bestye, těší mě, že Tě moje díla Vesuv natolik přiblížila, že máš pocit, jako bys tam byla. Děkuji za zastavení a milá slova :-)))

Nikdy jsem u Vesuvu nebyla, ale jakoby se - díky Tvým dílkům - stalo. Moc děkuji za zprostředkování. *

Nami 99 a Marti,

potěšily jste mě svojí návštěvoi a milými slovy, děkuji :-)))

Marti, mám radost, že jsem vyvolala Tvoje krásné vzpomínky na Vesuv. Já teď sleduji Vesuv na internetu a fascinuje mě vegetace, která od doby, kdy jsme tam s dcerou byly, "poskočila" k vrcholu a některé rostliny sestupují i do kráteru. 

tak přesně tak jsem to viděla i já, co máš na tom krásném obrázku, probudila jsi ve mně krásnou vzpomínku, asi budu muset provětrat fotografie, už je to dávno, co jsem tam byla, myslím, že jsem neměla tenkrát digifoťák, ***

Moc hezká vzpomínka i obrázek.

Marcelko, zdravím Tě a děkuji za milá slova :-))), ale obdiv si nezasloužím, mám hodně vyhraněné zájmy a jsem jen amatér.

Jani, jsi obdivuhodná :-) 

Čudlo, Diano a Staňo, zdravím vás a děkuji za milá slova :-)))

Honzo, děkuji za zajímavou informaci. Hans Christian Andersen také pěkně kreslil a kresbami doplňoval své Zápisky z cest. Škoda, že u nás nebyly vydány. Podařilo se mně najít několik Andersenových kreseb z Itálie, na nichž je i Ponte Vecchio ve Florencii, Thorvaldsenův dům v Římě, pohled z hotelu Luna v Benátkách. Obrázky jsem přidala ke svému dílu "H. Ch. Andersen a Itálie":

http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=476304

Růženko, zdravím Tě a děkuji za milou odezvu :-))). To jsi měla s počasím při výstupu na Vesuv smůlu. My jsme s dcerou měly slunečno, ale Vesuv jako nejvyšší hora oblasti Neapolského zálivu "sbírá" mraky. Pozorovaly jsme to z Pompejí, jak se vrchol hory postupně ztrácel v mracích, které houstly, a pak se rozpršelo, ale v Pompejích to byl mírný a vlahý deštík. Na Vesuvu mě zaujal nejen pohled na Neapolský záliv, ale především pohled do kráteru a na jeho stěny, a květena. Škoda, že se nedá kráter obejít celý.  Byl by to zajímavý pohled z druhé strany. 

Tak to je cenná vzpomínka Jani

Pěkné /*

Jano, trochu odbočím. Hans Christian Andersen byl velký znalec Itálie a zejména Říma. V římské proslavené kavárně Café Greco, jen  malý kousek od Španělských schodů, se seznámil blíže i s vynikající anglickou básnířkou Elizabeth Browningovou, autorkou nádherných "Portugalských sonetů." Já Itálii a její historii přímo miluji.

Jano, je to krásný obrázek jako všechny tvé.Já jsem na Vesuv šla pěšky za deště a nepohody.Nejvíc mě obšťastnil pohled na neapolský záliv.

Alice, zdravím Tě a děkuji za milou odezvu :-)))

Jardo, máš pravdu, je to vášeň a možnost objevování na celý život, které mi bohatě nahradí to, co je pro mě nedostupné. Děkuji za zastavení a milou odezvu a zdravím :-)))

Líbí. Tip.

Honzo, fialko, Romane a Peter,

mám radost, že jse zastavili, děkuji za milá slova a zdravím :-)))

Honzo, asi budu za barbara, ale jmenované památky jsem nenavštívila. Viděla jsem fotky, ale ty davy lidí a na všechno fronty mě odradily.  Pro mě by to nebylo, mám od dětství problém s kyčlem a následně s páteří, takže nevydržím dlouho stát či postávat. Lepší je chůze střídaná s posezením, třeba jen na kameni, a tato možnost na vulkánech i v Pompejích byla. Památky si prohlížím na fotkách , shlédnu dokumentární filmy a ráda si o nich něco přečtu. Se zájmem jsem si přečetla i Tvoje krásně napsané podrobné cestopisy, doplněné historií - měla jsem pocit, jako bych tam byla. Florencii pěkně popsal i Hans Christian Andersen v příběhu "Bronzový kanec". Spisovatel procestoval celou Itálii, zamiloval si ji a děj některých pohádek situoval do italských měst. 

To není hobby, to je vášeň... šťastný ten, kdo je takové vášně schopen - objevuje  něco celý život... a nahradí mnoho věcí nepřístupných...

hrejivé - od lávy i človečiny

Krásný obraz a poutavé vyprávění :-)

V textu mě zaujala zmínka o Florencii. Tvá záliba ve vulkánech a květinách je jasná a obdivuhodná. Když si ale byla v té nádherné renesanční Florencii, jestlipak sis také prohlédla některé památky. Santa Maria del Fiore se zvláštní Michelangelovou Pietou, nebo Piazza Signoria s palácem Uffizi a Davidem. Anebo Ponte Vecchio. 

Docela si dokáži představit, jak spolu lezeme na Vesuv a já poslouchám tvůj výklad. Příjemná představa.Tento kout Itálie jsem už nestihl. 

Evi, Karle, Irenko a Luboši,

potěšili jste mě svojí návštěvou a milými slovy. Děkuji a zdravím :-)))

Souhlasím s předchozími komentáři:-)

U Tebe vždy v pohodě a poučení!

napadlo mi, ako by sa svet zmenil, keby mal každý človek takú iných obohacujúcu vášeň, ako Ty