Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+9 neviditelných
Na útěku
datum / id10.12.2018 / 492502Vytisknout |
autorkvaj
kategoriePovídky
zobrazeno671x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůA (výber alternatívnej redakcie),
Na útěku

     Teď ještě ne. Tolik toho zbývá udělat. A co s tím, co už udělal? To jako není nic? Všechno zmizí? Jen tak? Všechno, co prožil? Co cítil? Co se stane s tím vším, na co kdy myslel? Tolik miloval a toužil. Tolikrát se rval. Tolikrát se trápil. Tolikrát měl štěstí. Tolikrát se radoval. Tolikrát zuřil. Tolikrát brečel. Tolikrát vyhrál a tolikrát prohrál. A všechny ty lásky a hádky, všechna ta bolest, veškeré jeho štěstí – nic z toho tady už nebude? Nikdy a nikde? 
     První láska. Kdyby ho neopustila, mohlo být všechno jiné. Miloval ji, ale naplnění nepřišlo. Byl už tak blízko. Vykouřili jointa a její obavy se rozpustily. Líbal ji. Všimla si pavouka na tmavomodrém ubrusu. Děsně se vylekala. Vysmál se jí. Urazila se. Nechala ho. Byly další ženy. 
     A co to ostatní? Není možné, aby se všechno jen tak rozplynulo. Aby se všechno ztratilo. Kam? Aby se on rozpustil v čase. Co bude pak? Tak rád by to líp promyslel. Vrátil čas a prožil znova, co ho potkalo. Aby se mohl rozhodovat znovu. Jen mít čas opět všechno probrat. 
     Hlava se točí, jako když ve spirále stoupá vzhůru. Závrať. Nemůže nabrat dech. Ticho a tma. Zase ta rotace vzhůru. Mizí v ní čas. Moci se zastavit. Mít tak čas. Čas! Čas! Oni ho ale nenechají.
     Prchá před nimi starou továrnou. Běží rychle a oni za ním. Proč ho honí? Proč před nimi utíká? Neví. Nemůže o tom přemýšlet. Stále mu dýchají na záda. Pořád ta šedá betonová zeď. Za rohem snad budou dveře. 
     Jen další ulička. Plno odpadků a harampádí. Slyší je dupat. Konečně díra po vratech. Prudce zabočí. Schová se za stěnou. Nemůže tu zůstat. Najdou ho. Ale kam? Uvidí železné točité schodiště.
     Rozběhne se nahoru. Kovová ozvěna jeho kroků. Prozradí ho. Už mu zase jsou v patách. Namáhá svaly. Lapá po dechu. V nohou má křeče. Jsou blíž a blíž. Schody končí rezavými dvířky. Rozrazí je. Za nimi tmavá chodba.
     Poslepu vyrazí do neznáma. Další dveře a veliká prostora plná lidí. Vypadají uboze a místnost zchátrale. Na co čekají? U stěny lavice. Za ní hromada celt. Odstrčí sedící lidi. Zahrabe se do haldy. 
     Už tu jsou oni. Tmavošedé uniformy. Mají samopaly. Pokřikují na sebe. Nerozumí jim. Před okem díra v celtě. Může je pozorovat. Neurvale vrážejí do lidí. Hledají ho. Jeden samopalem pokyne lidem na lavici, ať vstanou. Začne se prohrabávat celtami. Brzy toho nechá. 
     Objeví se jiný. Jde najisto. Bajonetem odhrne cíp celty. Dívá se mu přímo do obličeje. Má dívčí tvář a chladné modré oči. Mlčky a nehnutě na něj civí. Přikryje mu opět celtou hlavu. 
     Srdce buší až v krku. Proč ho nechal být? Stále se schovává. Lidé volají. Chlapi se samopaly jsou pryč. Konečně vyleze. Bez zájmu davu zmizí. Beznadějná čekárna je už za ním. Chodba vede k točitému schodišti. Je kamenné. Stoupá vzhůru. Netuší, kam jde. Zase je uslyší. Ženou se za ním. Přidá na tempu. Nemůže nabrat rychlost. Už ho málem mají.
     Uvidí ve zdi niku. Skočí do ní. Nehybně stojí. Snad si ho nevšimnou. Probíhají v řadě kolem. Poslední dva se před ním zastaví. Jeden na něj ukáže. Rozchechtá se. Něco si povídají. Nerozumí jim. Druhý, ten s dívčí tváří a chladnýma modrýma očima, do prvního šťouchne. Oba odejdou. Už podruhé ho zachraňuje. Proč?
     Sleze z niky. Znovu stoupá po schodech. Proč jde za nimi? Proč ne dolů? Musí jít. Ze schodiště vyjde na terasu. Dlouhý stůl s modrým ubrusem. Na něm plavovlasá dívka s chladnýma modrýma očima. V tureckém sedu. Vždyť je to ten s bajonetem. Vždyť je to dívka. Jeho první láska. Ptá se, co tady dělá. Dívka se jen usmívá. Obličej jí září.
     Říká, že ji tehdy miloval. Že se s ní chtěl milovat. Dívka odpovídá, ať ji miluje teď. Už jí objímá. Svléká. Nechá ho. Už je v ní. Dívka je netečná. On se snaží. Ona se hlasitě směje. Ledově se směje. Zní to jako kvokání. Dělá, co umí. Stále jen apatie. Pořád ten hnusný smích. Už to nevydrží. Udeří. Její tělo ochabne.
     V očích má slzy. Bere ji do náručí. Míří s ní do bezpečí. Za dveřmi čekají dva obrovští pavouci. Trůní v protějších rozích. Metrové nohy. Jsou zhulení. Ví to. Mají chladné modré oči. A ty jejich sítě. Vyplňují celou místnost. Jsou tak schizofrenní. Vlákna tvoří bizarní obrazce. Až přechází zrak. Jak projít na druhou stranu? 
     Zaslechne zvuky běhu. Oni se zase blíží. Musí dál. Vykročí do sítí. Rozestupují se. Jedna. Druhá. Třetí… Pavouci se tváří pobaveně. Zhuleně ho pozorují. Všechny sítě se rozestoupily. Je na druhé straně. Zády odtlačí dveře. Betonová plocha bez zábradlí. Kouká do bílého nebe. Položí dívku na zem.
     Mír kolem. Oddechne si. Unikl. Vzápětí slyší lomoz. Zase oni. Beztvarý hluk. Mění se v zoufalý křik. Žalostné kvílení. Pronásledovatelé padli do divných sítí zhulených pavouků. Nastane ticho. Velká úleva. Sklo je vysypané. Zůstala po něm pokroucená díra. Jen stěrače před ní stále stírají vzduch. Hledí na nehybnou dívku. Vypadá klidně. Ale ty modré oči… Ty vytřeštěné chladné modré oči! Ty jeho mrtvé modré oči!

