Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zemřeli mladí

Výběr: a2a2a
12. 03. 2019
6
7
2731

Po smrti Leonida Iliče Brežněva nastalo období velkého umírání sovětských vládců, tím se poněkud rozvolnil státní dohled nad kulturou a vznikl zatím nepatrný a dle komunistického hesla „Co není povoleno, je zakázáno!“ tak trochu ilegální prostor pro nástup rokové muziky, která do té doby byla jeho osvícenými vladaři sovětskému lidu odepřena. Tehdy se objevují i noví hrdinové tohoto žánru, jež spojují jejich životní osudy.

klip: https://www.youtube.com/watch?v=pdyIkx7-5wQ&t=1s

Alexandr Bašlačov se narodil dne 27. května 1960 v Čerepovci. V 1977-1978 pracoval jako malíř v Čerepoveckém metalurgickém závodu. Později, v letech 1978-1983 studoval na katedře žurnalistiky. Po univerzitě se vrátil domů, kde jeden rok pracoval v novinách "Komunista". V září 1984, v Čerepovci se v bytě a na pozvání Leonida Parfenova setkali s Artem Troitskym, které hrál řadu bytu v Moskvě a Leningradu. Na podzim roku 1984 odešel Bašlačov z rodného Čerepovce nejprve do Moskvy, a krátce na to Leningrad. Již v březnu 1985 se konalo jeho první veřejné vystoupení v Leningradě, na němž vystoupil společně s Jurijem Ševčukem. Tento koncert se konal bezprostředně po třetím ročníku festivalu Rock Club Leningrad. Záznam z tohoto koncertu byl publikován pod názvem "Košegarka". Přibližně ve stejné době natočil své první album, záznam tehdy zorganizoval Sergej Firsov v domácím studiu Alexis Cherry. Následující rok, se definitivně usadil v Leningradě, kde se rovněž stal členem rockového klubu. Za pomoci přítele Firsova získal v březnu 1986 formální zaměstnání v kotelně "Kamčatka". Na jaře roku1987 se zúčastnil natáčení dokumentárního filmu Alexeje Učitěle "Rock". Během natáčení však spolupráci ukončil. Později po Bašlačevově smrti, se záběry z jeho pohřbu objevily i v konečné verzi filmu.  V červnu 1987 vystoupil Bašlačov na pátém rokovém festivalu v Leningradu v Lenigradském domě mládeže a po něm na rockovém festivalu v Černogolovce. Zemřel 17. února 1988, spadl z okna v osmém patře domu č. p. 23 na Prospektu Kuzněcova v Leningradě. Jako nejpravděpodobnější příčina jeho smrti se jevila sebevražda. Jeho hrob leží na leningradském hřbitově Kovalevského. Po jeho smrti se narodil jeho jediný syn Jegor Bašlačev.

klip: https://www.youtube.com/watch?v=c-8y6MHjeZs&t=3s

Janka Stanislavovna Djagileva se narodila dne 4. září 1966 v Novosibirsku, po krátkém pokusu o studium vodního inženýrství nakonec zvítězila její touha psát a skládat muziku. S pomocí pozdějšího uměleckého i životního partnera Jegora Letova začala Janka koncertovat po bytech, kdy své písně s kytarovým doprovodem. Janka Djagileva rychle mimo oficiální struktury získala věhlas a velkou úctu v celém Sovětském svazu. Díky pomoci Letova vyšly její písně později na deskách. Byla folkovou i punk-rockovou zpěvačkou, básnířkou, i skladatelkou a členkou punk rockových hudebních skupin jako "Graždanskaja oboróna", "Velká říjnová revoluce" atd. Byla rovněž bezpochyby jedním z nejvýznamnějších zástupců sibiřského undergroundu druhé poloviny 80. let. V utváření její osobnosti i osobním životě hráli rozhodující roli Alexandr Bašlačev a Jegor Letov. Janka Djagileva se vyhýbala mediálnímu světu a odmítala televizní rozhovory. Nijak sama neusilovala ani o popularitu ani vydávání desek. Její mladý život vyhasl dne snad 9. 5. 1991. Datum je pouze přibližné a je odvozeno ze dne, kdy byla poprvé pohřešována. Tělo Janky bylo nalezeno až po několika dnech v řece a dodnes je kolem její smrti mnoho věcí nevyjasněných.

klip: https://www.youtube.com/watch?v=BIUji-zYNaQ&t=2s

klip: https://www.youtube.com/watch?v=NZGAgjADL7w

Jegor Letov se narodil dne 10. září 1964 v sibiřském Omsku. Byl nejvýznamnější ruský punk rockový hudebník své doby, zpěvák a kytarista a zakladatel punkové skupiny Graždanskaja oborona (Civilní obrana) vzniklé v roce 1984. V éře Sovětského svazu vystupoval pro anarchistickou, punk scénu proti totalitarismu sovětského režimu, za což byl pronásledován. V rámci projektu zneužívání sovětské psychiatrie k likvidaci opozice byl Letov dokonce protiprávně zavřen do psychiatrické léčebny. V době Gorbačovovy vlády a sní související glasností, měl stále více prostoru, a přestože skupina Graždanskaja oborona byla mimo zájem hlavních médií, popularita jeho samého i celé hudební skupiny závratně rostla. Po rozpadu Sovětského svazu a pozvolném nástupu kapitalizmu a oligarchické formy ruské demokracie. Upadl Letov, který celý život bojoval za otevřenou demokratickou a hlavně občanskou a občansky aktivistickou společnost do hluboké desiluse a v hledání nové cesty dospěl až k fašizoidním, vulgárně nacionálním a neostalinským názorům, kdy popřel prakticky vše, co do té doby hlásal.  V roce 1994 se podílel na založení Nacionálně bolševické strany Ruska (Lemonovci). Po tomto krátkém, několikaletém, extrémistickém intermezzu se postupně stahoval do soukromí a věnoval se především koncertní činnosti. Zemřel 19. února 2008 ve věku 43 let v rodném Omsku na infarkt. Jeho pohřbu se zúčastnily tisíce lidí.

 

Naše konání je čestné
doslova jako koupaní v prasečí kejdě
Naše konání je hrdinné
doslova jak boj s jebáky na vlastním zadku
Naše konání je živoucí, mladé
doslova jak podzimní listí na hrobě
Naše konání je naposled
doslova jako definitivně poslední.

klip: https://www.youtube.com/watch?v=fSkVnuAwAH0

 

Tito tři nebyli jediní, kdo se zasloužil o rozvoj udergroundu, rocku a punku v Sovětském svazu a nástupnické Ruské federaci, jakož i svobodnější volněji dýchající občanské společnosti v časech pozdně a posttotalitní sovětské společnosti. Byli ale jedni z nejvýznamnějších, i když na rozdíl od tehdejších funkcionářů a prorežimních umělců měli nulovou podporu a dokonce zakusili pronásledování ze strany úřadů.

http://piterrock.ru/?p=1412


7 názorů


a2a2a
13. 03. 2019
Dát tip Zajíc Březňák

I starý režim vznikl, či se spíše rodil na ideálech, které byly vnímány do značné míry jako etické, ale ta diskuse by neměla konce. Nerad bych se vracel k minulému režimu, otázkou však je, a to velmi aktuálně, kolik etiky je ochoten obhajovat součsný systém.


tak pausalne odsudzovat ten rezim podla mna ide. eticky v poriadku nebol.  samozrejme ze za tych 40 rokov je statsticky takmer nemozne aby tam zili len hovada. - obzvlast ked  ten rezim tiez presiel roznymi stadiami 50-roky su o niecom inom ako 60 roky a tie zasa niecom inom ako 70-te. v hudbe a obzvlast v rocku resp. pristupu k rezimu k nemu celkom pekne tieto vlny vidiet:-)

 


a2a2a
13. 03. 2019
Dát tip

Aššur, díky za náhled, já jen, že jsem rezervovaný proti paušalizovanému odsuzování třeba i minulého režimu. Sám jsem byl takový disidentík okresního formátu a byli to vždy zase komunisté, kteří se mě zastali, doházelo někdy až k úsměvným situacím.


a2: s rockom suvisi nielen protirezimny akcent v textoch ale trebars aj v samotnom vyzore. - folk na rozdiel od rocku nebol exportom zo zapadu. :-)) a vieme aj z cssr ze rock co hrali ppu aktual neskor punkaci bol trochu niekde inde ako to co sa aj v cssr podporovalo a hralo v radiach a televiziach:-)

a aby to bolo este zlozitejsie tak textovo v zaciatkoch ppu neboli spolovice tak problematicki a kriticki ako niektori hudobnici ktorych normalne hravali. 

sam rezim totiz aku taku kritiku zniesol. je celkom zaujimave vediet ze aj rezim istu kritickost ak nebola mierena explicitne proti rezimu. alebo mal to stastie ze z nejakeho dovodu bol mimo dosahu kadrovakov /konexie na vyssich miestach ci nebol dost popularny aby si ho nejaky zapaleny kadrovak vsimol/

punk ako taky bol problematicky v samotnom ceskoslovensku ktore bolo omnoho liberalnejsie oproti zssr - vid. clanok nova vlna se starym obsahem.

 

 

 


a2a2a
12. 03. 2019
Dát tip

Trochu sice nesouhlasím s tvrzením, že za Brežněva, Červoněnka či Andropova byla v SSSR lidu odpírána rocková muzika jako taková. Jako průvodce jsem bývalý SSSR navštívil 10x a vím, že songy Okudžavy vycházely u nich ve vekých nákladech na deskách (namítneš, že to není rocková hudba, já ale spíše poukazuji na ten protirežimní akcent), ale to jen drobnička.

Za mi velmi sympatické považuji, že jsi připoměl tyto tři muzikanty a v souvislostech, které musí nutně konfrontovat i současnost v Rusku s našimi představami. Je to samozřejmě všechno daleko složitější, ale opakuji, dík za "glasnosť". I tyto projevy stanovisek mají nemalou cenu.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru