Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
KDYŽ INSPIRUJÍ KRUČINKY
datum / id23.03.2019 / 495020Vytisknout |
autorvesuvanka
kategorieOstatní nezařaditelné
témaPřírodní
upřesnění kategorieTrochu botaniky
zobrazeno249x
počet tipů26
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Nehledejte nic literárního, je to jen trochu přírodovědy a tahů štětcem a pastelkami..

KDYŽ INSPIRUJÍ KRUČINKY
Když inspirují kručinky

Kručinka (Genista - někdy bývá používán název Ginestra) je rostlina z čeledi bobovitých,  jež zahrnuje přibližně 100 druhů. Jsou to polokeře nebo keře, ale i nižší stromky, které kvetou zářivě žlutě. Tyto teplomilné rostliny vyhledávají obvykle sušší a často kamenitá místa. Většina druhů roste ve Středomoří. U nás jsou původní dva druhy, a to  kručinka barvířská (Genista tinctoria) a kručinka německá (Genista germanica), na jižní Moravě ještě kručinka chlupatá (Genista pilosa).
 

Více druhů kručinek bychom našli na svazích Vesuvu, zejména v pásmu nad hranicí lesa (přibližně 1000 m nad mořem a výš), kde vytvářejí souvislé porosty. Italský básník Giacomo Leopardi obdivoval tyto rostliny, že se uchytávají na místech, kde jsou při erupci zasypávány popelem nebo zality lávou, a přesto se znovu vracejí. Giacomo Leopardi jim věnoval dlouhou oslavnou báseň Ginestra. Básník žil na přelomu 18. a 19. století. V tomto období byl Vesuv často aktivní.
 

Při erupci v dubnu roku 1906 vychrlil Vesuv obrovské množství popelu. Ještě v témže roce byla dovezena z Etny kručinka etnenská (Genista aetnensis), a vysazena pro zpevnění svahů. Tato kručinka, dorůstající do výšky až 3 m,  se na Vesuvu velmi dobře ujala a v současné době šplhá téměř k jeho vrcholu (1281 m nad mořem).

Kvetoucí kručinky zaujmou i dnešní návštěvníky Vesuvu. Pro mě byly inspirací k napsání krátké básně a namalování obrázků - se zájmem sleduji postupné osídlování popelu a lávy rostlinami. Pro zajímavost přidávám tři obrázky kručinek, druhý jsem namalovala podle fotografie z července 2016.




Neapolský záliv 
pozdravilo slunce 
modř rozlila se
po nebi i po moři

Z ranního oparu
vynořil se Vesuv
hora básníků
i ji pohladilo slunce

Zaradoval se Vesuv
a záplavou tisíce květů 
potěšil srdce poutníků
z dalekých krajů

 



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

02.05.2019 20:16:33dát kritice tipvesuvanka

Laďo, moc mě těší, že se Ti moje texty i obrázky líbí. Děkuji za zastavení a milá slova, a zdravím :-)))

02.05.2019 15:43:16dát kritice tipNami 99

Moc se mi líbí jak píšeš i jak maluješ.

Laďa.

28.04.2019 21:04:48dát kritice tipvesuvanka

Marti, mám radost, že se Ti líbí, děkuji za zastavení a milou odezvu a zdravím :-)))

28.04.2019 11:34:33dát kritice tipMarkel

Jani, moc krásné obrázky i text, díky *

26.03.2019 09:18:12dát kritice tipvesuvanka

Diano, děkuji za zastavení a milá slova :-))). Zdravím Tě a přeji krásné jarní dny :-)))

26.03.2019 08:30:30dát kritice tipDiana

Krásné, zajímavé, poučné - prostě jako vždy! :-))) Krásné jaro přeji, Jani.

25.03.2019 17:44:37dát kritice tipvesuvanka

Marcelko, jsou to jen amatérské práce. Děkuji za zastavení a milou odezvu a zdravím :-))). 

25.03.2019 15:46:33dát kritice tipMarcela.K.

Pár tahů štětcem a pastelkami?! No, tak to bych chtěla umět taky takhle tahat! :-)

25.03.2019 15:05:44dát kritice tipvesuvanka

Růženko, zdravím Tě a děkuji za milou odezvu k básni i obrázkům :-)))

25.03.2019 15:04:27dát kritice tipvesuvanka

Musaši, mám radost, že jsem Tě trochou botaniky potěšila a děkuji i za další doplnění rodu kručinek. Ano, janovec metlatý Cytisus scoparius je u nás známý. Kdysi se z něj vyráběla košťata. Ve volné přírodě jsem se s ním setkala na Rokycansku. Zdravím :-)))

 

25.03.2019 13:52:46dát kritice tipRUZIGEL

Jano, to je přesné.Obohacuješ život svůj i ostatních.Báseň krásná, obrázky krásné.

25.03.2019 10:48:55dát kritice tipMusaši

Trocha botaniky , to je moje . Na svazích Vesuvu to musí vypadat skvěle,  když kručinky kvetou na svazích .

Kdo by ale chtěl pěstovat kručinky i tady u nás na skalce , měl by taky poměrně široký výběr . U nás jsou mezi alpinkáři oblíbeny tyto druhy :

lydijská , barvířská , křídlaté a španělská . Mnohem častěji se ale v zahradách vyskytují rostliny z příbuzného rodu cytisus - janovec .    Tip.

24.03.2019 13:26:10dát kritice tipvesuvanka

Dagmaram a Honzo,

těší mě, že se vám moje tvorba líbí. Děkuji za milá slova a zdravím :-)))

24.03.2019 12:47:37dát kritice tipzeleda

Jako vždy, Jano. Pěkné povídání, doplněné pěknými obrázky. 

24.03.2019 11:33:31dát kritice tipDagmaram

tvoje tvorba Vesuvanko

je v místní tvorbě exotická rostlina

hezké

;-)

24.03.2019 11:19:12dát kritice tipvesuvanka

Evi, fialko, Jaroslave, Peter a Liduško, zdravím vás a děkuji za zastavení a milá slova :-))).

Mám radost, že tato díla s přírodovědnou  tematikou vás oslovila.  Pro mě jsou průkopníci života na lávách velkou inspirací. Velkým podnětem k tvorbě je i to, že se o nich málo píše. Většina lidí vnímá u vulkánů jejich erupce s ničivými následky, ale já je vnímám jako tvůrčí činitele na Zemi. 

24.03.2019 11:03:40dát kritice tipvesuvanka

Jardo, děkuji za zastavení a milou odezvu. To už je dávno pryč, stejně jako moje výlety do Středohoří, které mě inspirovaly k psaní článků, a tak hledám inspiraci na dalších místech, která mají stejný geologický původ a nacházím ji bohatě. Měla jsem radost, když ses objevil na Písmáku. Přeji Ti hodně zdraví a tvůrčího elánu, a zdravím :-)))

24.03.2019 10:06:23dát kritice tipAlegna

potěšila jsi stejně jako Vesuv*

24.03.2019 07:35:44dát kritice tipKarpatský knihomoľ

sympatický text od sympatickej autorky

24.03.2019 06:24:04dát kritice tiprevírník

Je záslužné, Jano, že nás nepřestáváš zásobovat stále novými a vždycky zajímavými objevy ze života takových průkopníků života na nově vzniklých půdách, jako je třeba v tomto případě kručinka na Vesuvu.

24.03.2019 02:09:11dát kritice tipfialka...

V básni Vesuv těší květy, ty jsi opět potěšila svými obrázky a odborným výkladem. :-)

23.03.2019 23:37:35dát kritice tipzvedavec

Oldjerry má pravdu, Jani

krásne obrázky, pútavý poučný text zavŕšený básňou

TIP

23.03.2019 23:15:11dát kritice tipOldjerry
korektor

Jani nazdar, potěšila jsi mne... není to poprvé. Dodnes vzpomínám na  období, kdy jsi kvůli mým slovům přestala psát do našich novin a já, jak jsem hledal na tebe kontakt, jsem objevil Písmáka. Bylo to koncem roku 2005...

Držím ti pěsti a s radostí kvituji, že ještě stále píšeš. Drž se, lidé jako jsi ty obohacují život ostatních...

23.03.2019 23:09:53dát kritice tipvesuvanka

Romane a Luboši, zdravím a děkuji za zastavení a milou odezvu :-)))

Luboši, máš pravdu, známou kručinku žaludeční Genista bachorus jsem zapomněla :-)))))

23.03.2019 23:03:11dát kritice tipKočkodan
Jani, vždyť ty jsi úplně zapomněla na i unás velmi rozšířenou kručinku žaludeční (Genista bachorus). :-(
23.03.2019 22:47:28dát kritice tipR. L.
/*
23.03.2019 22:08:48dát kritice tipvesuvanka

Irenko, Staňo a Karle, zdravím a děkuji za zastavení a milou odezvu :-)))

23.03.2019 21:54:16dát kritice tipK3
redaktor prózy

Kdoví kde vzaly své jméno.

23.03.2019 21:42:23dát kritice tipdadadik

** zdravím :)

23.03.2019 21:31:09dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jani, je to jistě tvým zanícením pro věc, že tyhle rostliny a přírodní děje dokážeš tak poutavě podat:-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.