Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Snad

28. 09. 2018
10
12
1124
Autor
LGarra

To vyřčené i vymlčené

vrývá se do zdí našich domů

Do zárubní

Do polštářů

A dokonce i do dětí

 


Ať chceš nebo ne

v infinitivech i proměnlivých

zůstává energie

toho

čím jsme chtěli být

a kým jsme se nakonec stali

aby se potom udála v tom,

čemu říkáme osud.


12 názorů

Gora
28. 09. 2018
Dát tip

Takhle mi to připadá fajn, ale každá máme svůj názor...


LGarra
28. 09. 2018
Dát tip

To jsem z toho jelenice :D :D .... Zatím ahoj... Jdu pálit dřevo na hranici.


LGarra
28. 09. 2018
Dát tip

Vymažu jedno :D


Gora
28. 09. 2018
Dát tip

V tom případě bych dala pryč ta dvě A - stačí

do zárubní

do polštářú

do dětí               /můj názor/


LGarra
28. 09. 2018
Dát tip

Děti tam musí zůstat... Je jedno s kým mluvíš nebo mlčíš... Možná je to divný, ale navzdory osudu, je to jediné co po nás zůstane... Ať vlastní, nebo sousedovic, které slyšeli včerejší hádku, a utváří to .... jakkoli .... další svět.... (osud?)..


Gora
28. 09. 2018
Dát tip

Také se mi zamlouvá - myslím, že máš co říci:-)

S dětmi bych jen naznačila,  připadá - to "vrývání"  přece jen dost drsné...a Osudu bych klidně dala malé o, všichni víme, oč se jedná :-)


LGarra
28. 09. 2018
Dát tip

Jo... Jsou naše dokonalé linoryty.... Zrovna jako já jsem otisk své matky... (bohužel - bohudík?) ... Prostě osud... :D

Děkuju za společné zamyšlení všem :)...

Kéž tolik nevrývám ticho.... ani ukecanost...

Kdosi moudrý pravil, mluv, jen když máš co říct, a já nevím, jesti je to moc moudré...


vesuvanka
28. 09. 2018
Dát tip

Velmi pěkně vyjádřené a pravdivé :-))) TIP


...*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru