Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+6 neviditelných
Udičky
datum / id17.10.2018 / 491296Vytisknout |
autornascheanou
kategorieVolné verše
zobrazeno226x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Udičky

 

 

procházím alejí

stromy se sklánějí k zemi

proti mě prochází paní řvoucí do telefonu

bije svého syna a ničeho nelituje

 

kopu do barevného listí

červená se míchá s oranžovou a žlutou

je podzim, krajina utichá

 

___

 

na stromě se červenají malá jablka

autobus mě vyplivl před barrandovskými ateliéry

slušně pozdravím vrátného v betonové budce

pokyne mi nazpátek

 

bloudím úzkými uličkami

pozoruju filmaře,

produkční,

holku kouřící opodál na zašlém patníku

dojdu před velkou bránu

volám paní matouškové

 

___

 

paní matoušková je usměvavá maminka kolem třicítky

vede mě do patra,

kde zrovna její syn matouš pojídá celozrné kroužky

miminko mi mává, má blonďaté vlasy a směje se od ucha k uchu

na terase pokuřujeme s paní P

má dospívající dceru

a vypoulené oči

 

___

 

zavřeli jsme se v temné místnosti

sedím na šedivé pohovce

vy mě pozorujete z té protější

kolem nás hudební nástroje

začínám vyprávět svůj životní příběh na mikrofon

je složité vzpomínat, kdy to vše začalo

je složité vzpomínat

 

___

 

bylo mi sedum

narodil se brácha mikuláš

začlo to tím, že mi máma řekla,

že nosí v bříšku miminko

nechápala jsem, jak se tam dostalo

přišlo vysvětlení, že čáp

pak to šlo z kopce

máma s bratrem v porodnici

- máma s bratrem na ortopedii

- já sama doma s tátou, který mi nepříliš rozuměl,

trestal mě tím, že se mnou pár dní nemluvil

prý nejlepší výchovná metoda

 

při cestě z ortopedie jsme si pískali

jedna z těch hezčích vzpomínek

 

___

 

prý příliš lelkuju

(asi to mám po mámě)

nahazování udiček tam,

kde by žádné udičky být neměly

 

každodenně se zamilovávám do:

psychiatrů z třiadvacítky,

fousatých mladíčků, co léčí duši,

do svých kolegů,

do starších zkušených mužů,

do otců malých dětí,

do krásné uvaděčky ve Světozoru,

do zkušených žen

 

a to by měl být klid,

když začíná ten podzim…

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

19.10.2018 23:33:37dát kritice tipLerak12

Tvé oči sbírají syrové úlomky času.Chtěl bych mít takové... alespoň dioptrické čočky. Komentovat se to moc nedá. Zato Tipovat ano. (To bez pochyby.) 

18.10.2018 09:50:00dát kritice tipMarcela.K.

Také bych změnila kategorii...i próza může být poetická :-)

Kam spěchají...ty mámy co bijí své děti?

 

18.10.2018 09:39:42dát kritice tipagáta5

taky občas nahodím udičku tam, kde neplavou žádný ryby :)

máš to pěkné, i když bych to dala raději do odstavců, báseň už to moc není nebo změnila kategorii... áále, to máš vlastně fuk

hlavně když jsem si hezky početla..



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.