 

https://kvaj.blogspot.com




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

12.03.2019 15:39:13dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Problém je, Lakrove, že já si vzpomínám jen matně jak na první, tak na druhou verzi, a teď se mi to znovu číst nechce. Tobě každopádně děkuji.

12.03.2019 13:13:33dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

První verzi si pamatuji matně, takže nepoznám, co je v téhle druhé verzi  navíc, aby byla lépe zasaditelná do souvislostí. Ten zlý sen v tom vidím pořád, což ale není na škodu. Snad jen těch "násilných" otázek v úvodu je na mě moc.  

12.12.2018 08:32:26dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Aha, teď tomu rozumím. Díky, Irenko.

12.12.2018 07:17:44dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Možná jsem měla napsat - když srovnám s jinými tvými díly, např. "pokračovací" seriály se mi od tebe líbily moc...tak jsem myslela ten vkus...a také jsem hodnotila, protože i přes "rozkouskovanost" způsobenou velkým počtem heslovitých vět na mne text zapůsobil.

12.12.2018 00:50:37dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Já také dávám atkij za pravdu. A jak jsem jí napsal, ich forma je v tomto případě logičtější, ale chtěl jsem to odosobnit.

Podle tvého vkusu to pochopitelně není, Irenko. My dva máme vkus rozdílný. Vkus by měl ale hrát roli jen při výběru vlastní četby, nikoli při hodnocení.

Díky.

12.12.2018 00:45:16dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky. První odstavec úplně zrušit nemohu, neboť koresponduje se závěrem. Něco s ním ale udělat musím..., už jenom proto, aby Zdenda v jeho labyrintu nebloudil až do smrti. :-)

Ich forma se jistě nabízí, byla by logičtější, chtěl jsem to právě ale odosobnit. Nevím.

Proč ses u toho citovaného odstavce zasekla? Závrať a pocit vířivého pohybu vzhůru střídají ztráty vědomí, což se v dalších částech objevuje v podobě točitých schodišť.

Každopádně díky za připomínky. Zamyslím se nad nimi.

12.12.2018 00:19:18dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Koukám, Zdendo, že se snažíš marně. Smůla. Tak snad až příště.

11.12.2018 20:26:56dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

S ich formou dávám atkij za pravdu...cítím za textem prožitek, ale úplně dle mého vkusu to není...

11.12.2018 20:22:32dát kritice tipZdenda

Tohle je podle tebe delší text, atkiji?

Mimochodem... tady kvaj je starej mazák a snadno se s tím popasuje... kdybys ale chtěla někdy dávat rady nějakým mladým citlivým jedincům... tak vopatrně, jo, vopatrně.... trochu doladit a doplnit děj... eh. 

11.12.2018 20:11:50dát kritice tipZdenda

Jsi moudrý.

11.12.2018 20:02:25dát kritice tipatkij
redaktor poezie
Začít druhým odstavcem by stačilo. Navíc je pro povídku dost podstatný.

Je otázkou, zda by ich forma nepůsobila reálněji, dramatičtěji.
Dost se zabýváš myšlenkovými pochody, emocemi...

Např. zde jsem se zasekla...
Hlava se točí, jako když ve spirále stoupá vzhůru. Závrať. Nemůže nabrat dech. Ticho a tma. Zase ta rotace vzhůru. Mizí v ní čas. Moci se zastavit. Mít tak čas. Čas! Čas! Oni ho ale nenechají.

Nápad fajn, ještě doladit, doplnit trochu děj a budu se fakt pořádně bát. Nemám teď moc času na delší texty, ale zde jsem se zastavila ráda.

11.12.2018 19:38:33dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

To, co jsi mi odpověděl, je trapné i na tebe s tvou obecně nízkou urovení vtípků. 

11.12.2018 19:33:25dát kritice tipZdenda
Proč mi sdelujes, že je ti jedno, co ti sděluji? Mně je to jedno.
11.12.2018 17:11:02dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Proč mi sděluješ, z čeho ses nevymotal? Zůstaň si tam zamotaný, mně je to jedno.

11.12.2018 16:27:03dát kritice tipZdenda
Nejak jsem se nevymotal z labyrintu prvniho odstavce.

Srat ctenare uz dneska podle me bohuzel neni legitimni strategie.
10.12.2018 17:40:33dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji. Otázky i opakované používání slova "tolikrát" byl záměr, i když je pravda, že ani já si nejsem jistý, jestli tam těch otázek musí být tolik a jestli tam slovo "tolikrát" musí být tolikrát. Ještě se nad tím zamyslím

10.12.2018 16:15:43dát kritice tipysslandia

Prvúi / pôvodnú / som tiež nečítala. Fajn napísané.neviem, ako si to urobil, ale pre čítaní som mala pocit, že to beží ,dychčí, je to dynamické, roztempované akceleračné..Psychodelický popis a prežívanie to iba stupnuje, rovnako ako anonymita.  Jediné, čo mi trošku prekážalo bol úvod- na mňa až príliš veľa otázok a veity tolikrát, tolikrát-,tolikrát aj keď myslím, že to u teba bol zámer. Ja som spokojná.Fajn práca.

10.12.2018 14:13:48dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky, Karle. Trochu je tam naznačen důvod toho rozervaného nitra, útěku před sebou samým i reminiscence. Všimni si těch stěračů v závěru.

10.12.2018 14:03:48dát kritice tipK3
redaktor prózy

První jsem neznal.

Až teď jsem porovnával. Je to lepší bez toho jména. I celkově. Silně psychedelický text. Rozervané nitro. Útěk před sebou samým, před svou minulostí na pokraji šílenství? S pomocí drog? Možná revize své minulosti ve snaze naprvit ji? Nevím, to všechno mě napadá, ale přesto to nedokážu jednoznačně pojmenovat. 

Hodně rychlé tempo, odpovídá útěku, to je v pořádku. T.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.