Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O zkratkách

09. 06. 2019
3
6
733
Autor
supizmus

   Když jsem v lednu měl tu výsadu účastnit se Světových dní mládeže v Panamě, připadal jsem si jako v Nebi. Lidé ze (skoro) všech národů společně chválili Boha. Je to opravdu silný pocit modlit se obklopen lidmi z Koreje, Irska, Polska, Chile, Mexika, Kostariky, USA, Běloruska, Austrálie, Mosambiku a dalších zemí v naprosté sounáležitosti. V duchu jsem vyslovil modlitbu, že je-li toto taková předchuť Nebeského Království, už se nemůžu dočkat, až dosáhnu toho skutečného. 

   A v ten moment jsem si uvědomil to, co tak nějak intuitivně většina lidí ví, ale málokdy si to pojmenujeme. Totiž že pro dosažení Nebeského království je potřeba projít branou smrti. A že vlastně není tragédií, když někdo zemře mladý, ale skutečnou tragédií je, když si někdo život zadrbe natolik, že si vstup do Božího království zkomplikuje, neřku-li si to úplně zadrbe... A tak ve své podstatě jsou předčasná úmrtí vlastně jakousi zkratkou k naplnění života, nikoliv jeho zmarem. A hrdinství svatých Maxmiliána Kolbeho, Aničky Zelíkové, José Sanchéze del Rio, Dominika Savia a dalších tak dostávají zcela nový rozměr. Marie Svatošová to pojmenovává jako "amnestii". Asi nejvýstižněji to vyjadřuje modlitba nad dary ze svátku mučedníků, v níž se praví, že: "raději zvolili smrt, než hřích".

   Tento text nemá ambici stát se lacinou útěchou těm, kteří přišli o své děti nebo kohokoliv drahého, a už vůbec není návodem k samovolnému uvedení sebe či druhých na onu "zkratku", ale spíš se snaží vyzvat k úvaze, zda krásy nebo útrapy naší životní cesty neodvracejí náš pohled od samotného Cíle, k němuž směřujeme a o který se tu vlastně hraje. A tak, když už dnes slavíme Seslání Ducha svatého, kéž se Jím necháme vést, abychom, ať už zkratkami, oklikami či standartní cestou, k danému Cíli v radosti došli.


6 názorů

zeleda
18. 06. 2019
Dát tip

Pro člověka, jako Supizmus, jsou pojmy Nebe a Nebeské království určitým duchovním symbolem, nikoli jen pouhým podstatným jménem. Proto ta počáteční velká písmena. Nejsem věřící, zajímám se pouze o biblickou a židovskou historii jako laik.  Ale tu úvahu jsem schopen pochopit, líbí se mi, je velmi výstižná. Trochu opožděně, ale přece - tip.


supizmus
17. 06. 2019
Dát tip

To je hodně zajímavá otázka a musím se přiznat, že tady nemám odvahu odpovědět. protože věci spojené s Božím Královstvím daleko přesahují náš pozemský horizont a jsou pro nás tajemstvím. Jak to je s poměrem milosrdenství, spravedlnosti, svobodné vůle a jak probíhá to, co se lidově nazývá Boží soud, to si absolutně netroufám odhadovat... Ale moc díky za postřeh!


Entropia
14. 06. 2019
Dát tip

Sice vím, že k těmto otázkám tvá úvaha nesměřovala, přesto mě zajímá, jak k tomu vlastně dojde, že si někdo zadrbe vstup do Božího království. Když bez milosti není kajícnosti a společnost nastavuje spíš výkladní skříně než zrcadla. 


supizmus
09. 06. 2019
Dát tip

Díky za připomínky. Pro mě se jedná o natolik konkrétní a zásadní skutečnost, že ta velká písmena prostě psát musím. Pardon :-)


Gora
09. 06. 2019
Dát tip

Byla jsem zvědavá, jaké "zkratky" myslíš...a beru jako slovo na neděli:-) Měla bych z textu lepší pocit, kdybys nahradil velká písmena - Nebe - nebe, Nebeské království - nebeské království atd, text by působil civilněji - malá připomínka.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru