Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZamčená
23. 04. 2002
0
0
1151
Autor
Blaznivkaaa
Mno, mno, není snad ani proč mluvit...::( není to v pohodě, a ještě asi dlouho nebude...jsem jako kdybych už byla po smrti..::( a snad i jsem...
Zamčena v srdci,
však jenom ve svém,
na úskalí smrti, těsném...
Zamčená smrtí,
však jenom tou svou,
trápím se, trápím, bez nás dvou...
Zamčena samotou,
bohužel svojí,
slzy štěstí a život dvojí...
Zamčená nenávistí,
součástí mě,
skončila jsem tam, tam na životním dně...
Zamčena bolestí,
časem nenávisti mým,
stáváš se pomalu přízrakem zlým...
Zamčena zázrakem,
zžírám duši svou,
žiju, já žiju, bez nás dvou...
To je zajímavý, že se pořád každej jenom užírá a připadá si mrtvej, je ten svět nějakej pokřivenej asi. Má to cenu pořád brečet do polštáře? Někdy mám náladu se na všechno vykašlat a začít s čistým štítem někde na Novém Zélandu. A zapomenout, jo lidi jsou moc ufňukaný....., já taky......
Tahle je trochu lepší, ale fakt je, že pořád je to takové... naštvaně ubrečené...