Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Těleso jménem Ervín aneb jak opravit svět

25. 10. 2018
1
11
700
Autor
palaven

Z cyklu Vymyšlené skutečnosti a jiné příběhy.

 

 

Jednoho dne se rozhodl, že se bude věnovat jídlu. Přitom v dětství byl jak lunt, jen kost a kůže. V jednom kuse běhal, zastavil se až večer a do jídla sotva píchnul. Táta se mu smál, že když se svlékne, je celý na věšáku a kamarádi mu říkali chodící reklama na hlad. Jednou takhle odpoledne, kolem čtyřicátého roku života, zasedl za stůl v jídelně a už od něj nikdy nevstal.

 

Nutkavost k jídlu, která se později stala mimo potřeby základní potřebou jedinou, nevznikla jen tak z čista jasna. Obsese se vyvíjela několik let, od občasného vaření podle osvědčených receptů z internetu, po opravdu drsné přejídání se čímkoli v dosahu. Přičemž spouštěcím mechanismem chorobné lásky k jídlu podle něj samého byla jiná historie - blízký vztah ke kamarádovi z práce, který si každý večer chystal k posteli rendlík s horkým pokrmem, aby ho v noci, probuzen hladem, potmě ještě vlažný sežral. 

 

V říjnu Ervín začal jíst a v září o tři roky později zemřel na infarkt. Mezitím trpěl proleženinami, plynatostí a depresemi. Do poslední chvíle se o něj starala jeho dobrá a podle všeho i pohledná žena Karolína.

 

Stále mám v paměti vepsaný ten okamžik, kdy jsem vešel do místnosti s Ervínem, abych mu pomohl coby zdravotnický asistent. Jeho paní mě uvedla přes chodbu do obývacího pokoje a pokynula rukou směrem k manželovi. Na obraz, který se mi naskytl, nikdy nezapomenu.

 

To, co kdysi bylo normálním člověkem Ervínem, se nyní rozprostíralo po celé ploše jídelny a části obývacího pokoje. V tu chvíli jsem měl jedinou myšlenku, otočit se a vypálit pryč. Ale neudělal jsem to, asi díky zvědavosti a také slušnosti, ke které jsem byl dříve veden. Civěl jsem na židli podepřenou šamotovými cihlami, přes níž stékalo maso až na podlahu. Na kožní a tukové laloky jako těsto tekoucí po zemi. Na obrovskou hromadu potravin na stole a dvě obludné paže podepřené nad lokty železnými tyčemi, jak posunují sousta do úst, která je pak žvýkala jako žížaly hlínu. Přímo na beztvarém těle seděla hlava bez krku, dovnitř putovala roztodivná strava a oči, to byly vlastně jen dvě čáry, jako když rozkrojíte stěrkou těsto. 

 

Celý ten výjev působil velice symbolicky, řekl jsem si po čase, připomínal dnešní svět s jeho přejedenými obyvateli, co si zřídkakdy něčeho cení a jen bobtnají a přibývají na váze. Tak jsem se rozhodl a napsal příručku jak změnit svět k lepšímu, o vesmíru a tak vůbec. Snažil jsem se, aby byla srozumitelná a obsahovala všechny myšlenky potřebné k uzdravení naší společnosti. S názvem knihy jsme si dali s Karolínou zvláštní práci, jmenuje se Jak opravit svět.

 

 

 

 


11 názorů

palaven
07. 11. 2018
Dát tip

Ok, to jsem rád. Nepíšu dlouhé povídky, kdo by je, zvláště na Internetu, četl? Tahle dokončená povídka je vytržena z kontextu, to ano, ale z kontextu dalších podobně krátkých příběhů. A právě tenhle mi tam dobře nezapadl, tak přišel sem jako zbytkový (snad ne zbytečný). 

Díky všem za komentáře.


Lakrov
06. 11. 2018
Dát tip

Dočteno a mohu říci, že se to četlo dobře. Jen mám po dočtení dojem,  že nevím, proč to bylo napsáno; chybí tomu konec? Nebo je to součást  (či předmluva) nějakého delšího textu?  


palaven
29. 10. 2018
Dát tip

Opakování matka moudrosti, tak si jen tak pro sebe zopakuji, co jsem se o své povídce za pár dní dozvěděl: že na zeměkouli většina lidí trpí hlady, že mám malý péro (holky říkaly) a že tomu chybí koule (motivace, děj i pointa).

Si řikám, proč radši nejdu s Karolínou na kafe...


Prosecký
29. 10. 2018
Dát tip

Chybí tomu pointa, nějaký děj, motivace podána slabě. I formální nedostatky: jeho žena Karolína - podle všeho pohledná, tzn. že nevíš, jestli byla pohledná, ale přece jsi ji viděl, jak sám píšeš.


Prosecký
29. 10. 2018
Dát tip

Chybí tomu pointa, nějaký děj, motivace podána slabě. I formální nedostatky: jeho žena Karolína - podle všeho pohledná, tzn. že nevíš, jestli byla pohledná, ale přece jsi ji viděl, jak sám píšeš.


palaven
26. 10. 2018
Dát tip

jasně, bejku ^^


palaven
26. 10. 2018
Dát tip

Všichni jste blázni, jenom já jsem letadlo. Ale alespoň jsem se nad komentářem Zdendy trochu pobavil a přiměřeně zamyslel. Asi není třeba rozsáhle studovat statistiky, zde postačí selský rozum. Afrika je průšvih, ale tam se povídka neodehrává. Děje se spíš v Evropě nebo taky třeba v Americe. Tady (všude kolem nás) lidé válčí s obezitou. Hlad a hladomory prostě dnes nedominují vztaženo ke světové populaci (necelá miliarda hladovějících k 7 miliardám celkem). 

Já se přiznávám, mám břicho. A tak jsem napsal tenhle příběh, inspirací bylo skutečně mé rostoucí břicho, na opravu světa jsem při psaní (skoro) nepomýšlel.


palaven
26. 10. 2018
Dát tip

"Většina lidí na Zemi trpí hlady" = klasická forma dezinformace, kterých je všude plno.

 

Vypusť si vlastní odstavec a přestaň vypouštět takový kecy...


K3
26. 10. 2018
Dát tip

Obžerství, poselství. Většina lidí na Zemi trpí hlady.

Nevím, možná bych něco vypustil, možná celý odstavec, druhou část, aby to "šlo" rychleji k věci. A taky to trochu tříští veliké mezery.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru