Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jako sen

09. 04. 2019
17
35
2326
Autor
bixley

Bohuslav Martinů seděl u piána svého pařížského bytu a právě se chystal přehrát na klavír ukázky z nové opery Julietta své žačce Vitce Kaprálové.

„Tak tohle bude moje nová opera, Písničko moje,“ ukázal na fascikl popsaného notového papíru, který se vršil u piána. „Julietta.“

„Julietta?“ podivila se Vitka. A o čem to je?“

„Vlastně o lidských snech,“ řekl Martinů trochu záhadně. „O tom, že každý muž má nějakou svou nedostižnou bytost, za kterou utíká do snu. Pro pařížského knihkupce Michella je tou vysněnou ženou právě Julietta.“

„Hm, to zní zajímavě,“ sledovala ho Vitka. „A kdo to napsal?“

„Je to divadelní hra od Georgese Neveuxe. Ale jako libreto jsem to musel dost upravit a hlavně zkrátit.“

„Tak už něco zahrej,“ pobízela ho Vitka.

„Zahraju ti předehru. Hlavní téma jsem dal do hoboje.“

Martinů začal hrát. Vitka soustředěně poslouchala. Když skončil, byla nadšená.

„Špalíčku! To je tak krásné! Na jedné straně snové a na druhé takové syrové!“

„To jsem rád, že se ti to líbí, Písničko. Teď ti zahraju kousek z prvního dějství, ve kterém knihkupec Michel přijíždí do neznámého města. V tom městě všichni ztratili paměť a kupují si vzpomínky. Jediný, kdo si pamatuje na své dětství, je Michel a je za to zvolen kapitánem města. Potom uslyší Juliettin hlas a utíká za ní.“

„Všichni ztratili paměť?“ přemýšlela Vitka.

„To by byl život, viď? Kdybychom žili mezi lidmi, kteří by si nic nepamatovali.“

„To jo,“ souhlasila Vitka, „hlavně by se mi líbilo, kdyby paměť ztratila Charlotta.“

„Ale Písničko, nebuď na ni tak ošklivá,“ bránil Martinů svou životní družku.

„Tak pokračuj,“ zamlouvala to honem Vitka

Martinů se dal znovu do hraní. Když došel k partu Julietty, Vitka sebou náhle trhla.

„Ale Špalíčku, vždyť to je téma z mé Vojenské symfonietty.“

„To víš, vidím v té Juliettě tebe, tak se mi tam vkrádá i tvoje hudba.“

„To je sice hezké, ale ty jistě složíš něco lepšího, ne?“

„Myslíš?“ usmál se Martinů a pokračoval v hraní.

„Vy říkáte Dobrý den, jako když chcete říci Miluji vás,“ notoval text opery .

Vitka se zasmála svým zvonivým smíchem. „To by bylo dobrý, kdyby si lidi vyznávali lásku pozdravem.“

Martinů přestal hrát. „Mám ještě pokračovat?“

Vitka zavrtěla hlavou a objala svého milovaného Špalíčka. „Teď si dáme naše dějství, jo?“

Začali odcházet do svého snu a ztráceli paměť.

Ve sladké závrati Vitka zašeptala: „Dobrý den.“

 


35 názorů

bixley
30. 05. 2019
Dát tip

Moc děkuju, Oldjerry, potěšils mě. :-)


Oldjerry
30. 05. 2019
Dát tip

Já moc nečtu... jedním okem, které si šetřím... paráda. Jakobyhistorické údaje zní pravděpodobně, rozhovor je  reálně možný, žádné nedostatky, nic navíc.  Poezie narváno mezi nezbytnými, skvostně zpracovanými  vysvětlivkami a detaily. Nevím proč, asi s tou parádní směsí poetiky a reality s logickým vyvrcholením a zdánlivě nelogicky umístěným  závěrečným Dobrý den je to asi nejlepší kraťas, který jsem za poslední dva roky četl. Škoda, že nemám právo udělení výběru, ale i v rubrice Poslední dobou se nám líbilo, by to mělo mít své místo...


bixley
12. 05. 2019
Dát tip

Díky, Vigan.


Redrum
07. 05. 2019
Dát tip

Lehké, milé. Moc se mi líbil závěr.

Jsem zrovna jeden ze čtenářů, který by bez jmen aktéry určitě nepoznal, takže jsem za ně ráda.


bixley
04. 05. 2019
Dát tip

Když jsem napsala, že o Tučkové vím, bylo to na základě divadelní ukázky a informace na Čt Art.Takže celé jsem to nečetla ani neviděla. Ale určitě si to přečtu nebo na to půjdu do divadla. :-)


Janina6
04. 05. 2019
Dát tip

A co na tu její hru říkáš? Já jsem ji bohužel neviděla naživo, jen jsem četla tu knižní verzi, ale místy mi tam chybělo právě to, co vidím u tebe... víc poezie, metafor... Ale je možné, že právě to na jevišti přidávala hudba.


bixley
03. 05. 2019
Dát tip

Moc děkuju. Problém je v tom, že řada čtenářů tyhle věci neví a mohli by tápat. Ale asi by bylo dobré neprozrazovat vše hned na začátku, na tom něco je.  Já jsem hlavně vycházela z knihy Jiřího Muchy Podivné lásky, kde o Kaprálové a jejích vztazích píše podrobně. S Kaprálovou se krátce před její smrtí oženil. O Tučkové vím také.


Janina6
03. 05. 2019
Dát tip

Myslím, že příběh Bohuslava Martinů a Vitky je poměrně známý, aspoň mezi námi, co máme rádi hudbu. V literatuře se dočkal několika zpracování, naposled v divadelní hře Kateřiny Tučkové (znáš? Myslím, že by se k ní tvoje miniaturka docela hodila!) Proto by se mi líbilo, kdybys hned v prvním řádku „neprozradila“, kdo jsou aktéři této poetické scénky, a nechala čtenáře, aby mu to došlo postupně. To by mě mnohem víc bavilo. Nechci říct, že bys neměla v celé povídce uvést jejich jména, ale nedělala bych to hned v úvodu. Informace by mohly postupně vyplynout z textu. Zrovna tak mi přijde zbytečné mít v prvním řádku doslovně vysvětleno, co přesně se Martinů právě chystá udělat (když se to stejně v následujícím dialogu ukáže). Určitě bych tak ze čtení měla větší požitek. Jinak se mi četlo dobře, mám z textu pocit lehkosti a hravosti, a obzvlášť pěkný je závěr – metafora sama o sobě.


Díky...

avi


bixley
23. 04. 2019
Dát tip

Ano.


Mohu nominovat do soutěže PM?


K3
14. 04. 2019
Dát tip

Děkuju, to nemuselo být, ale zkusím se do ní dostat.


bixley
13. 04. 2019
Dát tip

Myslím, že u této opery jsou slova dost srozumitelná. Nejde o normální arie jako u Verdiho. Tady to můžeš posoudit:

https://www.youtube.com/watch?v=uqKzBHsf6Co

Je to celá opera, ale stačí jako ukázka prvních pár minut


K3
13. 04. 2019
Dát tip

Právě že já nejsem běžný posluchč. Když jsem to zkoušel, unikala mi slova, ale dnes, když jdou titulky, bych to mohl zase zkusit. Hudby se nebojím, tu mám rád jakoukoliv i tu nejsložitější a nejvážnější:).


bixley
13. 04. 2019
Dát tip

Díky, Karle. Opera Julietta opravdu není pro běžného posluchače. Chtěla jsem jen ukázat rozhovor dvou umělců, učitele a žačky a současně tak trochu milenky. 


K3
13. 04. 2019
Dát tip

Já operám moc nerozumím a stydím se za to, ale věřím, že je v nich toho honě.


K3
13. 04. 2019
Dát tip

Krásný, snový poetický, křehký text, vlastně povídka. I když krátká, o to cennější, že je v ní toho tolik. 


bixley
13. 04. 2019
Dát tip

:-))


Dagmaram
13. 04. 2019
Dát tip
:-)

bixley
12. 04. 2019
Dát tip

Ano,opravdu si tak říkali, Lakrove. Díky.


Lakrov
12. 04. 2019
Dát tip

Jak roztomilé :-) Špalíček a Písnička -- opravdu si tak ti dva říkali,  nebo je to jen autorův výmysl? Tu operu neznám a po dočtení toho začínám  litovat.  Tip.  


bixley
10. 04. 2019
Dát tip

Díky, Leraku.


Lerak12
09. 04. 2019
Dát tip

Hezká miniatura.


bixley
09. 04. 2019
Dát tip

Děkuji za hezké reakce, Alegno, Evži i Kočkodane.

Kočkodane, mně se líbí oslovení Renato. :-)


To je moc hezké. Romantické. :-) /T


Kočkodan
09. 04. 2019
Dát tip
Kdyby se Vitka znala s mým švagrem, také by mu mohla říkat Špalíčku. On se jmenuje Špalek. A jak ti mám, Renato, něžně říkat já? ;-)

Alegna
09. 04. 2019
Dát tip

je jako  sen, název sedí, pěkné*


bixley
09. 04. 2019
Dát tip

I tobě děkuji, Jardo.


revírník
09. 04. 2019
Dát tip

To je pěkné!


bixley
09. 04. 2019
Dát tip

Díky, Aleši.


pěkná momentka...


Gora
09. 04. 2019
Dát tip

Díky za doporučení knížky, určitě je hodně zajímavá.


bixley
09. 04. 2019
Dát tip blacksabbath

To je všecko podle pravdy, oni si tak opravdu říkali. Špalíček je balet, který Martinů složil a Vitka mu podle toho vymyslela přezdívku. 

Doporučuji knihu Jiřího Muchy Podivné lásky, tam je spousta korespondence mezi Martinů a Kaprálovou, kde se tak oslovují. Jiří Mucha si Kaprálovou vzal krátce předtím, než zemřela.

Díky.


Gora
09. 04. 2019
Dát tip

Renato, odkud čerpáš náměty, pokud to není tajemství, a podrobnosti - třeba oslovení postav - Špalíčku, Písničko? 

To s pozdravením a celé se mi moc líbí...i ty máš krásnou fantazii:-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru