Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Strašidlo na hradě Sümegi

06. 07. 2019
4
7
820
Autor
lastgasp

Strašidlo na hradě Sümegi

         Využil jsem pozvání přátel, kteří tábořili v kempu Castrum Balatongyorök u Balatonu. Velmi si tam pobyt pochvalovali, hezké prostředí, hlavně koupání a dobré víno. Neodolal jsem a vyrazil na výlet. Vyhříval jsem si zrovna tělíčko v termálních lázních v Sárváru a k Balatonu po osmdesátčtyřce to bylo sedmdesát kilometrů jízdy, typicky rovinatou krajinou, jako když ji nalinkuješ.

         Přibližně v polovině cesty, kousek za Jánosházou, se uprostřed jednotvárné maďarské roviny vynořil kopec. Taková nepatřící sem hromada. Jenže to byla pěkná nepřehlédnutelná hromádka. Byl to strmý vrch s hradem Sümegi. Skoro všechna auta přede mnou na začátku obce odbočovala vpravo na velké parkoviště. To se jen tak nevidí, takovou příležitost si nedám ujít. Odbočil jsem také.

         Z parkoviště jsem došel k cestě se stoupáním, které připomínalo výstup na střechu. Postávaly tam skupinky turistů a čekaly na příjezd džípu, který nahoru návštěvníky vozil. Nechtělo se mi čekat a platit dvě Eura za odvoz a vydal jsem se s větší skupinou pěšky. Byla to túra až k bráně, kde jsme zaplatili šest Euro za vstup. Pokračovali jsme až k padacímu mostu a vešli do vyklenuté hradní brány, kde jsme se zařadili do zástupu. Na konci brány nás uvítala cikánka, alespoň mně to tak připadalo podle oblečení, a zvala nás do prostorné tmavé místnosti, asi strážnice. Místnost byla přeplněná středověkým nábytkem, prapory a závěsy, zbraněmi, brněním a štíty.     

         Bylo nás asi deset a hned se kolem nás točilo několik pohotových dívek, oblečených do podobných středověkých kostýmů. Rozdávaly nám přilbice, meče a štíty, halapartny, píky, palice s okovanými koulemi. Začaly nás různě rozestavovat a doplňovat naše oblečení koženými pláštíky a rukavicemi. Ženám dávaly suknice, čepce, nářadí a kuchyňské náčiní. Dívali jsme se na sebe udiveně až přiblble, protože dívky při tom mluvili maďarsky, čemuž jsme vůbec mimo oukej nerozuměli.

         V rohovém výklenku se rozsvítila barevná světla, která vytvořenému prostředí dodala tajemný, pohádkový ráz. U vchodu jsem uviděl cikánku, která držela v ruce kabelu s peněženkou a začala vybírat poplatek za skupinovou fotografii, kterou se chystal pořídit pán v černém plášti, stojící za stativem s fotoaparátem. Tím představení končilo, protože nesourodá skupina několika evropských národů začala středověkou zbroj odkládat a jednotlivci začali odcházet. Pochopili jsme, že došlo k omylu a vítací společnost nás měla za zájezd, který se nechá zvěčnit na památku.

         Vstoupil jsem do velkého, pečlivě udržovaného areálu hradu, kde mě překvapila domácí zvířata, pekárna, obydlí čarodějnice, kovárna a další atrakce pro děti i rodiče. Ani jsem nestačil prohlédnout všechny prostory celého hradu. Krásný středověký hrad oživlý atrakcemi, lidmi, prodavači, řemeslníky. Úžasný zážitek. Pokochal jsem se nádhernou vyhlídkou po okolí a domníval jsem se, že jsem zahlédl i Balaton. Připomnělo mi to původní záměr, navštívit své přátele v kempu.

         Vracel jsem se k bráně a zahlédl malou cikánku. Vešel jsem do strážnice, ze které jsme odešli jako nesourodá skupina a domluvil se fotografem, že se nechám zvěčnit jako strašidlo, abych měl na středověké zážitky vzpomínku. Oblékli mě do bílého hávu s kabalistickými znaky, na hlavu jsem dostal zvláštní čepici s chocholem a do ruky pastýřskou hůl. Kosu jsem odmítl. Mezitím, co mě jedna z dívek stavěla do zvýšeného výklenku. Vešla do strážnice početná rodina s dětmi. Další díky se jich hned ujaly a začaly je oblékat a vyzbrojovat podobně jako naší skupinu.

         Příprava k fotografování se začala komplikovat. Děti se odmítali oblékat do helmic a kyrysů, pobíhaly mezi skříněmi a truhlicemi. Nejmenší chlapec začal křičet, co křičet, začal řvát, jeho starší sestřička ječela, že kopí nechce, že chce panenku. Otec řval také a začal některé děti pohlavkovat. Maminka je bránila a neopatrně zakopla o soudek a spadla do truhlice, která za ní s bouchnutím zaklapla. Toho využil nejstarší kluk a vyběhl ven vyzbrojen přilbou a mečem. Polekal stádečko koz pasoucích se opodál a hnal se k popravčímu špalku. Začali se sbíhat turisté, domnívající se, že jde opět o nějakou ukázku maďarského folklóru.

         Mamince se podařilo vylézt z truhlice, jen si přitom roztrhla kalhoty na choulostivém místě. Otci se stále nedařilo uklidnit děti a rozestavit je k focení. Pohlavky jen lítaly. Holčička schovaná za rytířským brněním ve snaze vyhnout se pohlavku plechového zbrojnoše porazila a fotograf, sice zakopl o přilbu, ale se štěstím odnesl stativ o kousek dál. Já stál jak sloup, v bílém hávu ve výklenku a nabyl jsem dojmu, že se na mě zapomnělo. Nevím, co mě to napadlo, ale při představě, že jsem strašidlo, začal jsem se natřásat a řvát: „Hu, hu, hu, - bu, bu, bu!“

         Na hu, hu, hu se nic nedělo, ale zabralo bu, bu, bu. Normální české, pohádkové bu, bu, bu zaúčinkovalo okamžitě. Děti ztuhly a nechaly se obléknout do středověku i rozestavět podle přání fotografa. Rozsvítila se barevná světla a bylo hotovo. Teprve teď si fotograf všiml, že chci také fotku. Po odchodu rozptýlené rodiny se podařilo odchytit i chlapce s mečem a vše se uklidnilo. Fotografii jsem dostal i s věnováním zadarmo s nabídkou, jestli nechci zůstat s nimi a pracovat jako hradní strašidlo.   

 


7 názorů

lastgasp
18. 07. 2019
Dát tip

Lakrov - díky za zastavení a tip. Než se rozjelo to gaudeum je tam trochu nudy. 


Lakrov
18. 07. 2019
Dát tip

První dva či tři odstavce na mě dělají dojem, že se jedná o jakési  "nudné vyprávění z dovolené", ale pak se do toho začtu a zjišťuji,  že mě ten mirně komický (aspoň na mě tak působí) příběh celkem baví.  Přemýšlím, co udělat s tím (na mě) příliš popisným úvodem a dávám  tip.  


lastgasp
07. 07. 2019
Dát tip

Jano, je to opravdu kouzelný hrad. Tam se vyblbne každý, od prcků až po kmety. Někdo by řekl, že je zkomercionalizovaný pseudostředověk, ale jsou tam báječné akce, rytířské souboje, mučírna, folklorní slavnosti, a dají se tam koupit i pěkné suvenýry. Zavřou tě do klece, na pranýř, zamknou do klády, můžeš si vybrat. Vše za HUF nebo Euro, zadarmo tě ani kůň nekopne. 


lastgasp
07. 07. 2019
Dát tip

Jano, je to opravdu kouzelný hrad. Tam se vyblbne každý, od prcků až po kmety. Někdo by řekl, že je zkomercionalizovaný pseudostředověk, ale jsou tam báječné akce, rytířské souboje, mučírna, folklorní slavnosti, a dají se tam koupit i pěkné suvenýry. Zavřou tě do klece, na pranýř, zamknou do klády, můžeš si vybrat. Vše za HUF nebo Euro, zadarmo tě ani kůň nekopne. 


vesuvanka
07. 07. 2019
Dát tip

Přemku, díky za pěknou povídku. Rozesmálo mě představení, které  tam předvedla rodina s dětmi. Kdepak na děti s pohlavky - zabralo jedině kouzelné  bu bu bu :-))). TIP

Zároveň mě zaujal popis osamělého strmého kopce s hradem. U Balatonu jsem nikdy nebyla, ale dočetla jsem se, že poblíž jsou kopečky sopečného původu podobně jako naše České středohoří (pro mě to bylo překvapení, protože ve škole jsme se o tom neučili). Tak jsem se podívala na internet. Hrad stojí na pěkné strmé homoli, která je sice vápencová, ale její základ má vulkanický původ.

 


lastgasp
06. 07. 2019
Dát tip

Jaroslave díky za přečtení a hodnocení. Byl to mazec, tam chyběl jen Old Shatterhand.


revírník
06. 07. 2019
Dát tip

Musí to být zážitek, nechca se dostat do takového mumraje a nerozumět si s "nepřítelem" ani slovo. Ale ty jsi, zdá se, kliďas a dobrodruh, takže tě nic nerozhází.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru