Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Opice, opice, opice

02. 06. 2019
3
4
623
Autor
Ozzozorba

Když navštívíme v zoologické zahradě pavilón primátů, udeří nás do nosu silný zápach. Ve vzduchu „visí“ informace, kterou dekódujeme naprosto přesně. Ale je tomu opravdu tak?

Každá opice je na svůj jedinečný zápach náležitě hrdá, a když může, sprejuje svůj „přírodní parfém“ ostatním opicím pod nos. Je to jasná a fungující informace, která se dá jen stěží překroutit. Zápach hovoří jednoznačně: „Jsem ta nejsilnější opice“ nebo „mám strach!“  A tak dále a tak dále; starý taneček, podle přírodních zákonů. Však to každý z nás dobře zná, že když jsme nervózní, vydáváme specifický zápach apod. 

Pach je velmi dobrým indikátorem, jak jsme na tom se zdravím, v jaké jsme fyziologické i psychologické kondici nebo zda jsme připraveni na spáření. Samičky opic (pokud mají možnost) si vybírají samce především nosem a samci „připravené“ samičky rozpoznají až po řádném očuchání. Když jim nezavoní, odcházejí k jiné. 

Polévat se voňavkou, je mlžení informací, které se z nás vypařují. Krátkodobé řešení, byť přiznávám někdy účinné, ale zpravidla je výsledný efekt mnohem horší a výpary se násobí v bláznivém smradlavém tanečku.

Říká se, že Buddhové voněli a šířili kolem sebe příjemné aroma; informaci, která hovořila srozumitelným jazykem. A dříve než začnete  naslouchat sladkým řečem třeba o tom, že by se všechen svět a vesmír vešel do špendlíkové hlavičky, zkuste si k řečníkovi nejprve přičichnout. Mnohdy uši ani zrak nestačí dosáhnout na bahno nebo zlato ukryté pod nánosem přírodních zákonů.

A aby toho nebylo málo, tak vědci už potvrdili, že nesmrdíme my, ale bakterie. Čerstvý pot nebo moč nepáchne, až časem se v roztoku namnoží miniaturní „civilizace“ a zažehnou ošklivý puch.  Co nám  z toho vychází? Naši fyziologickou i psychologickou kondici řídí ony miniaturní, okem nepostřehnutelné kolonie „mimozemšťanů“. Třeba takové střevní zažívání je postaveno na armádě drtiček, bez kterých bychom nemohli žít.

Napadá mě malá úvaha, zda bychom mohli celý proces s „osvícením nebo probuzením“ urychlil tím, že bychom provedli stěr bakterií z žijícího Buddhy a namnožili v laboratoři „osvícenou armádu“ a pak ji aplikovali třeba do konečníku, tak jak to dělají narkomani dychtící po blaženosti.

A když půjdu ještě dál, napadá mne, že vlastně nesmrdí bakterie, ale jejich výměšky a v těch výměšcích musí existovat další mimozemšťani, jako v té ruské matrjošce, kterou když otevřu, nacházím ještě menší figurku a tak dále a tak dále. Závěrečná otázka: „Kdo nás to do prdele vlastně řídí?  


4 názory

Kočkodan
03. 06. 2019
Dát tip
Maje opicí nick jsem nemohl necíst. „vydáváme specifický zápach apod.“ Vlastne by mozná slo i “a pot.” ;-)

Umbratica
03. 06. 2019
Dát tip

Jeden známý současný vědec, jehož jméno mi bohužel vypadlo z paměti, nezvratně dokázal, že ryba koljuška tříostná, která si vybírá partnera k tření podle pachu, tak činí kvůli tomu, že pachem pozná samce,který potomstvu předá imunitní systém, jenž vhodně doplnňuje její vlastní imunitní systém. ... Když tohle dokázal u ryb, začal nyní provádět stejný výzkum u lidí a tvrdí, že u lidí to platí také, nebo lépe řečeno by to platilo, kdyby si ženy mohly vybírat muže jen podle pachu, aniž by je viděly a slyšely .  Tip za námět k přemýšlení.


Ozzozorba
02. 06. 2019
Dát tip
Probůh jen žádnou kampaň za zrušení éterických olejů. Něco krásného by s nimi zmizelo a otevřela by se d r s n á realita :)

Gora
02. 06. 2019
Dát tip

Tak nějak nevím, co si z úvahy vybrat...nečekej, že povedu kampaň za zrušení deodorantů nebo voňavek.

Osvědčilo se mi očichat maso, které kupuju v masně. To je můj příspěvek ke tvé úvaze :-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru