Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+11 neviditelných
Večerní povídání
datum / id01.05.2019 / 495910Vytisknout |
autorbixley
kategoriePísmáci dětem
zobrazeno385x
počet tipů12
v oblíbených0x
do výběru zařadila2a2a, Gora,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Večerní povídání

Večer si vždycky vlezu do postele a můj malý pejsek Evža si hupsne za mnou. Uvelebí se pod peřinou, já zhasnu a pak si spolu povídáme potmě. Většinou mu vyprávím pohádky a on poslouchá a vyptává se. Jednou jsem začala pohádku o Sněhurce, ale Evža mě svou otázkou překvapil:

„Víš, Renatko, že jsem bydlel u Sněhurky?“

„U Sněhurky? Jak to?“ podivila jsem se.

„No, já jsem byl osmej trpaslík, trpaslík pejsek.“

„Evžo, ale to si vymejšlíš.“

„Doopravdy, já jsem se s nima kamarádil.“

„Ale jak ses tam dostal?“

„To bylo ještě v době, kdy jsem bydlel u paní chovatelky a své psí maminky. Šli jsme tenkrát na procházku do lesa a já jsem utekl. Utíkal jsem a utíkal, až jsem doběhl k malému domečku. A v tom domečku bydlela Sněhurka a zrovna pekla trpaslíkům, kteří šli pracovat do dolu, koláč.“

„A co na tebe říkala?“

„Moc jsem se jí líbil. Řekla mi, abych jí pomohl uklízet. Odnášel jsem proto v tlamičce věci na své místo. A večer přišli trpaslíci a ptali se, jak se jmenuju, tak jsem řekl, že jsem Evža. Nejvíc jsem si rozuměl se Šmudlou, ten totiž nemluvil. Prófa byl na mě taky hodnej, s Kejchalem, Štístkem a Stydlínem to bylo fajn, Dřímal pořád spal, akorát Rejpal na mě pořád bručel.“

„A kde jsi spinkal?“

„Postýlku se jménem Eugen jsem neměl, spal jsem na takovém koberečku vedle Prófy.“

„A cos tam papal?“

„Já jsem jedl s ostatními trpaslíky, většinou dobré masíčko.“

„To jsou věci, Evžíčku, tak povídej dál.“

„Trpaslíci chodili do práce a já jsem zůstával se Sněhurkou.Trpaslíci chtěli, abych ji hlídal, protože se báli, že by jí zlá královna mohla něco udělat. A jednou se skutečně před domečkem ta královna objevila. Jenže byla převlečená za stařenku, která prodávala jablka. Hned jsem v ní tu zlou královnu poznal a hrozně jsem na ni štěkal, ale Sněhurka mě napomenula, proč jsem na babičku tak ošklivý a odehnala mě. Potom s královnou odešla do domečku. Oknem jsem viděl, jak dává Sněhurce jablko. Určitě je otrávené! Už jsem na nic nečekal a utíkal pro trpaslíky. Trpaslíci všeho nechali a hnali se za královnou. Ještě štěstí, že se královna proměnila ve stařenku a nemohla utíkat tak rychle. Trpaslíci i já jsme běželi, co jsme mohli, já jsem štěkal, až jsme všichni doběhli pod vysokou skálu. Tam na nás královna chtěla shodit veliký balvan. Ale já jsem na ni tak zle zaštěkal, že se lekla, až z té skály spadla dolů. Všichni jsme se potom vrátili do domečku, kde Sněhurka ležela na zemi. Mysleli jsme si, že je mrtvá. Moc jsme plakali a já jsem Sněhurce olizoval oči a ouška v naději, že ji vzkřísím. Ale Sněhurka se nevzbudila. Až jednoho dne přijel princ a představ si, Renatko, ten ji políbil a ona se probudila! Zaradovala se, že prince vidí. Asi se znali už z dřívějška. Princ ji posadil na koně a odjeli spolu do jeho království. Ještě že to tak šťastnědopadlo.“

„A co bylo dál? Tys zůstal u trpaslíků?“

„Ještě jsem u nich chvilku bydlel, hlídal jsem jim domeček, ale protože tam nebyla Sněhurka, tak tam měli zase nepořádek a upřímně řečeno vaření jim nešlo, nedostával jsem masíčko, ale jenom zeleninku a to mi moc nechutnalo, tak jsem se rozhodl, že se vrátím domů. Jednoho dne jsem se s trpaslíky rozloučil a běžel jsem do Modřan za paní chovatelkou. Když jsem přiběhl k jejímu paneláku, tak zrovna venčila moji maminku a sestřičku. Maminka radostně vrtěla ocáskem, že jsem zase zpátky. No, a pak sis mě vzala ty. A já jsem moc rád, že teď bydlím u tebe, protože ty jsi taky taková malá a máš malý byteček, takže je to tady podobné jako u těch trpaslíků.“

„To mě těší, Evženku, že se ti u mě líbí.“

„Někdy spolu půjdeme ty trpaslíky navštívit, jo?“

Chtěla jsem ještě něco říct, ale Evža jen unaveně zívl a než mi stačil dát dobrou noc, spokojeně usnul.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

19.05.2019 08:51:46dát kritice tipbixley
redaktor prózy

:-)))

19.05.2019 08:31:09dát kritice tipsrozumeni
*****
03.05.2019 18:19:32dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Děkuji, fialko. 

03.05.2019 18:15:47dát kritice tipfialka...

Hezky napsané, dětem se určitě bude líbit, mně se líbí moc :-)

02.05.2019 16:03:57dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky.

02.05.2019 15:58:20dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ještě bych se přidala s výběrem, ten tvůj nápad s převedením klasiky do současného světa je, bixley, velmi dobrý.

Také dvě malé připomínky: v posledním širším odstavci zbývá dvakrát - moc, to první by se dalo nahradit - to mi příliš nechutnalo:-)

a spojená slova:  šťastnědopadlo.

01.05.2019 21:39:43dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Moc díky za ocenění.

Vycházela jsem z Disneyho kresleného filmu, kde opravdu královna tyčí uvolňuje kámen, aby na trpaslíky spadl.

S "mrtvou" Sněhurkou máš asi pravdu. 

01.05.2019 21:35:05dát kritice tipa2a2a
redaktor poezie

kouzelně napsáno,snad až na dvě úplně bezvýznamné připomínky, a sice bych něco změnil, kdy královna chtěla shodit na trpaslíky balvan, jde o to, že když byli na vysoké skále, tak se nabízí, že tam balvan nemohl  být shozen, a pak druhá: Ve větě ...Moc jsme plakali a já jsem mrtvé Sněhurce olizoval... bych vypustil ...mrtvé..., protože v předcházející větě připouštíš, že si to jen mysleli, atd.

Ale znovu tvrdím, že kouzelně napsáno a navíc nenásilná a naopak mile přirozená transformace známé pohádky do dětské přítomnosti. Prostě pro děti umíš. Ne poprvé.

01.05.2019 20:55:26dát kritice tipbixley
redaktor prózy

No jo, to Evža kouká pořád. Ale popsal mi to věrně. :-) Díky.

01.05.2019 20:30:53dát kritice tipEvženie Brambůrková

Malí pejsci by se neměli dívat na telku. Pak si děsně vymýšlejí. :-))) /T

01.05.2019 20:07:22dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky, Čudli.

 

01.05.2019 19:55:43dát kritice tipČudla

Pěkné /*

01.05.2019 17:11:19dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Kočkodane, pražský krysařík je rozhodně menší než kočkodan!

Ovšem s těmi hospodskými povaleči máš pravdu. Ale ti jaksi neznámo proč v pohádkách nejsou. (opilý smajlík)

01.05.2019 17:06:13dát kritice tipKočkodan
Dělat z padesátikilového buldoka malého, dokonce trpasličího psíčka, to mi připadá docela úsměvné.

Na rozdíl od prince a Sněhurky by se ženy po polibku některých chlapů (například hospodských povalečů) naopak spíš dostaly do stavu hlubokého bezvědomí...

Na závěr hygienického okénka dodám svoje oblíbené heslo: Kdo si zuby nečistí, láasku ženy nezjistí! ;-)
01.05.2019 16:04:14dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Děkuji všem za hezké reakce. Evža si to zaslouží. :-))

Ireno, já vím, že ne. :-)

01.05.2019 13:02:14dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Renato, jak znám Evžu, nevymýšlí si ani slovo:-)))

01.05.2019 12:57:25dát kritice tipaleš-novák

bezva

01.05.2019 12:31:55dát kritice tipzvedavec

krásna fantázia

01.05.2019 12:11:08dát kritice tipLerak12

Pěkné a až k mému pocitu omlazení.

01.05.2019 11:25:12dát kritice tipAlegna

usmívám se *

01.05.2019 09:42:09dát kritice tiprevírník

To je milá obměna pohádky, hezký nápad.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.