Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 433 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+6 neviditelných
na cestě
datum / id02.10.2018 / 491032Vytisknout |
autoragáta5
kategorieVolné verše
zobrazeno1400x
počet tipů23
v oblíbených3x
do výběru zařadilGora, egil, a2a2a,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
na cestě

ve vyšívaných válenkách
klátilas nohama na povoze
svět byl chleba v kapse
a hvězdami zatékalo dovnitř břicha
poslední světlo z Volyně


přes ještě bílé ruce
přehodili beránčí rouno

jakoby sklář foukl do píšťaly
když se dva prsty vyklubaly ven
a naznačily ptáky

.

bylo léto
když jsi mi zlomila klíční kost na houpačce
a ujišťovala
že sroste
jen se musím víc snažit
bylo mi šest a od té doby se snažím
srůst do dokonalé formy

.

v hlíně tuším zaorané mozoly
nasládlou vůni
volyňských ztvrdlých žen
a trochu se i bojím
že už je zjara nepotkám

.

beránci vyšli z ohrad
sklepávají stoletý prach
hledám toho jejího
po okrajích prázdného talíře

 

naznačuju dvěma prsty ptáka
a stín se zatřepetá
když ho pouštím z okna ven

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

10.10.2018 11:46:12dát kritice tipagáta5

kolobajdo, ráno jsem nejsvěžejší... pak to se mnou jde pomalu a jistě z kopce :))))

kví... jsem ho pustila do světa :) ptáčka jednoho volyňskýho

 

srozumění, děkuju za čtení :)

09.10.2018 18:14:31dát kritice tipsrozumeni
*****
08.10.2018 22:23:46dát kritice tipqíčala
Nejvíc mě dostalo ... naznačuji dvěma prsty ptáka ... asi jak ses vymkla z toho volyňského obrazu zpátky sama do sebe:) nebo nevím proč - prostě se mi to místo líbí
08.10.2018 22:23:30dát kritice tipqíčala
Nejvíc mě dostalo ... naznačuji dvěma prsty ptáka ... asi jak ses vymkla z toho volyňského obrazu zpátky sama do sebe:) nebo nevím proč - prostě se mi to místo líbí
04.10.2018 18:47:23dát kritice tipKolobajda

Ta byla ranní? To ze mně ráno nic nevypadne (no - nic...hmm).   /**

03.10.2018 18:29:10dát kritice tipagáta5

a já jsem ráda,když tě potěším... život, jen život tak, jak běží časem :)

03.10.2018 16:32:47dát kritice tiplastgasp

Četl jsem kus života těžkého, kdy svět byl chleba v kapse. Neseš své pocity lehce, jako když vypouštíš třepotající se stín z okna ven. Rozumím tomu a vím kam cesta vede. Agáta díky za nádherný obraz.

03.10.2018 06:36:44dát kritice tipagáta5

vy jste mi udělali takovou radost, že se vám líbí... v pátek jsme pohřbili naší poslední volyňskou ženu - devadesátiletou tetu Geňu a tak jsem si ji chtěla na chvíli podržet poezií a těší mě, když vidím, že se mi podařilo vyjádřit...

 

jsem potěšena.

03.10.2018 00:23:25dát kritice tipa2a2a

vřelost, jaká může vzejít jen z vřelosti. A krása jen tak samosebou.

03.10.2018 00:01:49dát kritice tipPetr333

Po mizerným dnu se dokodrcat s půlnocí domů, kliknout na písmáka a podívat se k tobě a žasnout... jak zraješ jako víno. 

 

02.10.2018 20:35:39dát kritice tipatkij
redaktor poezie
Agátko,nádhera...taková nádhera!
02.10.2018 20:02:47dát kritice tipEvženie Brambůrková

Krásné. /T

02.10.2018 19:05:34dát kritice tipČudla

Pěkné /*

02.10.2018 18:15:56dát kritice tipegil

A jako by ty vzpomínky získaly - takhle vcelku - bezmála mytologický rozměr. Povedená.

02.10.2018 15:12:24dát kritice tipDiana

Také si myslím, že je to velmi osobní. Působivě napsáno ***

02.10.2018 11:26:20dát kritice tipagáta5

děvčátka, děkuju za zastavení a zanechání krásných komentářů :)

02.10.2018 11:14:48dát kritice tipMarcela.K.

vzpomínky jsou jako pohlazení teplým vánkem... nebo dvěma prsty...

dobrý motivy na hrnky i talíře jsi tu vykroužila...*

02.10.2018 11:04:03dát kritice tip8hanka

pohladilo, rozochvelo ako tichý dážď za oknom, vyvolávajúc aj tie "naše" spomienky...

*****

02.10.2018 10:26:14dát kritice tipagáta5

ahoj, kočko, no konečně jsi skočil z toho stromu mezi lidi... :))))) (beránčí smích)

revírníku :) ano, velmi velmi osobní :) děkuji

02.10.2018 10:02:54dát kritice tipKočkodan
Ano, i já provádím zastavenícko a jsem hodný jako beránek.
02.10.2018 09:49:40dát kritice tiprevírník

Ta klíční kost musí být opravdu hodně osobní... Promiň, jen jsem se mihnul.

02.10.2018 09:32:46dát kritice tipagáta5

lnice, děkuju... jak někdy stačí jedno slovo... :)

02.10.2018 09:31:53dát kritice tipagáta5

možná proto, že je to velmi velmi osobní :) Goro, děkuju :)  jsem ráda, když se trefím do pocitů čtenáře, těším se z toho

02.10.2018 09:30:56dát kritice tipLnice
Překrásná*
02.10.2018 09:29:29dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Napsala jsi "to" krásně - snad posté a zase jinak...nevidím jediné slovo, které by nesedělo...tohle mne dojalo -

bylo mi šest a od té doby se snažímsrůst do dokonalé formy

a

svět byl chleba v kapsea hvězdami zatékalo dovnitř břichaposlední světlo z Volyně

02.10.2018 09:28:19dát kritice tipagáta5

:) to mě těší... určitě se ještě někdo zastaví,  nedá jim to taky :)

02.10.2018 09:26:40dát kritice tipgabi tá istá

presne, aj ja som to mala v úmysle, ale nedalo mi, aspoň ťa nepozdraviť

02.10.2018 09:25:46dát kritice tipagáta5

dobré ranko, gabika :) , jj,  je tu trošku smutno.. k téhle básni se snad ani nedá nic moc psát, jen jít tiše okolo :)

02.10.2018 09:24:28dát kritice tipgabi tá istá

je tu ticho...tak aspoň - dobré ránko, agátko*



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.