Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vyhnálovské samoty

Výběr: Gora
22. 07. 2019
16
25
635
Autor
Umbratica

 

 

Na samotě

 

Po smrti muže

se žena na samotě

začala bát stromů

         Jaroslav Žila

 

Až po smrti muže

začala zamykat

nejenom chalupu

ale i zahradní branku

Pořád teď přivírá okna

protože průvan

lomcuje dveřni

až příliš hlasitě

 

Vtíravé stromy

přesto dál ve větru

klepou na stěny dřevěnice

jako by doufaly

že jednou vstoupí

 

 

 

Střecha

 

Trámy i kosti

se bortí stářím

současně

a hrbatý hospodář

žije pod hrbatou střechou

 

Jak dlouho ještě

dokáže hospodařit

s časem

než bude moci

s úlevou vydechnout

pod haldou střešních tašek :

můj dům - můj hrob ?

 

 

 

Houpačka

 

Staří umřeli

mladí sem jezdí

jen na víkendy

Na velký jasan zavěsili

dětskou houpačku

 

Nikdo se na ní však nehoupá

Podzimní listí

i zimomřivé babočky

odlétnou

při prvním závanu větru

 

 

 

 

 


25 názorů

Umbratica
31. 08. 2020
Dát tip

Ta místa, kde si bere les zpět to, co mu dříve patřilo, mají své velké kouzlo. Znám dost takových míst a nejvíc jsem jich viděla v bývalých Sudetech, konkrétně v jižních Čechách. Dost často o takových místech píšu. 

Děkuji za zájem a za tip pro staré básničky. Ne všechno z vyhnálovské série je ale tak smutné. Třeba Vyhnálovský listopad je docela veselý.


PavelK
31. 08. 2020
Dát tip

Možná měli léta spory, ale někdo tu byl a najednou není, nastala úplně nová situace, se kterou se musí člověk vyrovnat.

To jak si příroda bere zpět svoje jsem viděl na vlastní oči v Beskydech na Slovensku. Uprostřed lesa hromady kamení a jasná hranice starý les a mladý les. Ty hromady jsou na kraji starého lesa, mladý les býval polem, ze kterého lidé ty kameny vysbírali. Dnes už tam nikdo nehospodaří. Ještě když jsme tam jezdili, dožíval tam jeden manželský pár, pak už jen ona, na samotě ve spustlém rekreačním středisku, které vzniklo u její chalupy, ve kterém správcovali, což byla jejich poslední obživa. Nefunkční lyžařská lanovka ještě zůstala, ale sjezdovku si les bere zpět.


Umbratica
01. 08. 2019
Dát tip

Štírko,

v malé osadě, kde žije jenom pár lidí, je toho daleko víc vidět. Město je anonymní a většinou lhostejné. Díky za tip i za kritiku.


Štírka
31. 07. 2019
Dát tip Umbratica

básně se silným vnitřním prožitkem... a je fakt, že každý člověk musí být součástí života (rodina, přátelé, to,  že jej někdo potřebuje a rád vidí)... Žádná "péče" to nemůže nahradit... Nej jsou opravdové vztahy.... a na ních by se mělo celý život pracovat.... ale je to někdy nemožné... a vždy ... těžké....

Oceňuji odvahu psát o takových tématech !!! 


Philogyny
30. 07. 2019
Dát tip

Zažila jsem si taky svoje. Nevím, co je horší. Když odejde hlava a slouží tělo, nebo naopak. Staří lidé jsou vždycky spjatí se svou chalupou. Jak je přesadíš, už se neujmou....


Umbratica
29. 07. 2019
Dát tip

Phil,

chodím pořád do domova seniorů. Tam zase vidím, že lidé žijí tak dlouho, dokud o ně mají zájem jejich blízcí. Pokud jsou v rodině jen trochu dobré vztahy, pak délka života lidí třeba kolem devadesátky vysloveně závisí na tom, jestli jsou ještě součástí rodiny nebo ne.

Lidi, o kterých jsem psala revírníkovi, to je dost jiná kategorie : drsní horalové z Beskyd. Rodiné vztahy tam moc dobré nebyly a staří lidé byli daleko víc spojení s chalupou, s polem, s okolím než s rodinou, se kterou třeba byli rozhádaní celé roky.


Umbratica
29. 07. 2019
Dát tip

Goro,

děkuji za výběr i za chválu.


Gora
26. 07. 2019
Dát tip

Pro mne skoro próza v poezii, silné...


Philogyny
25. 07. 2019
Dát tip

Taky jsem pracovala...fotili jsme i chráněné stromy, zakládali databáze a mapy...To s těmi starými lidmi je svatá pravda. Jak přijdou o to své zázemí, králíka, psa, kočku, slepice, muškát za oknem...umřou. 


Umbratica
25. 07. 2019
Dát tip

Phil,

asi jsou různé zůsoby lesa. Háj chrání, hvozd zabíjí. Je o tom spousta pohádek. Vždycky záleží na tom, jací lesní duchové v tom nebo onom lese bydlí.


Philogyny
23. 07. 2019
Dát tip

Někdy, když spím v lese, kukám nahoru do větví a taky mi přijde, že natahujou ruce. Ale spíš, jako by chtěly chránit...

Kdo ví, co bylo....

Ta poslední mi připomněla jednu báseň o houpačce, ke které jsem se ve své době často vracela. Má zvláštní atmosféru, vtáhne...

 

Ráda četla, jako vždycky. 


revírník
22. 07. 2019
Dát tip

Tak to vaše lesáky chválím.


Umbratica
22. 07. 2019
Dát tip

Vzácné začínají být hlavně smrky. Je fakt, že u nás se teď sází hlavně buky a teď dokonce i duby a pro zvěř dokonce arónie, jedlé kaštany, hrušky a třešně. Les je dnes o dost pestřejší, než ještě nedávno býval. 


revírník
22. 07. 2019
Dát tip

Umbri, to o tom vracení lesa jsi napsala výstižně. Pro mě ovšem radostně, i když jde o pustnutí lidského díla. Je dobře, aby aspoň tam zbyla divočina. V lese začínají být stromy vzácné.


Umbratica
22. 07. 2019
Dát tip

Kdysi dávno jsem pracovala na jistém úřadě a měla jsem na starosti památkově chráněné stavby.Některé staré lidi prostě nebylo možné přesvědčit, že by se měli přestěhovat, protože chalupa padá. A když se to ojediněle podařilo a nějakou babičku jsme přesunuli do domova důchodců, většinou rychle umřela.


aleš-novák
22. 07. 2019
Dát tip Umbratica

osudové dilema: hospodář  na jedné straně nemá sílu na to, aby střechu spravil, na druhé straně je tak spjatý s místem, že si neumí představit odchod někam do garsonky...


Umbratica
22. 07. 2019
Dát tip

aleši,

kdybys chodil kolem té prohnuté střechy, taky by sis myslel, že to tak jednou dopadne.


Umbratica
22. 07. 2019
Dát tip

Qí,

vždycky když jdu kolem, představuji si, že to tak jednou skončí.


pozoruhodné pohledy... "můj dům - můj hrob" - až zamrazí...


Umbratica
22. 07. 2019
Dát tip

Díky, revírníku . Vyhnálov už je skoro v lese, takže se les neustále vrací i tam, kde kdysi před několika sty lety rostl. Stačí, když nějaká zahrada zůstane pár let opuštěná a les se do ní vrátí velice rychle.


Umbratica
22. 07. 2019
Dát tip

Romane,

jsem moc ráda, že se ti verše líbí a děkuji za pochvalu.


revírník
22. 07. 2019
Dát tip

Krásné básně s tesknými obsahy.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru