Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

když se člověk půlí

30. 05. 2019
25
34
1195
Autor
agáta5

Jsem nejspíš psychó. Jakmile mi zavolaj mý drazí nějakou jobovku, jako třeba včera – že syn objednal omylem dvě sušičky místo pračku a sušičku. Navíc je nemohl dostat do koupelny, protože bejvalej majitel asi dával do koupelny nejdřív pračku a vanu a pak teprve dveře – šedesátky chachá  – tak mě začnou bolet pekelně záda, že nemůžu ani dejchat. Co krok, to pocit, že se mi teď teď rozpůlí páteř a já padnu do stran ve dvou kusech. No, hezkej pohled by to asi nebyl. Jednou jsem viděla film, kde nějakej ninža rozpůlil zápornýho hrdinu od hlavy až po… jj, až po šulina. Brrr, ještě, že to neukázali, jen louži krve a přikrytý půlky. Trošku jsem si sice pokládala otázku, jestli rozdělil i kuličky…

Ale zpátky k tomu mýmu trápení. Nikdo jinej než mý drazí tohle nedokáže. Někdy je podezírám, že provozují nějaký vůdů a píchaj do mý figurky špendlíkama. Jako v sobotu. Ráno vstanu a jdu do lednice pro naložený masíčko na víkend. Jsem si nasnila, jak udělám brambůrky, hodně zeleninky a dobrý vepřový masíčko na kokosovým oleji… houbeles, můj drahej druhej syn masíčko v noci sežral! Nechal jen špinavou pánev ve dřezu. A zase ta bolest a pocit rozdvojení.  Mumlám si pod nos, že je to jen jídlo, budu aspoň štíhlá…, moc to nepomáhá. Auvajs.

Zašla jsem tedy k Milanovi, sousedovi, kterej je psycholog v nápravným zařízení a s lidma to umí. Milan se usmál. Jemu se to směje, když má všechno naštudovaný a ví jak na to. Usmíval se takhle celou dobu, co jsem mu vyprávěla svý trápení. Nakonec jsem nabyla dojmu, že je buď sjetej nebo zblblej z těch napravovanejch zločinců. Je fakt, že někteří jsou umělci. Nedávno mi přinesl obrázek kočkoženy, ten by se líbil kočkodanovi. Šelmička jako vamp, kozičky jedničky, tak akorát do těch pušapek, co jsem nikdy nemohla mít, protože…, no to není důležitý.


Navrhl mi jógu!  Tak jo. Nejdřív pozdravení slunci a pak různý protahovačky. Pot ze mě tekl proudem. Přece jen nejsem žádnej atlet, ale kupodivu to pomohlo, i když možná proto, že jsem myslela akorát na to, jak se mi trhaj cévy v těle. Mozek nic dalšího nepobral. 
Ráno telefon, a že prej zedník zase nemůže, protože si zlomil ruku… a už jsem se zase půlila.

Lešení bude asi nedílnou součástí mého domu stejně jako příloha k faktuře, kterou tady teď účtuju. Náplně do pressa za čtrnáct tisíc? Sakra ti se v tom snad koupou, Pražáci!


Milan navrhl indiánskou chůzi. Tak chodím nahoru k rozhledně a dolů běžím. Pořídila jsem si nový tenisky s měkkou patou…, hmm.. to není špatný, se zapletenými vlasy si připadám jako Nšoči…  a večer v dobrým rozmaru posílám džordžem peníze do pojišťovny. Sice mě štve, jak se ten program chová, ale nějak to přežiju. Ťuk. Sakra, co to je? Posílám peníze do cizí pojišťovny. Uťukla jsem se a na výpisu se automaticky mění adresát. Co sem komu udělala???????
Ráno telefon. Juknu na displej. Pojišťovna, že kdy pošlu ty peníze, jsem po splatnosti… a už se půlím…. a odpoledne mi volá nějaká anketa, jak jsem prej spokojená s džordžem…

Polknu brufen a vycházím z baráku. Není nad to, vyjít do přírody, nadýchat se čerstvýho vzduchu a kašlat na digi.


Večer nakládám nový masíčko a vyrábím ceduličku – nešahat sic ti huba upadne! Tak a můžu jít na kutě.


Ráno vstávám bez bolesti, copato? Kocour už žebrá za dveřma. Šoupnu mu do misky kapsičku a přimíchám trochu granulí, a když zvednu hlavu…
Mrazík! Všechna rajčata v pánu. Představuju si ho, jak se courá k ránu po zahradě, dotýká se prstem jedný kytky po druhý, přímo se s nima mazlí, v očích jiskřičky škodolibýho ledu… píchne mě v ramenou, ale jen trošku. Si toho šibala pořád představuju, jak mi ledovou rukou hladí záda a konejší mrazivým hlasem… agátko, na burze ještě určitě ňáký sazenice seženeš.


Odpoledne volá syn, že se probourali záchodem do koupelny. Nová pračka dorazila a peníze taky za vrácenku, a že ty ručníky jsou fakt úplně jemný jako z tý reklamy. Vychrlil šťastně, že Lucka už nebrečí, že sedí v koupelně na štokrli, pije kafe a čumí na ten zázrak. 

 

Otvírám všechna okna dokořán a konečně se vítám s tím opožděným jarem.


34 názorů

Markel
27. 07. 2019
Dát tip

:-))) *


agáta5
10. 06. 2019
Dát tip

Valachu, Přemku děkuju, potěšili jste mě :)


lastgasp
10. 06. 2019
Dát tip

Agáto, jsem sice opět pozadu za ostatními, ale snad to není o újmě. Je to asi poprvé co od tebe čtu prózu a jsem velmi překvapen. Tvoje radost nad tím, že se ti povedlo rozchichotat tolik přátel, je oprávněná. Podařilo se ti je nejen rozchechtat, ale i povzbudit v sounáležitosti půlení při trablech a sarkastickou výsměšností si dovedla své trápení do roviny - život jde dál. Tentokrát smekám opravdově. Napsat dobrý fejeton, a tento dobrý je, není snadné. Těším se na další. 


zvedavec
31. 05. 2019
Dát tip

:)))  *


agáta5
31. 05. 2019
Dát tip

čau a drž se!!   


Marcela.K.
31. 05. 2019
Dát tip

Jo, pamatuju si, dala jsi mi i recept. Dcera si myslí, že se dá vše koupit, ale nedá, přece ;-) Svatba bez domácího pečení?  Jak bych si to jinak asi "užila" :-D Tak čau, dočtu si tě po 8.6. ;-)


agáta5
31. 05. 2019
Dát tip

:) Marcelko!

loni jsem pekla sto řízků a dělala asi milión malých balkánských kytiček... a všechno zdlábli... jen dělej, budeš mít na co vzpomínat a že držím palce, aby bylo jen jednou a navždy :) to je tak krásný - navždy


Marcela.K.
31. 05. 2019
Dát tip

zetˇák říkal...je to chap :-D

 


Marcela.K.
31. 05. 2019
Dát tip

Tak jsem si tě dala k rannímu kafi a chlebu s jahodovou marmeládou..a musela se přihlásit, abych ti sem napsala, jak moc tě "žeru" :-) Považuj si toho, protože jsem si říkala, že na Písmák teď kašlu, protože je důlažitější péct svatební koláčky :-) 

Jo, jsem taky rozpůlená, ale napříč ;- v kříži a bolí mě zadek...a taky mezi lopatkama, včera "jen" dvě dávky, dnes pokračování  Jsem to počítala po plechách asi 1500 už mám a ... ne, není to moc, když jen svatebních hostů má být stovka... linecký už mám nazdobený a čekají mě jestě příští týden rolády...ale prý nemám nic péct, říkala ta moje holčička...jen ty koláčky teda - když chci. A já chci. Protože i budoucí zeťák říkala, že svatba je jen jednou za život... je to divný v dnešní době, ale věřím mu to ;-)

Dík za  možnost být s tebou - bezva jsem si to čtení užila, i ten mrazík - já takhle zlikvidovala před měsícem okurky, ale už lezou nový....

Venku řve psina...muž odjel a ona brečí, si myslí, že je tu sama jen s druhou psinou, trdlo! Lítá mi do okopaných jahod, klidně přeskočí plůtek a šklebí se!. A já ji nedokážu ani praštit :-)

Nic člověka tak nepotěší, jako přečíst si o cizí "bolesti" :-) tak foukám a koukám s tebou...


agáta5
31. 05. 2019
Dát tip

necvičila, mě to vstávání nedělá už vůbec dobře... cvičit budu až večír, mám v mobilu upomínku! 

ubouraná koupelna je v poho, protože tam měli jen desku, aby měli záchod zvlášť, tak ji rozbili a bylo. čeká je rekonstrukce, ale furt se ten barák hejbe,  tak nemají chuť zatím... ještě že tak, jinak by bourali kachle hihi :) všechno má svůj čas a dveře min. 80cm!!!  a už taky jdu :)  zavírat účto


agáta5
31. 05. 2019
Dát tip

chachá kočko, to se nikdy nedovíš :) jsem tě schválně pošťouchla trošku víš?

lnice, to znám, ale už to nefunguje, "pětění" se změnilo na bolení zad, to tě čeká :))

evžo, čeče, bych si taky mohla zařvat ..třeba do skříně :)

všem díky za čtení a že jsem vás pobavila, to mám radost :)


Andělka1
30. 05. 2019
Dát tip

Jeden den hezčí než druhý...hi...hi...alekonec dobrý, všechno dobré...to znám.


Čudla
30. 05. 2019
Dát tip

/*


Tak ono to je i jinde! To mě moc potěšilo. A taky jsem se zasmála a smích pomáhá.

Občas klečím u gauče (po zásahu vůdů od prastarých rodičů), tluču hlavou (do měkkého, protože sebe mám přece jen dost ráda) a řvu:

"Proč zrovna JÁ!!!!!!"

Přeji ti pěkná rajčata. :-))) /T


Lnice
30. 05. 2019
Dát tip

:-) já se někdy pětím :-) ale záda mě zatím moc nebolí

veselý fakt!


Kočkodan
30. 05. 2019
Dát tip
Samozřejmě mě těší, že jsem se do tvého pěkného dílka dostal i já (ač cudně zamaskován malým písmenem). A to dokonce do těsné blízkosti ňader. Ovšem tu pasáž o nich jsi přece jen měla více rozvinout. Hrubě nesouhlasím s tvým názorem, že to nebylo důležité. Také mne velmi překvapilo, kam až byl mistr zednický ochotný dojít, jen aby se vyhnul práci na tvém domku. Parciální autodestrukce skeletu...hmmm, ta nechuť musí být vskutku enormní... Teď mi blesklo hlavou, jestli ses u něj třeba nepokusila o něco velmi podobného, jako udělal ten ninža! To by pak ovšem jeho chování do značné míry vysvětlovalo... (celý, nepůlený smajlík)

aj ja sa často rozpoľujem a na rôznych miestach ... kým to predýcham, nastane čosi blahodárne napr. jar ... ešteže tak ... vďaka

agáta5
30. 05. 2019
Dát tip

danny, díky :)

Hanko... teď jsi dojala ty mě... tu som doma :)))


8hanka
30. 05. 2019
Dát tip

fajnové čítanie zo života, pobavilo i dojalo...tu som doma:)


Danny
30. 05. 2019
Dát tip
dobře, zajímavě popsáno. ze života, tip

agáta5
30. 05. 2019
Dát tip

vigan... jj, samy si za to můžem, to já jen z legrace ... i já mám z dětí radost (většinou) a z vnuků ještě větší 

díky


agáta5
30. 05. 2019
Dát tip

:))) se tady taky směju, jsem ráda, když vám projasním den, to je čupr

ta pánev mě fakt nakrkla :) už jsem to měla nasnívaný, to se nedělá :)))

 

revírníku, jj, ale vždycky se nějak dám zase dohromady a mám z toho potom srandu, že mě to trápilo třeba... ale jak stárnu, tak mi to jde čím dál líp... salámpárky už umím docela obstojně :)

 

 


Silene
30. 05. 2019
Dát tip

Ty bys jednoho uchechtala.

Ve skutečnosti ale soucítím až na dno své pánve a dřezu!


Philogyny
30. 05. 2019
Dát tip

Vezmu si mustr, dobrý nápad vítání jara.  :)


revírník
30. 05. 2019
Dát tip

Agátko, nepovídej, že se z něčeho půlíš. O nejtěžších životních ranách vykládáš tak, že by se člověk, kterej tě poslouchá, smíchem po...to.


agáta5
30. 05. 2019
Dát tip

jj, proto mě ta záda skoro nebolela, zítra jedu na burzu a určitě mě tam potká štěstí :)))))  rychle a zavile, to musím zkusit.... a indiánskej běh aplikuju nejvíc s Tobísem, ten mě cvičí! :)    čeče, jestli ta bolest není spíš něco jako zárodek těch křídel, to určitě taky chvíli bolí... :))))

 

aleši, jj, to bys musel vidět jakej je ve skutečnosti cvok :) to myslím v dobrém "milej cvok"  aby je nevykradli, protože pořád někde cestují, tak udělali do altánu figuríny báby a dědka v životní velikosti, jak sedí na židli a pijí kafe... z dálky to fakt vypadá, že tam někdo sedí a pije kafe :))) no cvok


psycholog v nápravným zařízení...:o) tě napraví...:o)


agáta5
30. 05. 2019
Dát tip

:) jsem ráda, že jsem vás pobavila... tyhle jobovky jsou u nás už normální, ještě vychytat ta záda a bude všechno oukej :)  ale jinak dobrý

gabi díky za...


agátka :) *


Gora
30. 05. 2019
Dát tip

Směju se - tiše, ale celou dobu čtení:-))))) Co tě nezabije...atd. Vydrž.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru