a co dál

díky....

jenom že - moje máma se dožila 98 let

už rok a čtvrt tu není......

Vrátil jsem se pod tuto báseň, abych poděkoval za tvou návštěvu u mých "Jak blízcí." Není mnoho básní, které si vybavím se jmény Písmáckých autorů, ale jak jsem tě viděl u sebe, okamžitě mi naskočil tvůj kabát s maminkou na samém počátku.

MAMINCE

Večer chystáš léky na další den,

ráno zaděláš těsto, na cestu přibalíš

pár zavaženin.

Když odjíždím,

díváš se z okna.

Ohledně maminky se tady ta debata s Adrianou Bártovou týkala nikoliv v textu, ale tady v komentech té mé poznámky, ale to asi pochopils... jinak, text, básnička vznikla jedním dechem.. jen tak jsem si zauvažovala u počítače.. a dík za tvoje vidění :)

ohledně maminky jsi to napsala DOKONALE. Chraň tě Pánbůh něco rozvíjet.  Proč  ta básnička působí tak silně? Protože je v první polovině poklidná, obyčejný život ve vlastní zahrádce a ještě tak žensky  civilně popsán, pak nadhodíš cesty a řeky, jako bys řekla, no  on ten život přece má i jiné dimenze, hned na to si uvědomíš, že ty nejsi královna, abys vydávala světu poselství, a tlumíš vše tramvajemi a busy, těmi místy, kde jsme si všichni jaksi blízcí, protože rovnější a pak najednou, nečekaně, vystřelí starost ...a co máma, a všechno je vzhůru nohama. Kdybys napsala jen ..a co máma... už to samotné je báseň.

dík,.. ohledně té maminky jsem to napsala blbě, možná bych to mohla víc rozvinout, ale do toho nejdu,,, :)

*

Však jà jsem to nemyslela nikterak vážně.. a je dobře, když se autoři neopomíjejí, obecně.. a vím, že je to moře času, který třeba ty tady tomu věnuješ, dík

ano, může to tak působit, ale proč nepodpořit báseň, když tady máme Zlatý výběr a tomu nesvědčí stojaté vody. To za prvé.  Pokud jde o mně, chtěl jsem udělit výběr od počátku, podobnou báseň jsem ocenil nedávvno od autorky qíčaly. Navíc považuji za správné, zvláště když je naděje na shodu vícera redaktorů, dostat do Zlatého výběru i autory, kteří v něm běžně doma nejsou, a když náhodou vyskočí ze své ulity, pak co. Nechat být? Takže, i když někdy váhám, a to málo kdy, pak je lépe být přejícný než naopak. A za pitomosti tady Zlatý výběr nebývá.

trochu mám strach, že domino efekt se nevyhýbá ani redaktorům a kritikům... :) dík

:)... maminka je velice podstatná v mé současnosti.. dík

Zlatá mamka - Zlatý výběr:-)

Pro tvou maminku výběr

tak to jsi mě potěšila.. a dík :)

Príjemný text, sugestívna momentka. Zľahka nahodené a úplne to stačí na komplexný text&plnohodnotný zážitok.

To s tým kabátom je krásne všedné. Rozvíja sa to ďalej zamyslením/poukázaním - "a co dál čeká..." "...v tramvajích a busech..." A co máma - to je, myslím vec, s ktorou má každý vlastné asociácie a každý si doplní výsledný dojem básne podľa vlastných okolností, resp. na každého to asi zapôsobí inak. Pekne to prehlbuje, ukotvuje text. A pritom tak jednoducho, jemne. 

Toto je super príklad básne, ktorej prostriedky sú úsporné a majú maximálny efekt. žiadne vzletné frázy. vyšperkované metafory. tlačenie na pílu. ľahkosť, jednoduchosť, sugestívnosť, presah. a totálne cítim to predjarie. 

děkuju všem...

a2a2a - v cestách je záměr :)

no snadné, jde o to vybrat z toho, čeho je v člověku dost a dost a hlavně chtít to udělat :)

Pěkná mini. Představa - co /nás/ asi čeká a máma...nej.

opravdu sympatické, možná pro tebe i hodně snadné, protože jsi jen  opsala bezprostřední náladu i se srdíčkem, které tam vklouzlo, aniž bys na něj volala. Tip za pozorné opisování, za lehkost, za maminku. Snad jen překlep v - na\ cestách.

V tramvajích a busech i na cestách kolem řeky nás toho čeká víc a víc . Taky to pozoruju . Stačí se podívat na tramvajový ostrůvek . Vyměnila se nejen garderóba , ale jiné jsou i tváře lidí . Tip .

Dnes si "zabrala ". Celkom príjemne som prekvapená, je to premyslenejšie, aj ked to vyzerá ako čiastočné sebaspytovanie, vnútorné otázky v postavení s kontrastom prírody- niečo pučí, rastie- niečo je práve v opačnom chode- /  kontrast príroda- mama /  pekné spracovanie vnútorného pocitu. Jednoznačne asi to zatial naj čo som od teba z tých posledných čítala, páči sa mi celkovo tá ľahkosť, akou to prezentuješ, akoby len tak ledabolo, na povrchu a tak pekne sa pritom odkrývaš... Chválim,chválim