Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+8 neviditelných
Naděje
datum / id27.06.2019 / 497153Vytisknout |
autorRadmila Marie
kategorieVolné verše
upřesnění kategoriez toulání...
zobrazeno105x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Ze sbírky Z lesů berounských.

Naděje

Procházím se krajinou, zasluněnou, hloubavou.

Cesta vede podél svahu, všude vidím zaschlou trávu…

vysokou už jako já!

Proč ta louka nezpívá? Proč ta louka nešumí?

Kde jsou její ozdůbky: čekanky a vlčí máky, vonné rtíky šalvějí?

 

Z zamyšlení vytrhlo mě zasténání sekačky,

hlas přicházel od lesa, vyrušil i kukačky.

„Chramst, chramst”,… zní teď krajinou, „až to všechno poseču,

pojedu zas na jinou!”

 

Po nedlouhé chvíli, louka dýchá,

sílí!

Zasvítila zelení, jak po čerstvé koupeli…

 

Jen se neboj, louko naše, nedáme tě, uvidíš!

Pluky zaschlých kopřiv padnou,

rzivou barvu na stráni

vystřídají zvonky tenké…

Slyšíš je jak vyzvání?




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

K tomuto dílu není zatím žádný komentář.

Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.