Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
O židli, která chtěla kolečka
datum / id04.08.2019 / 497975Vytisknout |
autorbixley
kategoriePohádky
zobrazeno85x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
O židli, která chtěla kolečka

Toník měl ve svém pokoji barevný nábytek, koberec s namalovanými silnicemi, pracovní stůl s notebookem a u něj polstrovanou dřevěnou židli. Na židli rád seděl a dokonce si s ní povídal.

„Víš, židličko, já tě mám rád,“ řekl jednou, „kluci ze školy sice doma mají u stolu kolečkový židle, ale já jsem s tebou spokojenej.“

„Kolečkový židle?“ zpozorněla židlička. „To mají kolečka a jezdí?“

„Přesně tak,“ přisvědčil Toník,

„Jako třeba ta tvoje nákladní auta?“ znovu se zeptala židlička, která velká auta na ulici nikdy neviděla.

„Jako moje auta,“ opět potvrdil Toník.

Židličku to nadchlo. „Jů, to by bylo krásný moct se projet!“

„Já vím,“ vzdychl Toník, „taky jsem chtěl kolečkovou židli, ale táta říkal, že mi koupil počítač a že na kolečkovou židli teď nemáme.“

„Ty bys mě vyměnil?“ rozlítostnila se židlička.

„Ale ne, to bylo ještě před tím, než jsme tě koupili, víš?“ A něžně ji pohladil po opěradle.

Židle se uklidnila, ale na kolečka nepřestávala myslet.

Když druhý den ráno odešel Toník do školy, hned se s tím svěřila jeho autům a ptala se jich, jaké to je, když se může jezdit a ne stát jenom na místě.

„To je nádherný,“ řekl náklaďák. „Tonda se mnou sice jezdí, ale když je ve škole, radši se projedu sám.“

„Jů!“ vykřikla židlička. Už se viděla, jak jezdí po bytě.

„A nemohl bys mi ta kolečka na chvilku půjčit?“

„No, já nevím,“ zamyslel se náklaďák, „ale zkusit to můžeme.“

Zavolali proto všechny plyšáky a ti šikovnýma tlapkama odšroubovali náklaďáku kola, potom udělali dírky do noh židličky a přišroubovali kola k nim.

Židlička byla štěstím bez sebe. „Já jezdím!“ volala a jezdila po pokoji, projela se i po předsíni a kuchyni. „Úžasné!“

Vtom uslyšeli klíč v zámku. Toník jde ze školy. Úplně zapomněli, že už je tolik hodin. Židlička právě stála ve dveřích Toníkova pokoje.

Toník byl u vytržení. „Ty máš kolečka? Kdes je vzala?“ divil se.

„Já jsem jí je půjčil,“ přiznal náklaďák.

„No to jsi hodný, ale teď zase nemůžeš jezdit ty.“

Ále, to neva, my se budeme střídat,“ řekl náklaďák, který byl rád, že židličce udělal radost.

A Toník se hned na židli projel.

Nakonec se domluvili. Když se chtěla židlička projet, náklaďák jí půjčil kolečka. A Toník mu za odměnu koupil světla, aby se mohl projet i v noci. 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

05.08.2019 08:59:16dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky, jsem ráda, že potěšilo. :-)

05.08.2019 08:34:29dát kritice tipBystroočko

Veľmi milé.

04.08.2019 16:45:20dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Určitě ne, Kočkodane. Díky za hezké jazykové navázání. :-)

04.08.2019 16:34:111 tipů dát kritice tipKočkodan
Tvoje pohádka se mi líbila. Snad to nenaznačuje, že mám o kolečko míň. ;-)
04.08.2019 10:54:06dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Jistě... :-)

04.08.2019 10:50:17dát kritice tiprevírník

Když si můžou vyhovět hračky... ...

04.08.2019 09:40:15dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Dala jsem ti tip a bůhvíproč se nezobrazil, jen, abys věděla...

04.08.2019 09:40:11dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky. Zkrátka, musíme si pomáhat. :-)

04.08.2019 09:38:47dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Renato, vtipná a milá pohádka.

Poselství - když se někdo chce po dobrém domluvit, tak jde skutečně všechno...



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.