Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Chudáci ševci, až dojde ropa

16. 01. 2019
6
8
599

Dneska jsme s Láďou jeli přátelsky na mopedu do Lhotky, protože jsme potřebovali koupit leštěnku na nábytek. Tu u nás v samoobsluze nemají. My bychom ji vlastně nepotřebovali, ale Láďa, když pije kafe, tak nepoužívá podšálky, a hrníček mu dělá na mém stole kolečka. Jsou sice moc pěkná a pravidelná, ale je jich mnoho, a čeho je mnoho, toho je příliš. Navíc ten stůl vlastnoručně z jediného obrovského kusu dřeva vydlabal můj děda Václav, takže je památeční, a proto se musí udržovat v co nejlepším stavu.

Na mopedu jsme byli ve Lhotce raz dva. Koupili jsme leštěnku, a když jsme jeli zpátky, Láďa řekl: Luboši, ty můj nejlepší kamaráde, motorová vozidla jsou skvělá věc. Kam bys musel jít pěšky třeba dva dny, tam jsi za dvacet minut.

Já jsem řekl: Ano.

Láďa řekl: Je škoda, že už to brzy skončí, a všichni budeme muset chodit pěšky.

Moc jsem se vyděsil a řekl: Láďo, jak to?

Láďa vysvětlil: Protože v zemi dojde ropa, ze které se vaří benzín, víš? Já jsem si to přečetl na takovém kusu novin, co jsem našel u cesty.

Začal jsem o tom přemýšlet a řekl jsem: Láďo, až ta ropa dojde, bude to moc divoké. Všichni budou muset místo ježdění velice rychle běhat po silnicích. Na hlavy dostanou speciální čepice se zpětnými zrcátky, na pozadí odrazky a místo klaksonu na sebe budou muset troubit trumpetou.

Láďa mě doplnil: A taky budou muset mít vepředu a vzadu státní poznávací značku a každé dva roky chodit na technikou kontrolu. Akorát, že to nebude tak úplně technická kontrola ale zdravotnická. Pan muž doktor zkontroluje, jestli nemáš ploché nohy, vrzající kolena, nebo jestli špatně nevidíš. A taky tě přezkouší na emise. Zasune ti zezadu do pozadí hadičku a otestuje, jestli z tebe nevychází jedovatý černý dým a saze. Když bude všechno v pořádku, dostaneš na čelo zelenou samolepku, se kterou se bude moct na silnici. Kdo ji nedostane, ten bude moct běhat pouze po polních cestách.

Já jsem řekl: Chudáci lidi, co budou chtít jet v létě na dovolenou k moři do Bulharska nebo Chorvatska. Ti budou muset vyběhnout se zavazadly třeba už měsíc před termínem, aby tam byli včas. A ještě hůř z toho vyjdou třeba řidiči autobusů. Dovedeš si představit, jak to bude vypadat, když někdo poveze na školní výlet třicet malých vnuků a k tomu ještě paní učitelku s drdolem a hranatými brýlemi?

Láďa přikývl a dodal: Dovedu. Změní se toho opravdu hrozně moc. Všem z toho půjde hlava kolem. Když třeba ve městě na semaforech, silničním běžcům naskočí červená, tak určitě všichni ze silnici přeběhnou hned na chodník a budou z nich obyčejní chodci, přejdou křižovatku na druhou stranu a tam se zase rozeběhnou. Bude to vypadat jako švindlování, ale vlastně to žádné švindlování nebude. Chudáci dopravní policisté, jak ti se v tom vyznají.

Zamyslel jsem se a řekl: A chudáci ševci, když přijde první listopad, a do dílen se jim najednou začnou hrnout davy lidí, sedat si na podlahu, zvedat do vzduchu chodidla a žadonit o rychlé přezutí letních bot za zimní. Ševci jsou zvyklí spíš na málo zákazníků a klid, a teď budou mít takový hrozný cirkus.

Láďa přikývl a dodal: Nejhorší budou nezodpovědní šetřílci, co si nechají nazout jen jednu zimní botu, pak s tím vyběhnou na zledovatělou silnici. Noha s letní botou jim hned ujede, oni uklouznou, vrazí do jiných běžců a způsobí hromadnou běžeckou nehodu, ke které budou muset ze všech blízkých nemocnic pěšky s nosítky běžet doktoři a sestřičky zabalení do svetrů s norským vzorem a u toho výstražně troubit na lesní rohy...

Dojeli jsme ke mně domů, přeleštili leštěnkou stůl, rozloučili se, a Láďa šel domů. Udělal jsem si čaj a pořád musel přemýšlet o tom, jaké to bude, až dojde ropa. Byla to moc hrozná představa. Rozhodl jsem se, že bych se na to měl trochu připravit. Vzal jsem proto do jedné ruky zrcátko po nebožce, do druhé trumpetu po dědovi Václavovi a šel běhat kolem chalupy. Šlo to celkem dobře, běhal jsem nerušeně asi dvacet minut a občas zatroubil. Pak jsem ve zpětném zrcátku spatřil Kulhavce, jak kouká přes plot a pošklebuje se mi. Zastavil jsem se, zahrozil mu, ale vtom jsem si představil, jak bude koukat, až mu s tím jeho kulháním nebudou chtít na technické dát samolepku na čelo. Ten se bude vztekat! Rozesmál jsem se, udělal na něj dlouhý nos a šel si pustit rozhlas.

Ahoj!


8 názorů

Gora
20. 01. 2019
Dát tip

Trochu hrubší kalibr, ty emise:-)


Kolobajda
20. 01. 2019
Dát tip

Marné... Na Luboše a jeho kamaráda Láďu nikdo nemá.... výstižné i s těmi emisemi, Irčo   : -))  /***


Vy jste všichni moc hodní. Děkuji! Ahoj!


Dagmaram
17. 01. 2019
Dát tip

vaří benzín,

čepice se zpětnými zrcátky...

pan muž doktor

..přeběhnou a budou z nich chodci... nebudou, to by si museli sundat všechny ty blbosti, co budou mít jako auta na sobě ;-))

Dnes fakt parádička, nezklamal jsi

;-))))


Kočkodan
17. 01. 2019
Dát tip
Lubos (jako já) tady ríká: “Lubosi, rád jsem si to precetl.”

ysslandia
16. 01. 2019
Dát tip

text je napísaný svižne, obohatený až o "primitívny " prostoreký pohľad "/ v dobrom /z ktorého sa vyskladá celkom vtipný príbeh. Osobne som skoro pociťovala také pat-matovské praktiky, myslenie, autorom pretavené do veľmi dobrého podania.

Zároveň oceňujem, ako vieš vypichnúť aj maličkosti, ktoré textu napomáhajú / či už opisom odtlačkom, stôl od deda, / či detailným dialógom, v ktorom sa tá "naivita " úderne prejaví, pretaví.

Veľmi pekná práca s textom.obsah zaujme, pobaví, pekná výstavba, humor, vtip, nadhľad. Pekný text.


Gora
16. 01. 2019
Dát tip

Luboši, dnešní tvá povídka je opět vynalézavá, to "řekl" je tam víckrát jistě úmyslně, prostě patří k tvému vypravěčskému stylu... až na ty emise moc dobré / ber s rezervou:-)/


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru