Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+12 neviditelných
Miniatury z vězení
datum / id10.04.2019 / 495461Vytisknout |
autorUchoNaKoleji-
kategorieVolné verše
upřesnění kategorieminiatury + 1 neminiatura
zobrazeno573x
počet tipů17
v oblíbených0x
do výběru zařadilvk, Gora, ysslandia, Můra73,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Miniatury z vězení
 
 
 
 
jsem vězeň
rodné číslo: 680513/1366
 
 
 
 
moje myšlenky se obracejí
od: měl bych se zítra zabít
k: možná zítra zemřu na ne moc - na stáří
 
 
 
 
jdu
a třeba mne přejede auto
nedívám se do mobilu
hlava píše poezii
 
 
 
 
rozeklaný kulhám nemocný
nesnáším tu - výsměch poštolky
sere do hnízda
chátrajícího zámku
 
 
 
 
kouřily
schované v profilu mostu
jedna si seděla na útlých lýtkách
stehna bíle prosvítala černí punčocháčů
_
„nemáte cigaretu?“
napadla mne otázka
že bych se zapálil
po dlouhé době
naposledy
pro dnešek zbabělá pevná vůle vyhrála
_
jednou ale popele hafo nadělám
 
 
 
 
naše oči vidí to co mozek očekává
v zrcadle hlava starce
_
lepší umírají
novým přepisuje Gott písmena v pravopisné chyby
DNA
grafoman
 
 
 
 
 
 



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

15.07.2019 12:12:11dát kritice tipUchoNaKoleji-

Ono já prostě píšu jak můžu a dokážu. Z mého pohledu to je hodně prosté. Nedokážu uhladit. Ani psát v kánonu poezie. Z pohledu čtenáře, asi jsi popsal většinu čtenářů, která si s mými texty dala tu práci.

04.07.2019 21:11:57dát kritice tippožadovaný záznam nenalezen

Ten rozsekaný jazyk jako by byl nějaká tvoje značka. Jako bys chtěl vystihnout i něco konkrétního i nabourat očekávanou konstrukci jazyka. I ten jazyk může být způsob vystižení té konkrétnosti, říkám si. Dohromady je to pro mě nevyrovnané, to mě na tom zároveň baví – vnímám nějaký pohyb, nějaké střety. Je asi nesmysl vytrhávat místa, která mi přijdou slabší, v celku nějak fungují, ale fungují mi spíš jako něco narušujícího, banálního, „hlava píše poezii“, „rozeklaný kulhám nemocný“... Vzniká mi z toho pocit, že text (navzdory té tísni, která to celé provazuje, i když s ironií) má být zastřený, neuchopitelný, převrací si jazyk, náladu, příběhy, dovolí si banality... a když už se sbírá k něčemu možná pevnějšímu, znovu to něčím rozrazí a tu neuchopitelnost znovu připomene. Ale možná je to jinak. Nejlepší mi přijde část od začátku po „nedívám se do mobilu“. Pak, některá místa jako by moc tlačila na symboly, které jako by chtěla ozvláštnit („výsměch poštolky / sere do hnízda / chátrajícího zámku“. „Kouřily schované v profilu mostu“ je fajn. Nevím, jestli se ta hra bílá vs. černá a ten minimalistický popis pozorování, skrz které se může v čtenáři odehrát celé spektrum, jestli se to už nevyčerpává. Ale možná si tam jen něco promítám. Každopádně tahle část se mi dobře spojuje s prohlášením o očích a očekávání. Pozorování holek pod mostem jako výpověď o tom, kdo pozoruje. Nebo o povrchu, nebo o neuchopitelnosti světa, o skrytým smyslu, nebo o náhodě, o banalitě, všechno dohromady a další. Pasáž od „nemáte cigaretu“ mi přijde docela krkolomá, i když je „tónovaná“ podobně skepticko-ironicky jako začátek, který se mi líbí. Dohromady je text zajímavý právě tou rozeklaností, kde si spojnice a pevné body můžu hledat a jsou nenápadné. Ale je to báseň a v tom smyslu mi tam chybí nějaký ehm „čistý průstřel“, nějaké zprůzračnění, co můžu číst v podstatě intuitivně. V tom smyslu mi přijde dobrá ta část od začátku k mobilu. Ale možná to je příklad takového textu, který je třeba skládat si postupně a skládat si ho znovu a jinak, a brát ta slabší místa a rozeklanost jako způsob hry. Třeba.

13.04.2019 17:41:59dát kritice tipDagmaram
Některé momenty fajn
12.04.2019 09:37:55dát kritice tipVigan

drásající..

11.04.2019 20:06:46dát kritice tipdadadik

**

11.04.2019 18:55:56dát kritice tipaleš-novák

dobrý úhel pohledu.

11.04.2019 16:25:47dát kritice tipjolana.

hodněrozměrné. je v tom vtip a všelicos (co nechci nazývat)

taky si myslím že se dobře doplňují místa která jsou hned čitelná a místa kde si můžu dlouho nacházet nějaké.. vrstvy

"naše oči vidí to co mozek očekává" -- dobrý postřeh.. táhnou se mi odtud takové ty věčné zbytečné otázky (třeba - jestli se můžeme dívat jinak, přiblížit se nějakému "kdysi", kdy ještě nebyla žádná očekávání, nic poznaného, nic přebraného, a co si nemůžem pamatovat.. a kdy se ještě s tím viděným nespojoval žádný jazyk.. a tak)

11.04.2019 10:26:56dát kritice tipqíčala

přijde mi, že jsem snad chvíli bydlela s tebou - tak živé:)

11.04.2019 10:26:56dát kritice tipqíčala

přijde mi, že jsem snad chvíli bydlela s tebou - tak živé:)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.