Hrdina nebo vrah

?Dick se zastavil před vstupem do domu cítil,že něco je jinak než by mělo být,ale byl to jen pocit.
Hned jak vešel se sesunul do křesla a přemýšlel  co má udělat jako první.Nakonec  zvítězila chuť na čaj.V kuchyni,kde bylo obvykle čisto a uklizeno,se válely roztříštěné talíře,sklenice a všechno možné nádobí.Někdo se sem vloupal.Dick popadnul ležící nůž na podlaze a zakřičel:”Je tu někdo?Mám tady u sebe revolver,parchanti vypadněte.”
Ale ticho po pěšině.Křup,šlápl na talíř”Héjjj vypadněte nebo vás zabiju” vplížil se do kumbálu a čekal na spásu.
Musejí být pryč ,ale co jsem to slyšel ?Byly to tiché jako by se pomalu skoro vznášející kroky.”Haló Dicku ,to jsem já Mary od vedle sousedka.Něco jsem zaslechla a připadalo mi ,že by jsi potřeboval pomoc.” “ Tady jsem Mary,všechno je v pořádku nedělej si starosti.”Dick vyběhl z kumbálu ,aby si nemyslela,že je to nějaký srab,co se lekne robitých tálířů.
“Vážně nepotřebuješ pomoc?” zavrčela.Vždyť nejbližší soused je vzdálený 6,5km co by tady dělala,sevře pevně nůž a napřímí ho od sebe.”Kde jsi Mary?Nakonec bych přece potřeboval tvoji pomoc Mary,Mary?”
Ale došlo mu to pozdě příliš pozdě,už měl na záda namířený opravdový revolver.”Pohneš se kovboji a už nebudeš chlap,je ti to jasný?Tak teď hezky pomalu ten nůž polož.”Udělal co řekla neměl šanci klást odpor nůž proti revolveru to by skončilo mastným flekem na zdi a na to si vážně netroufal.Když jí otevřel trezor,zavedla ho do koupelny.”Nastav ruce!Teď tě svážu a jestli mě nebudeš srát tak z toho vyvázneš.”
Mary nebo jak se vlastně ta kráva jmenovala,musela revolver odložit,aby Dicka mohla znehybnit.A v tu chvíli nastal ten okamžik.Okamžik návalu vzteku smíšeného s velkou dávkou adnrenalinu.Popadl revolver a zmáčkl třikrát spoušť.Očekával ránu,zpětný ráz ,ale nic.Otevřel oči a už dostal ránu do rozkroku a druhá mířila na jeho obličej.Než se vzpamatoval dostal další.Dick sevřel revolver a udeřil jím ženu do obličeje.Ta se okamžitě skácela na zem se zakrváceným obličejem.Něchtěla se vzdát,ale Dick ji mlátil tak usilovně,že nakonec ztratila vědomí.
Po chvíli do ní rýpnul revolverem,jestli se pohne,nic žádná odezva o chvíli později znovu a po nějaké době znovu.”Co když je mrtvá?Ne to není možné vždyť dýchala,ale jestli ne tak….stejně se musím zbavit důkazů,že se tohle kdy odehrálo.”šeptal sám sobě.”Hlavně toho revolveru.Ten zatracený revolver proč nevystřelil?Teď tu mohla ležet postřelená,ale ne mrtvá.”Jako první otevřel bubínek s náboji.Prádno.”Vidíš co jsi udělala?Kvůli tobě mě zavřou.Já nemůžu do basy sežraly by mě tam zaživa.”
Už v duchu slyšel policejní sirény,zatímco ho berou do vazby.Ale pak mu svitlo,opravdu se stačí zbavit důkazů,vždyť nemám sousedy.To znamená žádní svědci.
Zabalil opuchlé a zakrvácené tělo do pytle a přehodil ho přes ramenou jako by to byl pytel brambor.Odnesl ho nedaleko za dům.Měl tam už připravenou jámu na studnu,kterou chtěl ještě před týdnem dokopat.Hodil tam pistoli,oblečení celé od krve a tělo.Potom vydrhl a vrátil celý dům do původního stavu tak,aby se nikdo neptal co se tu dělo?
Nemohl spát,pořád dokola si přehrával co se ten den stalo.Až láhev Whiskey utlumila jeho svědomí.Ráno proběhlo jako každé jiné.Dick se nasnídal,šel do práce,z práce domů a pořád žil v očekávání,že si pro nej přijede policie.Pořád ta samá rutina.Až najedno lednové odpoledne.Zrovna jel domů po malé okresce,na které zachvíli odbočoval,nebyl velký provoz,jel on a ještě jedno auto za ním.Dick vlastnil pouze rzí prořraný pickup,ale stejně ho měl rád.Dick už začínal odbočovat,když vtom do něj zezadu narazil značkový sedan a vytlačil ho ze silnice do příkopu.
Ze sedanu vyběhl mladý frajírek od pohledu namyšlený a začal na Dicka řvát:”Ty kreténe,to mi zaplatíš,vidíš to ?”a mladík ukázal na předek svého nyní zdemolovaného auta”Rozumíš ?” “Promiňte ,ale vy jste narazil do mě.” “Slyšel jsi mě,koukej klopit nezajímá mě ,co si myslíš.Naval prachy.”a přitom vždycky píchnutím prstu Dicka do hrudi  zdůraznil každé poslední slovo.”Co uděláš kreténe,zabedněnče,gumo.”Už předtím se Dick sotva držel zpátky,ale co je moc to je moc,přetekl pohár trpělivosti.”Chceš vidět co udělám,tak čum debile!”Dick vytáhl z korby pickupu francouzský klíč a praštil ho nejdříve do hlavy a pak do břicha .Frajer nestihl ani zpozorovat ,že nějaká rána přichází a už se svíjel na zemi v kaluži krve a Dick stále nepřestával.”Hm,co udělám?Rozbiju ti držuku.”Dick už to nevnímal jako chladnokrevnou vraždu,ale jako službu společnosti,vnímal sebe sama jako hrdinu.
A takhle se stal z člověka,kterému se dělalo špatně už jenom ze slova vražda špatně od žaludku,chladny a nevypočitatelný vrah.Vrah,který nebyl nikdy stíhán a ani na něj vydán zatykač.