Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
02
datum / id26.05.2019 / 496466Vytisknout |
autorDanielP
kategorieVolné verše
zobrazeno221x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
02

02

26. 5. 2019

 

jako ponorka co vydrží bez nadechnutí

tři eony jen snídá jinak nejí

kytovec co si poškrábe vystouplá žebra o korály

klesá až se začnou rýsovat vraky na dně

jako grafit vrhající ještě temnější stín

při zatmění jak kůň s klapkami na očích

v plném trysku v protisměru mosty dálnice tma

je půlnoc

stůj nebo se nic nestane a hodiny se zastavily

jako když krájíš chleba skoro poslepu

a najednou začne stříkat krev

sirény alarmy čepel narazila

v ordinaci vládne ticho

kdo držel nůž čí to bude vina

v ordinaci pošle pro medika a sestřičku

jen aby se k ní přidali svým mlčením

čekají na mou repliku ticho stéká jak smůla po kmeni stromu

jak med po noze stolu jak kýble sazí v podchodu stojí čas

jako když zhasnou v metru čekáme

stáhnou rolety a země už se nepootočí

taky čeká ty přicházíš vyrazí ti z ruky ten nůž

je tma sama bodne vyjdeš vstříc a kov zalézá ještě hlouběji

někdo setřel vločky

z kapoty černého auta někdo se oklepe zimou

dotknu se rány mezi prsty protéká krev s medem

rozsvítila hryzne do jablka ohryzek tebou prohodí

přicházím k ní do místnosti sednu si mezi skalpel a lžíci

co tam mám napsat ptá se

jak podzemní parkoviště plné uhlí říkám

sednul jsem si naproti a poprvé jsem to já

zuby trnou tři eony dopředu

dnes bude jen snídaně

obrysy na dně hovoří s mou ozvěnou

opatrně vykrajuji pod dlaní tvou siluetu

jen nechávám jiskry vytrysknout

drátům vysokého napětí pouštím žilou

jako ponorka co se vynoří jen jednou

aby zas klesla jako kámen ohmatávat sítnicemi čerň

je ráno

beru ze dna hrst písku

a jím

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

07.07.2019 22:50:03dát kritice tippožadovaný záznam nenalezen

Pěkná smršť.

A pěkný detaily, pro mě třeba stůj nebo se nic nestane ... jako když zhasnou v metru čekáme ... co tam mám napsat ptá se / jak podzemní parkoviště plné uhlí říkám / sednul jsem si naproti a poprvé jsem to já ... obrysy na dně hovoří s mou ozvěnou ... Nakonec, i když se to zdá být vychrlený na jeden zátah, to na mě působí docela promyšleně (i když možná není, a nakonec je to jedno).

19.06.2019 13:55:44dát kritice tipdievča z lesa
ak dovolíš, dám si s Tebou za hrsť toho piesku ... možno to bude ochutnávka posledného akordu ... vďaka
26.05.2019 22:02:28dát kritice tipDanielP
Hodně překlepů opraveno. Děkuji za zastavení!
26.05.2019 21:26:56dát kritice tipPomerančová
redaktor poezie

celkově krásná - ale ruši, hodně ruší slovo kýble v tomhle verši" jak med po noze stolu jak kýble sazí v podchodu stojí čas půspbí tam cize, sráží nádherně se nesoucí text dolu... můj pocit

26.05.2019 20:48:10dát kritice tipLuzz

začátek mě ještě bavil (malý nevýznamný plus za eony), ale pak se mi text začal ztrácet... přibližně od toho

"stůj nebo se nic nestane a hodiny se zatavily"

(nemá být zastavily? i když zatavily je taky ok)

potom ta část s krví a tak - mě nic neříkala, jakoby to byla úplně jiná báseň. upřímně, nevím si rady, ta nesourodost a chybějící linka mě mate, celý mi to přišlo jako vrstvení obrazů, který jsou pro mě nepochopitelný, zmatený... nedrží mi to prostě pohromadě.

(ale je to jen můj pohled, určitě se objeví někdo fundovanější, kdo ti ten text "objektivně" zanalyzuje :))

 

 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.