Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zápisek z plesnivého bytu

Výběr: Zbora, Santi€, ysslandia, a2a2a
04. 06. 2019
37
24
1632
Autor
egil
Zápisek z plesnivého bytu
 
 
Ty, celá uprostřed
         zmazaná šerem a nemytým nádobím.
Ty celá suterén
          V podvozku vily, kde jsme jen o snění snili a hnili.
Víc a víc včerejší
          noviny, zprávy a čtení ze sedliny
vyschnutím vypité kávy.
 
Zdálo se, že jsme si zbyli
v těžkostech, všednostech;
               po dveřích koupelny šplhala plíseň,
trhala rekordy pavučin.
Fandili jsme, sledovali zpod přivřených víček
                                                        netěsnících dnů:
Kam až to dotáhne? Výtrusy: dříve, než nasněží.
Do výšky člověka? Na jejích sporách mi nesmírně záleží!
 
(Peklo je lhostejnost.
Možná je inferno netečné
                               mávnutí ruky.)
 
Mohli jsme, měli,
v očistci nelhat si „Je to tu skvělý!“ V předpeklí –
po zimě Jar, po jaru vím! Lžeme si.
                                Co jsme si / to jsme si
neřekli.
 
 
 
 
 
 
 

24 názorů

... a ještě jsem zapomněl napsat, že se mi líbí zařazení básně - romantické


cosi mně to připomnělo

tohle to se u nás dělo

po svatbě, v prvním bytě

jedno, druhý … čtvrtý dítě

 

avšak není náhoda

že špíny a bordelu

roste doma pohoda

 

(tedy, když se to správně uchopí,

jinak se v tom člověk, utopí)


Josephina
16. 07. 2019
Dát tip

většina si lže do kapsy málem až do smrti, je dobrý (a dost moudrý), když to přijde dřív! *


LGarra
14. 06. 2019
Dát tip

To je tak zoufale reálné... 

A tak reálně zofalé... Ani jsem to neměla číst. A přesto dík. 


bixley
13. 06. 2019
Dát tip

Líbí semi metaforické přenášení plísně a další věcí v bytě na lidi, např.

Ty, celá uprostřed
         zmazaná šerem a nemytým nádobím.   nebo
Fandili jsme, sledovali zpod přivřených víček
                                                        netěsnících dnů:
 
T.


atkij
07. 06. 2019
Dát tip
Pořád? Je milé, že souhlasíš:) Respekt - to bude tím... a nastavením.

Norsko 1
07. 06. 2019
Dát tip

Milá atkij, se zájmem jsem si přečetl tvou kritiku k egilovu dílu. V zásadě s tebou ve všem souhlasím, jen nechápu proč se mu pořád za cosi omlouváš Očekávám odpověď


atkij
06. 06. 2019
Dát tip

Jsem nadšená a zároveň zklamaná.

Nadšená z toho, že i LZ  se nechává unést a že je tudíž "normální" člověk. Ale chápu, že některé obsahy se prostě píšou tak spontánně, bez velkého násilí. A občas je potřeba úlet.

To této chvíle mi Tvá tvorba přišla / a vlastně jsem to obdivovala/ emočně disciplinovaná a vždy tak poeticky kultivovaná, nadčasová. 

Ano, tipla jsem, protože u kohokoli bych podobný text tipovala. Nedá se příliš vytýkat. Poetickými prostředky vládneš. Jen zde jdeš až moc "na ruku"  A já si vzpomněla na vtip o suterénu...Á, tak pán je ještě i suterén? A to jsem si asi už dovolila mnoho. Ale snad se nebudeš za moji dojmologii zlobit:) 

 

 


Norsko 1
05. 06. 2019
Dát tip

Dá se říct, že se mi velmi líbí. Chtělo to trochu světla do mrtvého lesa. Jen to nemyté nádobí bych zrušil. Ruší mi renesanční dojem


MarK.
05. 06. 2019
Dát tip
Fajn. Velmi fajn. *

Silene
05. 06. 2019
Dát tip

Samozřejmě ta subj. nejefektivnější místa - ty celá suterén a prostředí rekordů.


Silene
05. 06. 2019
Dát tip egil

Zápisky z pročtené básně

bilanční tón

a katalytický proces odpoutání

 

víčka jsou motivem sice již opotřebeným (kdo jsme si je nezkusil), o to však domáčtějším, v klasických smyslech ví(č)ka přetékajících krabic, zavařovacích sklenic, podřimujících koček a lidských obyvatel bytu

= celá ta báseň je totiž opotřebená

 

četla jsem ji snad pozorně, snažila se, myslím, že právě ta absence originalit ji činí funkčně obyčejnou, takovou, jaká má být. Zdánlivě šerá. Na první prolétnutí vyvolá dojem „ale to neberu, autore“, postupně vede propadat patry slov... dovnitř bytu.

 

Jo, co jsme si/to jsme si, je úhledným porovnáním z dětského věku, později už se asi nikdy skutečně nic na pokyn nenapraví. (Může to být tím, že v dětském věku netvoříme sami záštitu společna, záštitu „doma“. Snáz se vrací, pod tu nezávisle na naší vůli vyvěšenou.)

Proto neřekli – ve dvojím významu.

Víc se asi... nezmůžu.


Pája
04. 06. 2019
Dát tip
Au ;-)*

ysslandia
04. 06. 2019
Dát tip

co jsme si / to jsme si- akoby i som už ten výraz u teba v nejakom texte práve v závere čítala-istá nie som, ale mám ten pocit. Možno škoda použitia privretých viečok, na mňa dosť prepratý výraz-ale inak veľmi príjemný, sugestívny text..


Zbora
04. 06. 2019
Dát tip

Pamatuju si ten byt velmi dobře. Připadal mi tenkát i přes tu plíseň poměrně útulný. Nějak takhle jsem si vždycky představoval byt básníka. Trochu pochmurný, hodně zabydlený. Asi nejvíc mi utvěl v paměti čtenářský koutek - křeslo se stolečkem, lampičkou a popelníkem. Podobný má i Naty. Říkal jsem si tenkrát, že jednou, až budu velký, musím si také takový pořídit...

Je zajímavé sledovat, jak se skrze poezii dostává ven něco, co člověk v normálním běžném životě musí zasunout někam dozadu a tvářit se, jakoby se nic nestalo. Tak mě tak napadá, je skvělý, že poezie existuje, že nemusíme pořád jenom sportovat.

Mimochodem parádní rytmus.


Gora
04. 06. 2019
Dát tip

Nejvíc zaujala prostřední vtipností metafor... s vrstevnatým podtónem


vk
04. 06. 2019
Dát tip
"trhala rekordy pavučin" tam som spozornel ale ten Lyrycký koniec ma neodstal tá pleseň a lož je na mňa predekorovaná, ale to hádam ani nie je výčitka, len konštatovanie :-)

e.eucrow
04. 06. 2019
Dát tip
Tradične skvele napísané. Tvoju poéziu skrátka môžem *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru