Revolucionář z tramvaje č. 3

Digitální baroko

Asfalt, beton, cihly. Je toho tady úplná barokní spousta. A víra v pokrok sálá z výfuků a kanceláří, unikavá a tekutá jak tahle doba. Displeje, online, wifi. Kult rychlosti počítá megabity, vteřiny, v modlitebních knížečkách Apple. Informace, obrázky, fake news. Nekonečná litanie, liturgie celebrovaná roboty. Vítejte v digitálním baroku.

Všelidová ADHD

Všelidová ADHD. Lidé čím dál víc potřebují aktivitu. Ponor do prázdna je nemyslitelný. Kino, divadlo, wellness, úniková hra, cestování, telefonování, fejsbuk.. Lidé se pomátli z možností, které jim svět hází jako kosti psům.

Digitální socialismus

Estetika možná pokročila, ale není zas tak velkého rozdílu mezi dnešními fitnesgirls a spartakiádními cvičenkyněmi éry socialismu. Kult těla už není pod státní kuratelou, byl privatizován, ale posílen. Kolektivní akce s kuželkami nahradil individuální trénink. Díky novým médiím je tato oslava zdraví a tělesnosti online pod dohledem uživatelů sociálních sítí. Vítejte v digitálním socialismu.

Revolucionář z tramvaje č. 3

Hlásí do telefonu, že půjde na demonstraci. A informuje, že včera byla taky. Hlasitě, neboť hlas lidu by měl dunět jako zvon. Pak se ptá, co zaznělo na tiskovce policie, protože to byl zrovna na angličtině. Revolucionář z tramvaje č. 3.

A jak to je na druhé straně: Nejprve přísahal na smrt svých dětí, teď oznamuje odhodlání sám zemřít v jejich jménu. Kolikrát ještě bude muset po rtech Andreje přejít smrt, než tohle skončí..

Digitální blíženci

Líčí někomu do telefonu, že je zrovna v tramvaji. Není žádný rozumný důvod pro takové sdělení, ale rozum je jen velké mystérium Západu. Ale taky platí: digitální éra, to je zmizení distance, vše je na dosah. Věci i lidé se stali kdykoli dostupnými. Stali jsme se bližními v nejvypjatějším slova smyslu, stali jsme s digitálními blíženci.