Variace na ranní kávu

Variace na ranní kávu

Meryblue & Secret.Dandelion

Jsem zas sám a přesto v davu,

těším se, zoufám na ranní kávu,

mezi lidmi zapomenut, opuštěn,

chybíš mi velmi, snad i všem.

Skok … je ráno, vaříš mi kávu,

nestojím už o žádnou slávu,

je konečná jak autobusu zastávka,

jak na kus Tvé něhy přestávka.

Nevím. Lidé Tě berou za ruce,

jsi anebo nejsi laň na louce?

Proč se za něčím stále pachtit,

když jak orel mohu plachtit.

Čekám. Jak orel a jak holubice,

co nechce soucit a radost více,

jak padlý strom, co porazili,

ležíš a čekáš na svou chvíli.

Uřežou Ti větve, setnou květy,

pryč je vůně mé ranní věty.

V krvi, v žíle usedá zas cosi,

kdy tančili jme nazí, bosi.

Stejně máme cit jen pro cit,

lásku v srdci chceme zažít,

bolí však a drtí skály,

stačí spatřit ho, byť v dáli.

Jsme dvě N v ranní kávě,

mlékem a cukrem v trávě,

nesourodí a přesto spolu,

rozpuštěni v každém bolu.

Ty ve mně a já v Tobě,

v ranní kávě a každé době.

Iluze kávy, jež chce být keřem,

iluze tužky, jež chce být perem.

Iluze má je i Tvou iluzí.

Skok … je večer v kaluži.