Plyš

Unesl jsem požár v duši,

odnesl si do dáli

kaktusy, co rostou v buši,

mozek, co je pomalý.

 

Cyndy bryndy, haiku, mluva,

polevení na prahu,

bylas třetí nebo druhá,

stálas za tu námahu.

 

Hvězdy, slunce, květy v tůni

stále tomu nevěřím,

ještě cítím tvoji vůni,

když jsi stála ve dveřích.

 

Padla klec a citů půle,

láska časem povinná,

stačilo by trochu vůle

abys byla jediná.

 

Jenže vítr odnes střechu,

tys odešla za jiným,

a v mém krátícím se dechu

přepsaly se dějiny.

 

Chomáč prachu, konec strachu,

nemá smysl čekat dál,

máš to marný, milý brachu.

Zase stojíš opodál.

---