Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kohouti

21. 02. 2019
29
55
3343
Autor
Gora

Kohouti

Přesně před rokem jsem koupila dvacet mladých slepic. Předchozí chov skoro úplně zlikvidovali lišáci. Zvýšili jsme ploty. Slípkám se pod vedením kohouta Budíka daří tak, že některé přes léto vyseděly kuřata. Radovala jsem se, jak letos nebudu muset přikupovat, když máme naše vypiplané. Zatím situace vypadá následovně - ze sedmi kuřat jsou tutově čtyři kohoutci, a ani u zbývajících není jejich příslušnost ke slepicím zatím jista. Trochu mne to mrzelo a po neuskutečněných návrzích rodiny – kohoutky podříznout a upéct nebo je prodat obchodníkům z Večerky, kteří už roky projevují o domácí drůbež velký zájem, je už jisté – všichni zůstanou naživu a u nás. Pokud zas lišák nepřeleze ten ještě vyšší plot. Jsou nádherní a trochu ochočení, chodí za mnou a já se kochám pohledem na statné krasavce, jejichž peří hraje všemi barvami.

 Začala jsem se zajímat o to, co v drůbežářských závodech dělají s kuřaty, která se ukáží býti kohoutky. Tady je odkaz.

http://zachrana-zvirat.blogspot.com/p/obeti-vajecneho-prumyslu.html

Mámy

Na podzim jsme dovezli prasnicím Toničce a Janičce nápadníka Huberta. V lednu měla ze vzájemných sympatií vzejít selata.  Pětisetkilový Hubert zůstal na inkriminovanou dobu ve výběhu s ovcemi a kozami, mohl by selatům ublížit. Prasnice dostaly samostatné bydlení a prostor. Narodilo se jedno sele.

Obě prasnice se kromě kojení starají o potomka stejným dílem. Společně chodí na procházky, obě si s ním hrají. Spí tak, že si lehnou, sele vyleze po hřbetu jedné z nich a zapadne do skuliny mezi jejich zády. Sele má v „matkách“ dokonalé osobní strážnice. Nedávno si mládě chtěl prohlédnout zblízka náš pes Rufus. Okamžitě se na něj vrhly a nebýt rychlého zásahu, přišli bychom o pejska. Z povrchových zranění se dlouho vzpamatovával.

Koza

Nejstarší koza z našeho ministáda vypadala, že se vyhřívá na slunci, jen hlavu měla položenou na předních nohách. Nehýbala se.

„Chcípla bílá koza, a co je horšího, je na louce u ní Hubert a asi ji žere,“ zvonila u nás dívka, která se v tom slunném odpoledni přišla podívat na selátko ve výběhu.

Než jsme přišli na kopec, Hubert dotáhnul svoji mrtvou kamarádku Báru do boudy na seno a lehnul si k ní. Neměla sebemenší zranění způsobené Hubertem. Zemřela ve spánku stářím.

Dalo obrovskou práci Huberta od kozy odlákat, bylo to prakticky nemožné. Čekali jsme do tmy, kdy kanec usnul, a pak rychle tělo kozy odtáhli. Nevidět to na vlastní oči, nevěřila bych.


55 názorů

Lakrov
26. 03. 2019
Dát tip

Je to drasťák, to, co se skrývá pod tím odkazem. Že je aspoň neskrmí v zoo -- tam se najde spousta žádostivých  a zároveň neodmítnutelných...


Gora
25. 03. 2019
Dát tip

Je to drasťák, co se dělá s nově narozenou drůbeží, pokud to jsou "jen nepotřební" kohoutci. Nakonec, možná dobře, že ti to nejde:-) a díky za tip.


Lakrov
25. 03. 2019
Dát tip

...a mně ten odkaz navíc nefunguje, protože mám historickou verzi prohlížeče... :-)


Gora
25. 03. 2019
Dát tip

Díky, Lakrove, normálně nedávám odkazy, tenhle mne dost vyburcoval a chtěla jsem, aby si to lidi zde přečetli také.


Lakrov
25. 03. 2019
Dát tip

Čtou se celkem dobře, ty krátké farmářské kapitoly. Trochu mi v nich vadí  jen ten odkaz, protože odkazy dle mého zastaralého vkusu stále patří do  odborných článků nebo do literatury faktu. Tohle vlastně ale jsou taková fakta.


Gora
28. 02. 2019
Dát tip

Včera jsem ho viděla, celé černé a na předních nožkách bílé "podkolenky" - a obě mamky s sebou... lítalo mezi nimi a nosilo nějaký hadr, co vyrylo v zemi, nesl ho jako pejsek:-))

Díky!


Dagmaram
28. 02. 2019
Dát tip

Pěkný. Nejvíc pobavilo to jedno sele :-)


Gora
22. 02. 2019
Dát tip

Ivi, děkuju, jsem ráda:-)


...:-))))) početla jsem si.......super čteníčko.....*/***


Gora
21. 02. 2019
Dát tip

Díky, Jitko...mě také.


atkij
21. 02. 2019
Dát tip

Jak je vidět, o překvapení nemáš nouzi. Hubert mě fakt "dostal".

A ten odkaz, no, smutné.


Gora
21. 02. 2019
Dát tip

Poblíž zám. zahrady u nás v ČK se vloni přemnožily,  a jelikož je to pásmo se zahradami a domky, nesmí se zde střílet... mnoha lidem zlikvidovaly chovy...


Zbora
21. 02. 2019
Dát tip

Je fakt, že lišky jsou poslední dobou dost voprsklý. Když liščata u rodičů mojí ženy na laze na Slovensku zjistila, že jim nic neuděláme, chodila se klidně dívat, co máme k obědu.


Gora
21. 02. 2019
Dát tip

Zboro, usmívám se... to nejde, sice by žili, ale týraní popíkem:-((

Jenomže - lišáci ty slípky vytahali za pravého poledne... jednoho jsem viděla - zahrabal mého ochočeného Kalimera do hlíny jako pes, k tomu na vedlejší zahradě... nemohla jsem nic dělat.


Zbora
21. 02. 2019
Dát tip

:)

Prý pomáhá dát na noc do kurníku zapnuté rádio. Lišky a kuny se hluku a lidského hlasu bojí. 

A když zrovna z rádia zpívá Lucka Vondráčková nebo její dlouhonoční teta, bojim se i já.


Gora
21. 02. 2019
Dát tip

Movsare, děkuju, vážím si:-)


Gora
21. 02. 2019
Dát tip

Entropio, děkuji, odkaz si pustím, jak to bude možné:-)


Gora
21. 02. 2019
Dát tip

Alegno, děkuju! Jó, to bychom se měli:-)


Gora
21. 02. 2019
Dát tip

gabi, omluva - nepoděkovala jsem, takže - dík moc:-)


Movsar
21. 02. 2019
Dát tip

povedené! úsporná forma a téma zvířat pojednané citlivě a s porozuměním pro vše živé!


Alegna
21. 02. 2019
Dát tip

mít se jako zvířátka u Irči na faře ...


Entropia
21. 02. 2019
Dát tip

https://www.youtube.com/watch?v=mNAIVnRihLQ&feature=youtu.be

A pak že veganství je extrémismus


Gora
21. 02. 2019
Dát tip

Odkaz je tvrdý...no, já jen, že mne samotnou překvapilo, co se odehrává v drůbežárnách...díky, qí.


zvedavec
21. 02. 2019
Dát tip

:)


Gora
21. 02. 2019
Dát tip

Láďo, to je přesné, s těmi vajíčky... bohužel pro chovatele:-)

Díky za krásné příhody tam od vás!


Nami 99
21. 02. 2019
Dát tip

S těmi kuřátky, to je takový naschvál od přírody. Potřebuješ slepičky a oni samí kohouti. I když někdy se zadaří. Ale do dnes si pamatuju, že jsme  jednou dali pod kvočnu 12 vajec a výsledek byl :

dvě nevylíhnutý

devět kohoutů

jedna slepička.

Kohouti :

Soused měl kohouta, ten samozřemě ráno jako vstával první a šel si stoupnout před vrata a jak dírou ve vratech chodily slepičky jedna za druhou, tak měl jistotu, že při ranních radovánkách žádnou nevynechal.

Koza :

Táta vezl ve starém Wartburgu na zadním sedadle kozu ke kozlovi na připuštění. Protože měla špičaté rohy, tak aby mu v autě nepropíchala čalounění, navlékl jí z jednoho rohu na druhý červenou hadici. Když přijeli na místo, kozel si kozu prohlížel, ale skákat nechtěl. Kozu s anténou ještě nikdy neviděl. Museli hadici sundat.

 


Gora
21. 02. 2019
Dát tip

Měj se fajn a díky:-)


Yan73
21. 02. 2019
Dát tip

Líbí, ahoj Y.


Gora
21. 02. 2019
Dát tip

Magdalene, děkuju za návštěvu.


Gora
21. 02. 2019
Dát tip

Luboši, zatím je ticho po pěšině, Budík má výhradní právo, ale ostatní mu asi brzy začnou lézt do rajonu i s kokrháním:-)), dík.


Magdalene
21. 02. 2019
Dát tip

Nejvíc mně rozesmál kohout Budík. To se povedlo. Já neznalá hospodářství jsem se přiučila, i když chvílemi mi bylo smutno, ale to už je život.TIP 


Kočkodan
20. 02. 2019
Dát tip
Budíků je už minimálně pět, to bude asi pěkný rachot. Nebo je pestroocasatá omladina akusticky ještě relativně tichošlápkovitá? (smajlík čtenáře bez účesu typu „kohout“)

Gora
20. 02. 2019
Dát tip

To je fakt, Oldjerry...díky:-)


Oldjerry
20. 02. 2019
Dát tip

Nejlepší věci píše život...


Gora
20. 02. 2019
Dát tip

Jardo, děkuju, jen pár postřehů:-)


revírník
20. 02. 2019
Dát tip

Ty umíš, Ireno, svým dílem vždycky trefit vnímavého čtenáře na citlivém místě. Výběrem tématu a jeho zpracováním. Tak ani k této miniatuře nemám vlastně co dodat, všechno podstatné užs řekla.


Gora
19. 02. 2019
Dát tip

Jani, zdravím - teď jsem koukla, tak ta odrůda slepic, co jsme loni kupovali, se jmenuje Dominant... tak i kohoutci jsou Dominanti:-)), velcí braši. Děkuju za příspěvek, ano, i mně připadají kohouti krásní...


vesuvanka
19. 02. 2019
Dát tip

Pěkně napsané :-))). Z příběhů vyzařuje Tvoje láska ke zvířátkům. Kohoutci budou asi vlašáci. TIP

Vzpomněla jsem si na své dětství - sousedé měli slepice a kohouta vlašáka, kterého jsem měla ráda, dokonce jsem si ho i nakreslila. 


Gora
19. 02. 2019
Dát tip

Karle, je to tak...díky:-)


K3
19. 02. 2019
Dát tip

Vím, že se u vás zvířátka mají dobře. A to je dobře, tak to má být:). Kéž by tomu tak bylo vždy a všude.


Gora
19. 02. 2019
Dát tip

Hani, já děkuju za tvé vyznání venkovskému způsobu života /jsme ve městě, ale sami na veliké rozloze, někteří Písmáci tady byli na srazu, tak mohou potvrdit/ a moci mít zvířata je jedna z výhod, které život tady, na kopci, má... děkuju ti!


Gora
19. 02. 2019
Dát tip

Jsem ráda, že jsem mohla přispět pár střípky ze života našich zvířat, a děkuji, Diano.


8hanka
19. 02. 2019
Dát tip

vrátila si ma o mnoho rokov naspäť do detstva...na dedine bolo samozrejmé chovať sliepky, odchovať vlastné kuriatka, meniť so susedmi, ak jedna rodina mala veľa kohútikov a druhá žiadneho... prasiatko rástlo v chlieviku, v lete sme ho púšťali prebehnúť sa po dvore...horšia bola zabíjačka, to som utekala z domu, nedokázala som  zjesť ani kúsok...na dvore sa vyhrievalo niekoľko mačiek spolu so psíkom, boli kamaráti, na záhrade a poli bola robota od jari do zimy, život bol ťažsí, no jednoduchší ako teraz, spätý s prírodou...chýbajú mi domáce zemiaky, zelenina, ovocie odtrhnuté zo stromu, podvečer na lavičke pod orechom...

milujem Tvoje príbehy, sú mi tak blízke...

*****


Diana
19. 02. 2019
Dát tip

Máš veliké štěstí, že můžeš být v přírodě a mezi zvířátky. S nimi je život ještě bohatší a zajímavější, než běžně ve městech. Moc krásně a citlivě napsáno. Potěšilo :-)*


Gora
19. 02. 2019
Dát tip

Čudlí, díky:-))


Gora
19. 02. 2019
Dát tip

Evži, koukám, že jste pragmatici:-))) a děkuju!


