Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+2 neviditelných
Trapisté a ptáci
datum / id07.07.2019 / 497320Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno136x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Trapisté a ptáci

Trapisté a ptáci

Půlnoc. Už za tři hodiny vstávají. Neletí na Kapverdy, ani nikam jinam; budou se modlit v chóru, jako každý den. Trapisté. Projdou tmavými chodbami kláštera, v naprostém tichu, které patří k jejich přísné řeholi. Pod drobnými světýlky jak apoštolé o letnicích budou se pak obracet k Bohu. A venku v rajské zahradě mezitím začnou zpívat první ptáci. Ani jejich zpěv nemá žádný racionální důvod, ale i on se v kráse obrací k nadpozemskému.


Malá masturbantka

Je noc, jen pár oken svítí. Za jedním z těch oken malá masturbantka. Sleduji ji dalehohledem Bushnell 10x35, dobrá optika, ale parametry na hranici viditelnosti. Pod chabým proudem žárovky nahé tělo, ruka zabořená v klíně. Mám to jak z poslední řady v letním kině. Přes propast velkoryse širé letenské ulice neslyším její sténání, natož zrychlený tlukot srdce; necítím pach jejího pohlaví. A přesto..


Zrcadlení

Žijeme v době nepřetržitého zrcadlení: vše je zobrazeno, zveřejněno, sdíleno; vše koluje v obrazech a sděleních; vše je komentováno; vše je kopírováno. Jako by všeho bylo málo. Jen pár věcí se ještě vzpírá. Třeba jiná noční masturbantka, která si na svou cestu zahradou rozkoší zhasla a teď o ní nikdo z protějšího domu nemůže podat referát.


Všeho do času

Dny už se krátí, i když jen nenápadně, jako když dírou v novinách tajný agent pozoruje okolí. Tak už zkraje léta člověk osmutní. A ptá se, kolik do podzimu zbývá ještě dní? Jako by si je chtěl uchovat ve sklenicích s plechovými víčky. A za dlouhých večerů z nich tahat vůni sena, šumění splavu a holky s mokrými tričky. Všeho do času..


Představ si událost

Představ si událost: ze světa zmizí lidé, zůstaneš sám, poslední člověk. Co vše zmizí spolu se společností a co naopak vyvstane? Nebude trvat dlouho a zapomeneš řeč. Všechny ty pojmy, kterými ses na jedné straně snažil uchopit věci a na druhé je zkresloval. Ztratíš tu směšnou masku, které se říká identita. Všechna historie, povídačky a vlaječky vyblednou. Nastane noc. Bez Dany Drábové vyhasnou Dukovany, hluboká tma přikryje Zemi. Nebe se rozhoří miliardami hvězd. Náhle si uvědomíš, že nejen tady na Zemi, ale v celém vesmíru jsi sám. Možná tě navštíví vzpomínka. Na co, tušíš nejlíp sám.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

07.07.2019 21:29:47dát kritice tipMovsar

děkuju vám, přátelé, z ačtení a vzkaz, který ke mně doplul jak ov lahvi na opuštěný ostrov.

07.07.2019 21:19:30dát kritice tipLerak12

Povedené. Líbí se mi to.

07.07.2019 20:05:15dát kritice tipZdenda

Hezké. Zajímavé... místy je mi to tentokrát natolik blízké, že mě až napadá, jak bych to upravil. 

07.07.2019 17:56:43dát kritice tipAlegna

zase pěkně napsané, poezie v řádcích..... i rýmy bych si v tom našla



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.