Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Idž. I taisa...! 2.

04. 02. 2019
2
16
1153
Autor
K3

~~
                                               
                                                                           2. část

                                                    

                                                         Aneb, každý máme svého Roma.

 

Dřímá to v nás jako nějaká potvora, která čeká na svoji příležitost. Útoky a vášně zaměřené proti Romům nabývají na intenzitě a záludnosti. Obava z vytváření atmosféry strachu, kterou dokáže i jednotlivec vyvolat šikovnou rétorikou, trvá! Fanatičtí demagogové, jež jsou schopni působením na city záměrně vyvolat vlny násilí, jsou stále mezi námi!

Minulost?
Budoucnost?

                                                                             -

Naše společnost nás naučila rozdávat nálepky. Romové jich mají nejvíc:  
Jsou to zloději, špindírové, bordeláři, neplatiči, povaleči, lenoši; nevzdělanci, zneužívači sociálních dávek, trhači parket a chovatelé prasat ve vanách. Křičí, nechávají za sebou spoušť, podivně páchnou, mají zkažené zuby, kouří, pijí, jsou degenerovaní nadváhou, kradou poklopy z kanálů, vytrhávají kolejnice, a vůbec všechno ze železa, a prodávají to ve sběrných surovinách. Oni se napojují načerno na elektřinu, nikdo jiný...

Obdobně by se mohlo pokračovat snad do nekonečna. Zkrátka za všechno mohou oni.
Nadávat na ně je pro nás naprosto přirozené. Něco jako národní sport. Kdo alespoň jednou v životě nenadával na Romy, snad ani není Čech. I já jsem nadával a rozdával nálepky, přiznávám. Ale mnozí z nás procitli a skončili s tím. Ani já bych nemohl bydlet v paneláku mezi hordou opilců a povalečů a pod okny mít haldy odpadků. Jenomže jsem se začal dívat kolem sebe, číst a poučovat se, až jsem nadávat přestal. Uvědomil jsem si, že nám nejvíc vadí odlišnost. Není to pouhý rasismus. Je to i xenofobie, co v nás dřímá. Provokují nás pestré oděvy. Ruší nás řeč, které nerozumíme a hlučnější chování. Vadí nám, že jsou zvyklí scházet se častěji s příbuznými a že chtějí žít dnes, aniž by hleděli na zítřek.
Požadujeme od nich, aby si zvykli na všechno a sami nejsme ochotni jim tolerovat nic. Jsou jednoduše Cikáni a basta. Narodili se tak, a proto se musí podřídit. Je to jejich největší prokletí. Všichni kradou, ničí byty, mají kolem domů smetiště a zneužívají sociální dávky. Opravdu nejsme rasistický stát? Tvrdíme, že ne.
Existuje dost důvodů o tom pochybovat.

Neonacisté by je chtěli někam vystěhovat. Kam proboha? A jak? Snaží se je všemožně zastrašit a přimět je k tomu, aby odešli sami. To se jim částečně daří. Ale odcházejí ti nejvzdělanější, kteří nám vůbec nevadí. A my nechápeme, že je to pouhá zástěrka radikálů k tomu, aby měli volné ruce ke konání dalšího násilí a že by jim nestačili Romové, nýbrž že by si vybírali další a další skupiny odlišných lidí?  
To opravdu chceme?

Nemáme právo se kohokoliv násilím zbavovat a zastrašovat ho. Troufám si tvrdit, že dřív nebo později bychom toho litovali. Vzpomeňte, není to dávno, kdy se Australané veřejně omluvili původním obyvatelům za to, že jim násilím odebírali děti a začleňovali je do bělošských rodin. Nikam to nevedlo. Ta skvrna navždy zůstane zapsána v australských dějinách.
Strohé nařizování a represe nepomáhají.

Ovšem pozor! Když Romové, tak i lidé. Rom = člověk. To si uvědomil jeden kluk nezatížený předsudky. Má pravdu, v mnohém bychom si od nich mohli vzít příklad:

Nechávají své příbuzné přirozeně dožít doma, nikoliv v LDN.
Váží si rodičů a starají se o ně.
Ctí model tradiční rodiny.
Manželé spolu většinou žijí až do smrti.
Drží při sobě, pomáhají si.
Nebijí ženy a nešikanují staré lidi.
Mají úctu k autoritám.

...Avšak kdo vykrádá banky a benzínové pumpy? Kdo shrábne miliony a uprchne do ciziny? Kdo unáší děti a falšuje doklady. Kdo jsou ti podvodní byznysmeni, o kterých denně čteme? Kdo jsou ti, co kupčí s vysokoškolskými tituly? Kdo jsou ti vůdci mafií, pašeráci a výrobci drog? Kdo jsou ti elegantní vrazi, kteří si na špinavou práci najmou někoho jiného, a kdo jsou vykonavatelé té práce? Kdo jsou ti, co ztlučou a okradou nebohou stařenku na ulici, či přímo v bytě? Kdo dokáže utlouct promrzlého bezdomovce v jeho ubohém doupěti? Romové? Všechno Romové...?

Je zvláštní, že každý známe nejméně jednoho slušného.
Romové tvrdí, že i oni se setkali nejméně s jedním gadžou, který se k nim dobře choval.
Nebylo by jednodušší odhodit předsudky a chovat se k sobě jako k lidem? Dělit všechny bez rozdílu jenom na dobré a na zlé? Na slušné a neslušné? Kdy si konečně uvědomíme, že nám nezbývá nic jiného, než se navzájem pochopit?

 Možná je na to potřeba odvahy. Někde ji už mají.

                                                                            -

Co vlastně o nich víme? Mají nějaké dějiny? Máme možnost koupit si knihu o romských dějinách? Dozvíme se něco ve škole? Žijí tu dostatečně dlouho, takže bychom  se to dozvědět měli.

Neodmyslitelně k nám patří. Z menšin žijících u nás jsou na tom nejhůř. Byli perzekuováni a pronásledováni za každého režimu, v každé době. Na naše území začali přicházet koncem čtrnáctého století, aby tu poznali absolutní sociální vyloučení od ostatního obyvatelstva.

V roce 1751, za Marie Terezie, byl vydán dekret o asimilačním začlenění Romů k většinovému obyvatelstvu. Jeho součástí byl zákaz hovoření vlastním jazykem, nošení typických pestrých oděvů a zvyků a především působení vlastních zvolených vůdců, vajdů. Byla narušena vnitřní organizační činnost. Museli povinně přijmout katolickou církev. Použití jakýchkoliv cikánských obřadů, i za účelem uzavření sňatku, bylo zakázáno a trestáno. Narozené děti z těchto „neoficiálních“ sňatků byly rodinám odebírány a začleňovány do „řádných“ rodin.

V roce 1927 byl vydán zákon o tuláctví. Automaticky namířen především proti Romům.

Za druhé světové války byli v Čechách fašisty téměř vyhubeni.

Po válce nastala jejich nová migrace ze Slovenska do Čech za lepším živobytím… Byly jim přidělovány především opuštěné budovy po sudetských Němcích.

V roce 1958 bylo zahájeno fanatické potlačování přirozeného způsobu jejich života, kočování. Koně jim byli odebíráni a stříleni, kočovné vozy ničeny.
 
V roce 1965 byla jejich přirozená rozvětvená rodinná uskupení násilně rozvrácena a po částech rozmísťovaná do různých opuštěných domů po celém území.

V sedmdesátých letech byli naopak nedomyšleně zpětně soustřeďováni do velkých celků na okraje měst. Vznikala veliká ghetta. Romské děti byly umísťovány do zvláštních škol a dětských domovů. Tato nálepka je sama o sobě vyřazovala z běžného společenského života a zařazovala je mezi méněcenné, zaostalé a nepřizpůsobivé. Většinou jim znemožnila přístup k dalšímu vzdělání a nedovolila opatřit si kvalifikovanou práci. Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou umožnilo nedobrovolnou děsivou sterilizaci Romských žen...

S oblibou vyčítáme Američanům, jak naložili s původními obyvateli, aniž bychom si uvědomili, že jsme prováděli něco podobného.
V poslední době se snad blýská na lepší časy. Začínáme si uvědomovat, že místo nenávisti se můžeme i obohatit. Především kulturou a možností dosahování vyššího vzdělávání se.
Je naděje, že se dočkáme doby, kdy v naší zemi nebude mít nikdo obavu přiznat svůj původ.

 


16 názorů

bixley
21. 02. 2022
Dát tip

Karle, to jsem ráda, že Tě to oslovilo. :-)


K3
21. 02. 2022
Dát tip

Renato, ten film o kterém se zmiňuješ je skvělý, viděl jsem ho a moc se mi líbil, já bych to nejradši taky tak udělal.


K3
08. 02. 2019
Dát tip

Kytiii, nevadí. Již si hodnotila. Patří to k sobě. Rozdělil jsem to jenom zde, aby to nebylo dlouhé čtení. Je to samozřejmě úvaha. Dík za přečtení.


Kytiii
07. 02. 2019
Dát tip
Úvaha dobrá. Ale nebudu hodnotit jako povídku.

K3
05. 02. 2019
Dát tip

Děkuju vám všem za komentáře.


Gora
04. 02. 2019
Dát tip

Také vítám úvahu, kterou předkládáš. Je fakt, že někde to jde a někde ne, u nás v Č.K. je obecně víc problémů s jinými "nepřizpůsobivými" než s Romy.

Spousta jich dříve pracovala v Papírnách Větřní a jejich skorozavření komunitě neprospělo - a pro mladé již potom chyběl vzor - pracující hlava rodiny. Ale zas na druhou stranu někteří z nich sami podnikají - v úklidu města, ve stavebnictví, vyhlášená je místní Cikánská restaurace.

Otázka soužití i tolerance je hodně složitá, a my ji tady nevyřešíme, ale také jsem názoru, že se blýská na lepší časy.


Lerak12
04. 02. 2019
Dát tip

Omluva za překlep: "nezamlouvá - zamlouvá."


Lerak12
04. 02. 2019
Dát tip

Já nevím. Ale jestli někdo má České občanství, tak proč používat přívlastky Cikán (Róm) Vietnamec, Ukrajinec apod. Už to je pobídka k "odlišnosti" a rasizmu. Možná, Karle, bys měl použít termín někteří nepřízpůsobilí Češi.

Kriminalita se řeší také jedním zákonem. A ten je platný pro všechny Čechy i přechodně žijící cizince stejně. Tak je to problém se zákonem  Čecha a ne nějaké uměle selektované skupiny. Měli bychom se vyjadřovat přesněji a ubylo by nějaké procento nenávisti. Je to úkol politiků, školy, rodin ale i umělců a literátů. 

To jen názor, který nevylučuje, že se mi Tvá angažovanost nezamlouvá. 


bixley
04. 02. 2019
Dát tip

S tím souhlasím. jenže oni nejsou ožralí, oni mají jen jinou náturu. My prostě toto chování máme spojeno s tím, že je někdo pod vlivem alkoholu nebo drogy, když se na veřejnosti chová dejme tomu bujaře.

Pro mě to není problém bílé party inkognito kontra Romové. Je to o tom, na jaké vzorce chování jsme zvyklí. Je to o tom naučit se chápat, že Romové jsou od přírody hluční a bujaří, i když na rozdíl od nás nepožijí drogu.


K3
04. 02. 2019
Dát tip

Renato, v podstatě jsi vyjádřila, co jsem chtěl říct. Že kdyby místo nich přišla parta našich ožralej kluků, která by dělala totéž, bylo by to jednoduše inkognito, parta kluků. Ale když to jsou Romové, řekne se byli to Romové. Už ne, že parta neznámých kluků, ale Romů.

V tom to právě je, tenhle pohled je zásadně špatný.


bixley
04. 02. 2019
Dát tip

Ano, je to spíš úvaha, ale chápu, že navazuje na předchozí povídku. 

Máš samozřejmě pravdu, v mnohém se jim křivdí a hází se na ně věci, za které nemůžou. Komunisti taky spoustu Romek sterilizovali.

Pokud jde o tu hlučnost. Začátkem prosince jsem jela v tramvaji, kde půlku cestujících tvořili Romové, zřejmě větší rodina. Malé děti, lidi středního věku, puberťáci. Děti běhaly za jízdy po tramvaji, dospělí na sebe pokřikovali přes celou tramvaj. Nemůžu si pomoct, ale bylo mi z toho úzko. Člověk má v sobě zakódováno, že takhle se chová buď sociální spodina nebo nějaké kriminální živly. Podvědomě se bojí, že k němu přijdou a zeptají se "nechceš přes držku?" Přestože mě si nevšímali a nic mi nedělali, byla jsem ráda, když jsem vystoupila.

Jinak jsem nedávno viděla na youtube francouzskký film Srdečně vás vítáme jak jeden vysokoškolský profesor pozve romskou rodinu, aby bydlela u něj na zahradě. Je to film k hlubokému zamyšlení s ohledem na to, co očekává on a co očekávají oni.


ysslandia
04. 02. 2019
Dát tip

zaregistrovala som to v prológu, ale je možné, že pokiaľ by si to kategorizoval "správnejšie ", tak by sa k tomu snád diskusne vyjadrilo viac čitateľov. Ale beriem do úvahy aj fakt, že tvojim hlavným zámerom bola v podstate prezentácia , reflexia, vlastného vnímania, uvažovania, postoja.-Toľko odo mňa.


K3
04. 02. 2019
Dát tip

Jardo, udělal's mi velkou radost. To jsem chtěl, dík. Most jsem zatím neviděl, budu se snažit ho vidět.


K3
04. 02. 2019
Dát tip

ysslandia - dal jsem to sem jenom proto, že to patří k tomu prvnímu dílu. Samozřejmě to povídka není, nýbrž úvaha. Původně jsem je dával jako jeden celek:).


revírník
04. 02. 2019
Dát tip

Karle, jsem ve věci, o kterou ti jde, na tvé straně. A jen nesměle doufám, že tady nejsme úplné výjimky. Jak říkáš, bylo by už načase. Proto je mi sympatický například i nový TV seriál Most, který syrovým způsobem obnažuje všecku tu českou nevraživost k menšinám (jakýmkoliv, tady i sexuální) a obrací ji na drsnou komedii, v níž se každý xenofob může sám vidět a poznávat. Držím - idealista - palce menšinám a hlavně nám většině k definitivnímu poznání, že člověk je jen jeden živočišný druh.


ysslandia
04. 02. 2019
Dát tip

neviem teda, či by som toto dala do kategórie poviedka. Možno úvaha, "slovo dňa ", diskusia, so závanom možno až publicist. štýlu-


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru