Všechno co bolí, ale jenom trochu

zas další noční sonáta všeho, co bolí

směješ se, piješ kafe

a i kdyby to byl sebe hezčí den

přijdeš si bez sebe

sama v tomhle podělaně krásným městě

bez tebe

ať už je ty kdokoli

každej ňákýho má

visí nad náma jak nesplněný úkoly

vidíš ho tady a vidis ho tam

ten kluk co se tak blbe směje

ten brzo už plešatý pán

 

všichni jsou moje ty

pro smutný noční sonáty

a žádná písnička není o tobě

ale stejně mi z nich je smutno

mám chuť vykládat každý osobě

co na ulici potkám

jak krásný bylo všechn

o a ošklivý fakt nic

jenže teď už je to jedno

ňák není toho víc

 

a že nám vyvěštili v tarotu

pár děti

dům

a chalupu

už je teďka ukradený

protože víc v tom prostě není

---