Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

trpět samomluvou/duší

14. 05. 2019
23
32
881
Autor
agáta5

Jsem to já, která bude zkoušet tvý běžný věci a čím víc budeš v pohodě, tím víc v nich  budu křepčit. A nebude den, kdy bys na mě zapomněla v tomhle reji…    
 … v určitým věku je nezbytný, aby ses starala o svý tělo. Mazlila se s vlasy a dávala jim větší důležitost, třeba bordó. Chodila na jógu, posilovala hýžďový svaly, mazala se výtažky z exotických stromů, pila ovocný koktejly. Nekouřila!!, ani se jinak nelikvidovala. V pozitivní individualitě je totiž síla potřebná k dosažení cílů, hlavně těch, který nikam nevedou…

 

(vkládám starší věci-moje čarodějky, nějak jsem se s nimi nemohla rozloučit - potěším určitě silen :))
 

Někdo tu pořád káže o slunci
a je úplně blbej
že nevidí tohle nic co se tu z tý záře vydrobilo
a padá do nadržených nadějí

jsi krásně rozehřátej naším a vaším nebem
na pomezí nirvány
zacláníš

vzdávám se osobního prostoru
pro cosi vydejchanýho    hlavně když to bije
do bobříka mlčení

 
                    visíme na pomyslným řebříčku hodnot a vykrádáme klid

  

prošacuj ještě prosím slova
ať se můžu vrátit do prologu

 

 

 

 

 

moje čarodějky

byla jsem kladná až hanba
asi puritánskou výchovou 
zdát se venku radostná ale jen akorát
bez výrazných grimas
táhlo mi zhruba na patnáct
když ze mě svlíkla tyhle manýry
a třikrát řízla do tesilek
balily jsme kluky malovaly plátna
jen dvě a tolik empatie až se musím smát
když dneska vzpomínám
jak se k nám přidávaly další přestala jsem počítat
jednou přišlo takový malý pivo
ani si nevšimly že nese krucifix
a zase kladná jako nikdy skoro třicet let
s pupeční šňůrou pěkně kolem krku
tchýně a tchán i švagr se švagrovou
ještě futra správnejch lidí se k nim přidávala
očko po očku do smyčky a nahlas rukulíbám
odletěly za hroznýho rámusu
a pak už plíny knedlo zelo besídky
jen v noci občas zaťukaly a přinesly pero
nejspíš abych nezvlčila
nakonec se odmlčely

 


začalo krápat
když se přiloudaly k domu
prej nejsou tak mocný ale byly
a ještě k tomu přidávaly z kapes

zůstalo jich strašně moc
čarovaly a natřásaly sukně
ve vypálenym kruhu
a prosily mě
abych jim dala kousek sebe
jak tak kroužily padaly z nich kosti
přes slunce zprůsvitněly
až mně jich bylo líto
tak jsem jim dala odkrájená slova
cpaly je do rukávů
chechtaly se do dlaní co jim zbyly
až odpadávaly bradavice
a když odcházely řekla bych
že už jsem je někde viděla


jen jsem jim neměla říkat
že chodím řvát do sklepa
sedly na schody a dívaly se potměšile
četly z mojí tváře každou vrásku každej záškub
některá i přiblížila vrásčitý ruce
čapla jsem brambory a mazala do kuchyně
vyzbrojená škrabkou
ráno bylo všechno jinak
melta na starorůžovým ubrusu voněla až k sousedům
kočky chtěly ven
ta černá blejskla očima že jako ví svý
a byly fuč
večer zas ztichly v peřinách
ani sebou nemrskaly jen trochu tlačily na bocích
hřály jako kamínka a občas slintly do polštáře
radši jsem to vzdala
dřepla v chodbě ke dveřím
ve škvírách sledovala přibývající světlo
a jak narůstalo rostly taky ony

pod schodama tabule s rozličnými předměty
kříže a další hovadiny
jako v krámě to tam vypadalo
 a jak tak čarovaly začly mi růst vlasy
černý vlnitý o kterých jsem vždycky snila
kůže na rukách se vypínala
až mně oblejvalo horko


přes lustr jsem přehodila ponožku
stejně byla lichá a já hrozně líná
padnout na kolena
jak tam tak visela vyrazily odhodlaně z koutů
skřípaly zubama
že prej mám hodit polínko do kamen aby kapku pookřály
pak dráply do prázdnýho místa  a já se přiloudala blíž
už jsem neměla strach
když česaly mý vlasy
vplítaly do nich netopýří kosti
tiše o sebe ťukaly jak jehlice co uspávají
nebyly vůbec rozcuchaný to jsou jen povídačky
naopak probouzely soucit
jak zahřívaly podlahu bachratými zadky
v kamnech plápolalo čím dál víc
až jsem se prohejbala blahem
říkaly mi přesvědčivě marnivá sestro
a než se zdejchly popíjely grog
házely do něj cukr jako zběsilý
a pak kdo je marnivej

druhej den přistál u vrat žlutej balón
zubil se omotanej provázkama do zahrady
a chválil moji houževnatost

 


32 názorů

agáta5
22. 05. 2019
Dát tip

jj, to je dobře :)


Marcela.K.
22. 05. 2019
Dát tip

Naživo mám chrápání  ;-) a obracení ponožek a vaření...ale nestěžuju si. Když ho nakrmím, je docela hodnej ;-)


Marcela.K.
22. 05. 2019
Dát tip

Jo, bez dětí by to šlo...jenže po dětech tu jsou vnoučata a za 20 let už neuvidím na klávesnici :-))) jestli tedy ještě budu vůbec...


agáta5
22. 05. 2019
Dát tip

já taky nejsem tak úplně sama, ale umím být sama... když nejsou malé děti, jde to... tak jsem to myslela.. tak patnáct let, možná míň a budeš tam :)  i když s chlapem asi ne.. :) zase to máš naživo, já jen přeneseně :)))


Marcela.K.
22. 05. 2019
Dát tip

:-) agátko, bojím se, že to jsi přehnala...a navíc asi nikdy nebudu sama, pokud neuteču z baráku :-)


agáta5
22. 05. 2019
Dát tip

jo, to máš pravdu :) jsi to vystihla dobře... sama se sebou, jinak by to nešlo... tebe to čeká tak za dvacet let...


Marcela.K.
22. 05. 2019
Dát tip

Tohle můžeš psát, když jsi sama se sebou...


agáta5
16. 05. 2019
Dát tip

ach, něco s tím udělám, zakleju si... hihi


Silene
16. 05. 2019
Dát tip

Hele, jen jsem se nad zaříkáním přehnala a měla několik myšlenek, hned se mi rozsypaly pod vál spolu s moučnými červy a řikala jsem si, vodkud že si ji ten ptíček může asi vybavovat, než mi doklaplo, že natuty ze sletu!

 

návrhy: 

škrtni nějak to "pak" u vopadanejch bradavic, jsou tam poblíž sebe a ani v zaříkání to není ono, chápu, že je posuvný, ale rozumíme si 

a tuhle -

ještě fůra dalších správnejch lidí se k nim přidávala

jsem četla svým zrakem nespolehlivým "futra", což bych na to i překlábosila, normálka bych udělala škrkanec ze škrkavky a:

ještě futra dalších správnejch lidí se k nim přidávala

očko po očku do smyčky a nahlas rukulíbám

 

ovšem víš, přečtu ještě líp, jen co smetu ty červy!

::::::::::::

Buď, jak buď, futra sama někdy zakleju. Zichr.


Silene
16. 05. 2019
Dát tip

No, však jsem myslela tuhletu přírodní polární lišku...

Furt nečtu, jo, jen jsem hlásila, vidíím, vidíím! Potěšený smajlík. Šílený čas u nás v chatrči, se nějak předběh či co. 

Každopádně vopatruj Ženichy!


agáta5
16. 05. 2019
Dát tip

ha! konečně! :))  stříbrnou nemůžu, bo mám alergii a chemie mi nesmí do baráku, bordó vypadá dost zrzavě teda, ale co naděláš henna je hena nedokonalá :) hlavně když to není zelený :)... teď si dělám škapulíř pro přivolání lásky, tak sháním ještě něco posvěcenýho... a stříbrná budu tak za pět let asi... až mě ty zrzky přestanou bavit


Silene
16. 05. 2019
Dát tip

(Ha! Mám čtenářskou prodlevu, ale naštudýruju to a dám vědít, Ag! Už předem hlásím, z bordó na stříbrnou, i kdyby to bylo o čemkoli nijakém!)


agáta5
16. 05. 2019
Dát tip

tě chápu,  většinou jsem strašně upovídaná, musím se krotit, jinak bych to tady zahltila :)))  asi jsem trošku grafomanka :)   

ale zase je fakt, že básně některých autorů čtu ráda delší

 díky za čas, který věnuješ mý tvorbě


já jsem z dlouhých textů na kaši )), možná jsou skvělé, ale já to prostě nedamnebo když sem někdo pleskne pět básní za sebou ((


i ty jedna ))


agáta5
15. 05. 2019
Dát tip

vlku, už tě znám... nějak jsem to tušila :) díky


ta první


agáta5
15. 05. 2019
Dát tip

Evžo, já ještě nezasadila skorem nic, ale v sobotu se chystám vytáhnout všechno ven, tak snad už to nepomrzne... už se raduju předem :)

Phil, jakože tu strašit věčně? :) někdy mám pocit, že přesluhuju už :))) děkuju, cením si..


Philogyny
14. 05. 2019
Dát tip

Mazlím se s vlasy, co mi vypadaly a v noci se mi zdá, že už žádný nemám...máš krásnou poezii. Takoví lidé by měli být nesmrtelní, dokud by chtěli...


Letos jsem ještě nazasadila oblíbenou rostlinu.  Koukám, že na inspiraci by se hodila. :-)))


agáta5
14. 05. 2019
Dát tip

kví:)

Přemku, ona ta marnivost je spíš zaměstnání se, aby člověk neměl blbý myšlenky :)

děkuju


lastgasp
14. 05. 2019
Dát tip

Agáto, já z tebe pokračuji v obdivu. Jsi úžasně bohatá svým vnitřním světem, který se dere neposlušně na povrch. Vymyslel jsem, že čarodějky jsou vlastně tvoje myšlenky, to je blbý, co?

K prologu/ /marnost není marnivost!

 


agáta5
14. 05. 2019
Dát tip

kví, nezbytnost zachovat si nějakou tvář třeba :) ach jo, já už ani nevím, jak to pojmenovat hihi

jo, čarodějky jsou moje srdeční... možná je časem upravím a předělám do lepší formy... uvidím, jestli budu mít básnický pnutí  :)


agáta5
14. 05. 2019
Dát tip

tak u kočkodana je ta hýžď nepřehlédnutá  hihi

aleši, za chvíli už bude námět na obraz,.. :)


máku se nechtělo vylézat do zimy...:o) ale už začíná vystrkovat růžky, když občas vysvitne slunce...:o)


Kočkodan
14. 05. 2019
Dát tip
Ze jsou tvoje dílka hezká, to patrí ke standard u, ale dnes se objevila i pekná symbióza s prologem. Mimochodem - se svou hýzdovou svalovinou se mazlím ráno, v poledne a vecer. (hodnotný smajlík)

agáta5
14. 05. 2019
Dát tip

jo! přesně :)) a co mák? Roste,roste?


řebříček hodnot...tužebníkový


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru