Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dnes

10. 06. 2019
2
1
445
Autor
MAJKL65

Jsem jenom stín svého stínu
svíce co hoří jak na poli mák
duše má jen trocha plynu
a slova ze rtů mizí jak pták.

Vzlétají k nebesům lehounké věty
vrací se ozvěnou jako náš dech 
a na rtech povstanou polibků světy
básně ti napíše prst po zádech.
 
Za ticho s kterým čteš doteky   
zaplatím hvězdami na polštáři
za to, že břeh těl je daleký
za snídání za hlad i za večeři.

Ohnuti každý jsme do jinam 
podobni stéblům té trávy
na kterou již dnes si vzpomínám 
ač sám jsem z loňské jen slámy.


1 názor

Norsko 1
11. 06. 2019
Dát tip

Pořád stejný sračky


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru