Končící dětství

Končící dětství

 

Ještě mi červená v žilách teče,

sedící v rohu svůj život sním.

Každý den, slza mi steče,

když dojde mi, že vlastně bdím.

 

Den co den Tvou bolest sdílím,

šedou barvu, svět náš má.

Doufám jen, že hluboce se mýlím

a smrt, Tě ještě nevolá...

 

Čekáme na světlo po temnotě,

po kruté zimě na jaro.

Každý z nás, ve své samotě,

štěstí k sobě voláme.

 

I zítra těžký boj Tě čeká,

před Tvým osudem není úniku,

stále za Tebou spěchá,

políbit Tě chce a chytit za ruku