Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mať tak svoj strom

09. 12. 2018
9
7
770

prapradedko

biele vlasy po ramená

dobiehalo ho deväťdesiat

posledné roky po raňajkách

vyťal za domom jeden strom

porúbal uložil

do večera posedával

driemal

bafkal z fajočky

blízko k zemi aj oblohe

súčasťou prírody

odovzdane čakal


7 názorů

Kočkodan
09. 12. 2018
Dát tip
Tvoje dílko mi pod nos jde, ale ten dědečkův Taras Bulba ne...

to je super, že si ju nezabudla, qí! dík za každé tvoje písmenko, premýšľam...


vďaka za názory - Jarko, yss, Andělka, rada som si prečítala


Andělka1
09. 12. 2018
Dát tip

To je velké umění, - blízko k zemi i oblohe, odovzdaně čakat...pradědům toto umění  šlo....hi...hi..


ysslandia
09. 12. 2018
Dát tip

Opisné miniatúrky ti idú. je to podané zväčša s jemnou nostalgiou, spomienkovým akcentom, takže sa to číta plynulo a príjemne. S textom súhlasím, v podstate tu nejde ani nič hrubé vytknúť. Mne osobne možno trochu vadí až prílišná podrobnosť / biele vlasy, 90/ a trošku predvídateľná pointa. Ale svojho čitateľa si to určite nájde.


revírník
09. 12. 2018
Dát tip

Krásně jsi to napsala, Gabrielko.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru