Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nemám radost, když

17. 02. 2000

1837

Autor

Laďa

Přišlo mi na svět maličký děťátko, přišlo a nic mi neřeklo. Kdosi ho odložil do mojí náruče. Maličký prstíčky vrtají do duše, zpytujte svědomí pánové účtaři. Drobeček nahatý všechny vás miluje. Sotva se narodí, však začne nesnášet, zapláče, vyhovíš, odzbrojí, zabije. Popíšem čistý list a už se počítá, kolik si zaplatil, pláče a naříká. Nesnáší matku svou, je mezi prvními, ostatní přijdou pak, vždyť je jak andílek, stvoření nevinné. Kdosi ho položil na moje zápraží, z klína se narodil a už mě nesnáší.

J

29. 03. 2001

Dát tip

tahle je smutná a ani to takhle neznám...:o(

Prokletí

17. 11. 2000

Dát tip

*Nmr,k: má dřívější kritka byla úplně zcestná ... tady nejde o neshody s matkou, ale (myslím)o celj nesoulad tý dětský duše se světem ... mimochodem jsem dnes potkal kamarádku s jejím půlročním děťátkem ... jsem pro ni moc rád, že u nich platí první verze: Mám ráda, když ... ale já miluju malý dětičky ... asi se ve mě probouzej načasivaný otcovský sklony ... škoda, že děti mít nebudu ... doufám, že Ty se, ma petite, rozhodneš jinak... m.

Laďa

08. 06. 2000

Dát tip

To nevadí. Spekuluj.

Corbiere

07. 06. 2000

Dát tip

Skvělej nápad,kontrast se Ti opravdu vydařil.Čtu to již asi po páté ,neustále se vracím k Tvé první básni a snažím se je porovnat.Z té první, jak už jsem již napsal je cítit radost a přijde mi taková lehoučká.Tahle je zase spíše na zamyšlení,řekl bych ,že je přímo plná myšlenek ,přestanu raději nad ní dlouze uvažovat ,neboť se pak většinou myšlemkami postupně dostanu až k některým významům ,které v básni třeba původně být ani neměly.Vždycky ,když nad něčím dlouho spekuluji dostanu se tématicky úplně někam jinam.