Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tak zase zítra

31. 01. 2019
10
9
689

Věnováno Agátě. Snad ti to místy vykouzlí úsměv na rtech ;)

 
 
Tak zase zítra
 
S aktovkou na zádech, Kamila a Radek
po Evě házejí lasem úsměvu, přitahují za expedici.
Na špičkách nohou přidržují se soklu,
čtyřicet prstů svírá okraje parapetu,
těla udržují ve žvýkačkovém napětí.
 
Okna s výhledem do pokoje používají jako televizi,
očima přehazují na další program s vypovídající hodnotou.
Chobotová páchá dokonalý zločin…
Pssst, už je to tady!
Evina první soulož,
na vlastní oči vidí
neposedný zadek a čtyři nohy v šeru krotí kostkovanou deku;
dál nedohlédne
to dá rozum,
ještě jí k porozumění schází pár centimetrů.
Teď už jenom zbývá se nadechnout
a sborově porušit takt:
Fa ši sta! Fa ši sta! Fa ši …
 
To vám povídám, tak rychle vysvléknout se z těla ženy,
přitáhnout vzduchovku jenom sílou magnetu,
tak rychle úlekem koleny rozdrásat trávě pokožku,
že chuť hlíny cítíš až v krku,
to z hlavy ani políčkem milovaného nevyženou.
Ani vytřeštěné oči na pozadí chlívku,
ani tichý zaseknutý pohyb
v půli věty:
„Táhněte
Tady se ten pohyb zasekl a práskl přímo mezi oči, vyrazil šeru samým překvapením vzduch,
do plynu!“
 
a pak už jen zadržovaný dech vyrušilo zabouchnutí televizních oken.
Krok za krokem
v tichém kruhu kolem Evy pochodují umíráček:
ale co tě nemá, přidávají na napětí, jak při vyhlašování nejlepšího hereckého výkonu,
protože popsat napětí jako takové, při téhle satiře
se nehodí.
A když se to nehodí, tak se to kulne,
stejně tak brok
vyrobený z pupenu heřmánku, násilím zasazen mezi švidrající obočí.
Radkovi stačí cvrnknout prstem
a heřmánek s úlevou odskočí a kutálí se
od bolesti 
až ke kapce smíchu na krajíčku slzy
s úprkem v kolenou navždy vtisknuté do svalu, do středu čela.
A tak tady mezi chlívky a mravokárně vyhlížejícími okny pobíhají,
heřmánek vede děti k náplasti
a náplast do ložnice paní Chobotové.
 
 
 
2015
 
 
 
 

9 názorů

CHT
14. 02. 2020
Dát tip

No proto.

Už su doma.

Aj dyž teda možná nereaguju chronologicky...ale to je fuck.

(spíš to bylo o rok pozdějc. Jako otec o tom musím něco vědět.)


Silene, Čudla: děkuji za a za ;)


agáta: rádo se stalo a klidně se vracej, je tvoje ;) děkuji za a za.


ahoj yss:

dávám za pravdu, je to spíše prozaický text a nějak jsem na něj netlačila, spíše jsem se nechála unášet pocitově, je to přesně , jak píšeš:

hranie s tým, že viem skladať slovíčka a vyžívanie sa v tejto polohe

jenom to, že umím, bych vyškrtla ;) 

děkuji za čas a za ;)


Čudla
31. 01. 2019
Dát tip

/*


agáta5
31. 01. 2019
Dát tip

asi se k ní budu furt vracet... tak rychle úlekem (koleny) rozdrásat trávě pokožku.. čeče, ty seš básník!


agáta5
31. 01. 2019
Dát tip

jéé, to se mám :) ten konec mě úplně krásně sejmul... jak od broku k heřmánku a do ložnice paní chobotový :) tady se usmívám , že jako tak zase zítra - šmíráci :))   trošku jiná než píšeš, taková prozaická, jak píše yss... takhle píšu já většinou ... a že děkuju :)

 


ysslandia
31. 01. 2019
Dát tip

Fascinuje ma tvoja predstavivosť, sýtosť obrazov so silným akcentom. V tomto texte napriek všetkým kladom a vyspelej zručnosti mi chýbala nejaká iskra,ktorá by ma hlbšie zasiahla. je to možno spôsobené do istej miery tým,že text mi evokoval viac prozoidný kontext- a chýbala mi v tom tá symbolická poetická lyrickosť-aj napriek tomu, že obrazy sú neotrelé, originálne .Textu sa nedá vytknúť ani prekombinovanosť-v mojom prípade čitateľa, som to skôr pociťovala ako také niekedy až príliš záludne hranie s tým, že viem skladať slovíčka a vyžívanie sa v tejto polohe.-ale to je vec pohľadu z uhla čiateľa. Nič to nemení na tom, že kostra celého textu má svoj príbeh, zaujímavý naratívny pôdorys, výborný záver a dokáže osloviť čitateľa.


Silene
31. 01. 2019
Dát tip

Ta se má, Agáta!:)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru