Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Myšleky na jaro

23. 04. 2002
1
2
1319
Autor
Lomarinka

Cestou domů, jakoby mě něco zastavilo..aspoň na chvíli..stála jsem několik minut před domem a jen tak koukala na břízu na druhé straně ulice..ani nevím jak dlouho.. a je mi jedno co si o tom mysleli kolemjdoucí..toto je to, na co jsem myslela já...

 

..dívám se na azurově modré nebe skrze koruny stromů..vnímám lístky mihotající se ve větru a šumící tak nádherně, až se zastavuje dech... sluníčko hřeje a mráčků na obloze je jen tak, aby se neřeklo.. vnímám a vstřebávám tu krásu a říkám si, jestli jsem z toho tak byla užaslá i loni, nebo jestli jsou letos opravdu ty pampelišky o tolik žlutější a sluníčko hřejivější a lidé....., lidé jsou více vzdálenější...

Kdesi jsem slyšela zajímavou větu... \\\"Na světě je tolik krásy, že mám někdy dojem, že to ani neunesu.. \\\" je v tom strašně moc pravdy.. pravda...je všude kolem nás... je v té kráse... a krása v pravdě... škoda že jsme slepí, každý by měl mít svoji bílou hůl, neboť většina lidí ani nevnímá..nevnímá to moře krásy, dokud...

 Osud je velmi mocná složka našich životů, hraje si a dívá se, co to s námi udělá... osud jako věčný dozorce našich cest, jako cesta sama..

a snad právě proto, nebo možná přes to, na něj nevěřím...

 Nevěřím, že kdyby byl, že by dopustil i zlobu a bolest v tom našem světě, a pokud ano, pak krutost budiž jeho jménem..

 

 ..slunce, jako pohlazení od milované matky.. usmívá se na mě a já, ač strádám, se musím také pousmát...JAK JE NA TOM NAŠEM SVĚTĚ KRÁSNĚ!!! a jak moc by se mi nechtělo odejít...

 Ne, tento svět je stejný.. i krásy v něm jsou, jak byly loni..jen můj pohled se změnil... zastavil se mi čas..aspoň na zlomek věčnosti..jen abych se rozhlédla a poznala, že...

Ale co teď už nadělám, krása je tady a bude tu pořád, jen si ji lidé budou stále méně a méně všímat... a zapomínat..a nevzpomínat..a opomínat...

A hrát si?? Hrát si už vůbec nebudou...spějí totiž někam dál.. spalují si mosty k ráji tak rychle, jak jen můžou..ale cesta není jen tam..někdy se člověk musí vrátit..ale když nemá kam...

2 názory

Lomarinka
03. 10. 2009
Dát tip
dekuju Kamile... je od tebe mile, že brouzdáš archivem...

Napsala jsi to moc pěkně, ale ještě víc se mi líbí ten Patafistův dovětek.

Elwisek
11. 03. 2005
Dát tip
ja jednou krásu našel v tobě..ale nějak sme si k sobě spálily mosty :o(

Patafista
02. 01. 2003
Dát tip
Nečekám, že se ti bude líbit každý můj čin, každé mé gesto, každé slovo. Nečekám od tebe pochopení. Nečekám od nikoho pochopení. Ale pamatuj si prosím, nejsem nespravedlivý, zlý ani všemocný. Nepřidávám vyvoleným štěstí na úkor potřebných. Nikomu nenadržuji a nikoho nezatracuji. Plním pouze svoji povinnost. Všichni máte jen jeden cíl. Dojít k poznání, které vám bylo předurčeno. Můžete jít předem danou cestou nebo cestou, kterou si sami vyberete. Cestou pohodlnou nebo cestou plnou rozcestí, výmolů a pastí. U každé překážky nebo rozcestí máte svobodu rozhodnutí. Já vás budu na té cestě provázet, ale vy budete mít poslední slovo, poslední rozhodnutí. Je možné, že se rozhodnete špatně, ale nesvalujte vinu na svého souputníka. Mám vás všechny rád, ale musím plnit svůj úkol. Mám rád i tebe Lomarinko. Tvůj Osud

Amanda
28. 12. 2002
Dát tip
Zvlastni... moc se mi libi ten slet ruznych pocitu... to jasne stridani nalad od pozvedani do smutne melancholie... tahle vlnka zatizeni zivotem... libi se mi ze se nekoupes ve smutku ze vzdycky najdes aspon kousek neceho dobreho a byt smutne a jen naznakem presto se pousmejes...

Seek
23. 04. 2002
Dát tip
někteří se rádi vracejí, ba víc, návrat je pro ně cestou vpřed. vnímat skrytou krásu, hrát si s ní, mazlit se s ní, a předávat své pocity dál se stalo jejich osudem. a buďme jim za to vděčni. budiž dík tobě, neb jsi jednou z nich :o) Kubík

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru