Narozeninová

 

Jaro již v léto přešlo a i to je v plném proudu,

a s obavou na zvýšeném čele čekám,

kdy první listy prozradí,

že podzim na dveře již klepe.

 

Ruce se chvějí tím pomyšlením,

že mnoho dodělat ještě zbývá,

leč času tolik není,

a o to zběsileji zápolím v paprscích letního slunce.

 

Než přijdou podzimní deště, vichr a chlad

a bude vidno, že co nestihlo se, zůstane tak napořád.

Tři a jedna... Tři a jedna... Tři a jedna...

 

Rok je zase pryč!

Tak rychle a nečekaně, že to až děsí.

S přibývajícím věkem se vnímání času zrychluje,

jak pohyb lodi vtažené do Malströmu,

než se s prudkostí roztříští o kamenné dno.

 

Nespravedlivý je běh času,

když tělo a mysl se zdají různě staré být.

Proč je uvězněn mladík v těle starce,

či  senilní kmet v těle jinocha?

 

A proč cesta života těm,

co žití milují,

tak rychle ubíhá?

Tři a jedna... Tři a jedna... Tři... a co bude dál?

---