Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+1 neviditelných
Výrazný autor této generace
datum / id01.02.2019 / 493692Vytisknout |
autorLelian
kategorieVolné verše
témaKaždodenní
upřesnění kategorieJe to horror
zobrazeno223x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

K čemu proboha 

Výrazný autor této generace

Výrazný autor této generace

 

Napsal už pět sbírek a dostal

Ceny

Protože psal a psal dobře

A pak to, co sepsal,

Přepsal na stroji

Na úhledné čtvrtky bílého papíru

A možná tam i něco namaloval

Aby to vedlo dialog s jeho

 

Textem

 

A bříšky svých malých prstíků

oloupanými kuřecími párečky

Vše srovnal do obálky

A navlhlým jazýčkem ji olízl

Jako ještěrka ts ts

ts

A cestou na poštu se tetelil

Jsem nový Alan Ginsberg Gregory Corso nový Ezra Pound

 

Věděl, že je to správný krok

 

A musel ho udělat protože

Bagety přece nemohl prodávat celý život

(i když radši měl) po střední ho nikam

Nevzali a takhle se žít nedá

 

První druhá třetí čtvrtá pátá sbírka

A k tomu román navrch

Veřejná čtení za pár stovek litr když

se zadaří a pak

Překlady do cizích jazyků

A

Dvacetiletá děvčata se srdcem naplněným

Otázkami o smyslu bytí a významu věcí

Metafyzické šukání mezi krabicemi

Fritz coly a recyklovatelnými kelímky na zálohu

Vzadu v kavárně knihovně nebo kde to právě kurva je a žádná se neholí a

Každá je velitelkou svého života a kapitánkou své duše revolucionářkou z neziskovky

A líbačka s klukem s kaštanovými vlasy

Jsem a 

Nejsem buzna jen otevřený novým věcem

Říká si a pořád neví o nic víc než když napsal svoje první slovo

agogh

Někdy se dojme nad hloubkou své poezie

Svých kontradikcí typu:

 

„Díváš se na mě

                          A přitom

Nevidíš

                  Kdo já jsem

Anebo vidíš

                    Kdo nejsem“

 

A pak se odmlčí a pomalu kurevsky pomalu

Svěsí ruku s mikrofonem aby nechal vyniknout

Ticho a pomlku které tvoří nezbytnou součást jeho projevu a tvorby

Je profesionál a potlesk ve stoje všech sedmi diváků znamená že může začít diskuze

 

Na stole zvětralé krušky hostan nebo janáček

Namočí do něj rty

A prstem namíří na mládežníka

Který se hlásí

V podpaží doma batikovaného trička (podle návodu na YouTube)

Vypocený půlměsíček

 

“Co jste tím chtěl říct?”

Z huby se mu líhnou larvy

 

A vše je náhlé lidské tedy zbytečné

Pomíjivé ale současně veledůležité

Ginsberg Corso Pound - 

 

“Spíš je to o tom, co jsem říct nechtěl.”

Pleskot blitek o vykachlíkovanou podlahu

Klečím u mísy 

Takže tohle jsem já?

 

A v hlavě se mu rojí nápad na báseň

Možná povídku nebo spíš román

Jeho druhý, který začíná větou,

„Tak to dopadá, když se jde až na dřeň.“

A je o jeho vztahu k sobě samému,

protože smutku se nechce zbavovat,

ale těžit z něj, je to cenný zdroj inspirace.

 

Má tričko z Tesca a v břiše ho tlačí sekačka

s hořčicí a smrdí cigaretami

 

Za zapařenými okny padá sníh

Lidi se vrtí na židlích

A věnují se prožívaní

Na podlaze zívá pes

 

O hodinu později si dává jointa s pořadatelem

Který zamyšleně říká poezie není mrtvá bylo to silné

 

Měl bych zavolat mámě napadá básníka

A nakoupit na víkend jíst se musí

Osm kil za dnešní večer

Bankovky šustí a on se slyší říkat

Že by si vzal dva šunkové croissanty

Pokud už je neprodají

 

Pes chlemtá moje blitky

vrtí ocáskem jako naděje

Už jsem to vzdal kámo

Už je po všem

 

Nikdy jsem si nevěřil a psovi je to jedno

Všem je to jedno protože je to jedno

A já se tím utrápil vlašák

na podlaze a v psí mordě smrdí

zbytečně

jako strach

 

V tramvaji cestou domu sedí u okna

A poslouchá Johnnyho Cashe

Hlavně být sám sebou o nic jiného nejde

 

“Jsem sám sebou.

                               Jsem sám.

S Tebou.”

 

Jde mi to samo

uleví se mu

Na mobilu si najede na stránku e-shopu

kde se prodávají jeho knihy a čte si medailonek o sobě

 

Jeden z nejčtenějších a nejtalentovanějších autorů této generace.

 

Usměje se. Jsem tam. Změnil jsem svět. Nikdo mi už nemůže říkat, že píšu hovna.

 

Tramvaj se kolébá

Město brumlá

 

Jak tlustá prdel

Temno nás zasedlo

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

02.02.2019 14:51:59dát kritice tipRadovan Jiří Voříšek

možná že právě ty "džointy" jsou příčinou oné pravdivosti

má to spád jak řeka horského rázu, místy písčina s náplavami (ne však bahnitých klišé, spíše pomalejší v konkurenci okolních peřejí) - v této souvislosti se mi připomíná ona neobjízdná mizérie, kdy autor konkuruje sám sobě rúznými pasážemi.

ale horský ráz převládá, takže plavba je z převažující části adrenalínová, říkající si o Tip

01.02.2019 23:47:00dát kritice tipSafián

Velmi pravdivé a čtivé. Možná trochu rozvláčné. Tu a tam by to asi sneslo nějaký ten škrt. Přesto jsem se nenudil.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.