Čudla
19. 02. 2019
Dát tip

Pěkně se to čte. /*


Měli jsme kohouta bonzáka, vždy žaloval, když někoho slyšel a bylo mu jedno kolik je hodin a že je tma. Snědli jsme ho. :-) /T


Gora
19. 02. 2019
Dát tip

bixley, jsem ráda, že máš podobné cítění, díky:-)


bixley
19. 02. 2019
Dát tip

Moc hezké, Goro. Jsem přesvědčená, že všechna zvířata mají duši.  Jak Hubert, tak Tonička s Janičkou, tak kohoutci. Dokážou se milovat i mezi různými druhy. Měli bychom se od nich hodně učit. T.


Gora
19. 02. 2019
Dát tip

Ještě - mladistvé odhodlání, jak o něm píšeš, pracovat u zvířat, mne drželo také, napsala jsem si zdrávku a jako druhou možnost uč.obor - ošetřovatelka dojnic:-) Dostala jsem se na zdrávku, ale zvířata jsou mojí láskou a koníčkem celý život. Děkuju ti za tvůj zajímavý příspěvek!


Gora
19. 02. 2019
Dát tip

Děkuji,Evo, tak trochu mne inspirovala tvoja mačička:-). Koza chcípla včera, a tak jsem si to vše hned sepsala. O kohoutcích vím již nějakou dobu, nedávno ukazovali polskou drůbežárnu a to bylo něco nepředstavitelného, co s nimi dělali. Je to poněkolikáté, že máme několik kohoutů, ale připadá mi, jak společně vyrůstali, že se neperou. Ostatně mají k dispozici pro sebe jednu celou zahradu a velkou boudu, tak snad to i tentokrát bude v klidu...

Máme nějaká hospodářská zvířata a za třicet let, co jsem zde, jsem odchovala cca 50 toulavých koček. Máme i psy z útulku, jednu dobu jich bylo 5 a nyní 2...


zvedavec
19. 02. 2019
Dát tip

Pred pár desaťročiami som  si hľadala miesto ekonómky v blízkom poľnohospodárskom družstve. Mala som svoje púredstavy. Absolvovala som pracovný pohovor s vedúcim živočíšnej výroby, pretože tam bolo voľné miesto.

Keď dnes spomínam na ten pohovor, viem si predstaviť, ako zneli moje slová môjmu budúcemu vedúcemu (lebo prijali ma). Rozprávala som im okrem iného aj o tom, že mám zvierat(k)á rada...z pohľadu toho, čo som tam potom videla, musel sa na tom riadne zabávať.

Spomínam si na jednu príležitosť, keď mi ukázali pôrod kravy. V maštali bola zima, mráz. Teliatko ťahali za nohy z kravy nejakým zariadením - toto možno  odôvodnené bolo.

Ale ako sa teľa dostalo von z kravy, oddelili ho, umiestnili do inej stajne, priviazali a nasmerovali na neho infražiarič. Žiadna mama. Kŕmili ho sušeným zarábaným mliekom. Bolo potrebné zabezpečiť, aby sa krava čo najskôr stala dojnicou pre družstvo, nie mamou pre teľa. No a keďže najskôr produkovala mledzivo, toto sa nesmelo miešať do odovzdávaného mlieka, tak ho vylievali. Býčky stáli na jednom mieste, kým nenarástli. Potom sa dostali na bitúnok. Kravy sa občas dostali do malého výbehu. Kým produkovali veľa mlieka, mohli žiť, po cca 3 rokoch už dávali mlieka menej. Ak sa neoplatili, tiež končili na bitúnku.

Prasatá to mali trochu lepšie. Tam prasiatka neoddeľovali od mamy. A žili aspoň pohromade a neuviazané. mohli sa pohybovať v stajni.

Na tom našom družstve by som chcela byť radšej prasaťom, ako kravou, často som si to hovorila.

.....

Irenka, Ty máš také hospodárstvo? Držím palce s kohútmi, v detstve sme chovali sliepky a vlastné kuriatka a rozmýšľali sme podobne, no potom sa kohúty začali medzi sebou biť na život a na smrť. Mohol ostať len jeden.

Mávali sme aj mačky a stalo sa, že dve mačky sa nám okotili, no jednej pri pôrode pomreli mačiatka. Tiež si tie dve mačky spolunažívali podobne s preživšími mačiatkami.

Zaujímavé miniatúry. Chúďa Hubert. My ľudia si občas namýšľame, že len my dokážeme prežívať hlbšie city.


no jo, správičky z farmičky, to by bolo niečo pre moju Ivu

pekne si to*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru