Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kouřový sloup

Výběr: atkij, Gora, a2a2a
17. 12. 2018
30
38
3116
Autor
Musaši

Pokračováním " Kouřového sloupu "   je  " Záznam " .

 

 

Kouřový sloup

 

Před prázdnou garáží

ve sněhu otisky pneumatik

náš ztichlý dům

opodál bílý strom

s mlčící sojkou

protože já

jsem už jen živý inventář

figurka viděná ráno co ráno

s koštětem na kterém neuletí

 

Když zůstanu sama

les přichází blíž

a nahlíží mi do života

zelenýma očima

 

Být to před dvěma sty lety

byla bych asi podezřelá

nechaná napospas sobě a lesu

vždy od tmy do tmy

uprostřed všedních dní

uprostřed stop co zapadají

uprostřed sazí po kterých zbudou

na cestě matné šmouhy

 

Zimní nebe se opírá

o kouřový sloup

 

 

 


38 názorů

Musaši
06. 09. 2021
Dát tip

čudlo,

píšu hodně o lese. Dřív to byl volný verš, dnes už je to výhradně verš vázaný.


Čudla
31. 08. 2021
Dát tip

Oslovilo./*


jo, to je fakt dobrý od začátku do konce!


Musaši
05. 12. 2019
Dát tip

Moc děkuji za pěkný koment, 8hanko. Já teď trávím zimu napůl na venkově, napůl ve velkém městě, vždy půl týdne skoro v lese a půl týdně v davech lidí na plných ulicích. Je to trochu zvláštní. Člověk vidí exoticky obojí. Jak město, když přijede z venkova, tak venkov, když přijede z města. Naštěstí si vždy za pár hodin zvyknu.


Musaši
05. 12. 2019
Dát tip

Děkuji. Jsem rád, že moje staré básničky jsou stále živé.


RUZIGEL
04. 12. 2019
Dát tip

Báseň originální, velmi pěkná.nejkrásnější část-zelené oči lesa.Ruzigel


8hanka
30. 11. 2019
Dát tip

mne sa páči veľmi...pochádzam z dediny, i keď už roky žijem v meste, na dedinu som chodila k rodičom, kým tu boli...do lesa sme chodili chystať drevo, počúvali rôzne zvuky, sledovali stopy...doma sme sa "bili" o to, kto naštiepa sekerou tenké štiepaničky na podkúrenie do kotla...najmä v zimných dňoch drevo nádherne voňalo...život bol o niečo ťažší, zároveň jednoduchší, viac spätý s prírodou...po smrti otca ostala mama sama, i keď sme za ňou na víkend chodili, počas týždňa to bola ona, kto musel zakladať oheň, prikladať do kotla, starať sa o teplo, odmetené chodníky k domčeku...


Markel
15. 11. 2019
Dát tip

díky, už si píšu do kalendáře, jinak zapomínám :-))


Musaši
15. 11. 2019
Dát tip

Pokud máš ráda fantasy a zároveň tajemno postavené na reálných základech, přečti si knížku  Zelený drak, karmínový lev. Ta se mi líbila nejvíc.


Markel
14. 11. 2019
Dát tip

už dlouho jsem nic nečetla od mladých autorů, podívám se na ni, díky


Musaši
14. 11. 2019
Dát tip

Díky za tip a za zájem o starou básničku. Já čtu taky sci - fi a fantasy, ale jen tak okrajově. Znáš Lucii Lukačevičovou ?


Markel
14. 11. 2019
Dát tip

můj šálek, můj pohled na svět, mám ráda tajemno, rodina nechápe, že čtu sci-fi a fantasy a nebo něco mezi :-)) *


Musaši
20. 12. 2018
Dát tip

a2a2a ,

moc děkuji za výběr a za pozitivní koment .


Musaši
20. 12. 2018
Dát tip

whispe ,

ze svého hlediska máš určitě pravdu . Tohle je ale pouze první báseň krátkého cyklu , který jsem dotvořil teprve včera a předevčírem . Ty jsi prožívač a pocitář , ale já musím pospojovat čtyři básně tak , aby ve svém celku daly dohromady jakousi  "baladu" , kterou jsem si původně ani neuměl představit a tudíž jsem musel v hlavě jaksi vygenerovat odpověd´ na otázku , proč vlastně Les tu paní tak straší , proč se k ní začne přibližovat jen co pan manžel odjede do práce .


Musaši
20. 12. 2018
Dát tip

Do jisté míry ano , Dagmaram . Jsem si ale vědom toho , že mám tendenci se pořád vracet ke stejným klišé . Mám už ale na leden na skladě i dost nové básničky a nevím , jak je lidi přijmou .


a2a2a
19. 12. 2018
Dát tip

 Má to místa, na kterých by bylo možné ještě zapracovat, ale celkový pocit z básně mám velmi sympatický. 


1.,2. a 4. strofa mě potěšily, vzaly do svého světa. 3. je rozvolněná, slábne. vím, kde bych škrtal, ale nechám si to pro sebe. *


Dagmaram
18. 12. 2018
Dát tip
Snažíš se přinést různá témata. Pestrost v tvorbě. :-)

Musaši
18. 12. 2018
Dát tip

Dodolo ,

o tom , jak se les blíží k osamělé chaloupce a nahlíží do okem , by se dal napsat i horror . Sám ještě nevím , o čem se bude samotářka s lesem dál bavit .


Musaši
18. 12. 2018
Dát tip

Goro ,

díky za výběr a za kladné hodnocení . Čekal jsem , jaký ta básnička vzbudí ohlas , nebot´ mám časem v plánu napsat takový malý cyklus o tom , co se děje v hlavě té paní ponechané o samotě s lesem . Ohlas je zatím dobrý , takže o napsání onoho cyklu nadále uvažuji .


Musaši
18. 12. 2018
Dát tip

alojsi ,

moc děkuji za to tvé " bez výhrad " . To tady čtu jen málokdy .


Musaši
18. 12. 2018
Dát tip

Leraku ,

jsem rád , že se líbí . Díky .

 

atkij ,

děkuji za výběr . Můj les není jen tak ledajaký les . Pokud zůstane člověk s lesem déle sám , začnou se v jeho hlavě dít podivné věci .


Dodola
17. 12. 2018
Dát tip

Zimní les přicházející v samotě blíž, úplně ho cítím za krkem


Gora
17. 12. 2018
Dát tip

Ta část, kterou vypsala Jitka, je kouzelná. Celá báseň je méně okázalá s méně adjektivy než některé tvé jiné. Podařená!


Alojs
17. 12. 2018
Dát tip

Fajnove. Bez vyhrad. Pac a pusu 


atkij
17. 12. 2018
Dát tip
Když zůstanu sama les přichází blíž a nahlíží mi do života zelenýma očima Krâsné...souzním...pro mě je les z nejvêtších regenerátorů, životabudičů, Libí se mi civilnost, byť by se dalo sklouznout k patosu apod., nestalo se, vnímám skvělou sebeironii i ten mírný povzdech na pozadí všednodenní scény. Bezva:)

Lerak12
17. 12. 2018
Dát tip

No tak opět... Líbí se mi i s tím vtipem za lubem.


Marcela.K.
17. 12. 2018
Dát tip

Taky lítám...teď už méně, ale nepotřebuji na to koště, prostě to mám jinak.

Prostě mě to tam ruší, i když ... ale co, nechme to být.


Musaši
17. 12. 2018
Dát tip

Ty jsi z hor , Štírko , a tak asi takovou atmosféru znáš . Lidi z města si těžko dovedou představit , že člověk tráví většinu svého dne jen s ohněm a s kouřem , třeba s krbem , do kterého musí přikládat buková polena .


Štírka
17. 12. 2018
Dát tip

Nádherně vystihls atmosféru... a vytvořil jsi průchod do dne a do pocitů člověka smířeného se samotou a přece vnímajícího vše kolem a sebe jako součást.... Takový zvláštní náboj to má... Četla jsem ráda dvakrát... Moc se Ti povedla...


Musaši
17. 12. 2018
Dát tip

Diano ,

ale ona ve svých snech přece ulítává každodenně , protože je ulítlá , asi tak jako já .


Musaši
17. 12. 2018
Dát tip

A proč bych z ní nemohl udělat čarodějnici ? Já dvě čarodějnice znám a jsou to moje nejlepší kamadrádky . A taky místní agáta5 a sobě zpočátku prohlašovala , že je čarodějnice a taky to kdysi byla moje kamarádka . Čarodějnice nikdy nebyly to , co z nich křest´ ané udělali .


Diana
17. 12. 2018
Dát tip

A třeba se to jednou povede - a uletí! Vtipné. Těším se na pokračování ***


Marcela.K.
17. 12. 2018
Dát tip

...pokud z ní neuděláš čarodějnici, tak jo ;-)


Musaši
17. 12. 2018
Dát tip

Marcelo ,

tak to vnímáš ty. Jenže pro mne je tohle možná jen úvodní básnička k delšímu cyklu o tom , jací běsové mohou pronásledovat současnou ženu ponechanoou " na samotě u lesa " . Ještě jsem se nezozhodl , zda moje hrdinka bude intelektuálka na mateřské nebo třeba důchodkyně , jejíž manžel ještě pracuje a tak denně odjíždí do města . Mohla by to ale být i matka rodiny . Otec rádo odveze děti do školy a sebe do práce , sám nakoupí , takže moje hrdinka zůstává s lesem sama a třeba se v ní začnou probouzet ony  zasuté ženské vlastnosti , které mají ke košt´atům tak blízko .


Marcela.K.
17. 12. 2018
Dát tip

Nelíbí se mi tam to " na kterém neuletí" přijde mi to zbytečný...ale jinak hezký, takový klidný, zimní obraz.


Musaši
17. 12. 2018
Dát tip 8hanka

Ano . - Paní ponechaná během pracovního dne sama daleko od civilizace musí udržovat teplo rodinného krbu a tak topí , topí a topí .Kouř líně stopá nad koruny zasněžených borovic a smrků a  všichni v blízké dědině vědí , že tam na samotě u lesa jsou doma a že všechno probíhá tak , jak probíhat má .


čím větší zima tím vyšší sloup...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru