Na věčnost

NA VĚČNOST

V rukách nůž
a v srdci květ,
na tvářích růž
a v duši hněv. 

Na konci světa.

Stojíš tu sama,
s hlavou vztyčenou,
před tebou brána
s nebeskou bělobou.

Kaj se.

Bojovnice,
s démony v krvi,
podvodnice,
co sáhnout chtěla po nebi.

Zpovídej se.

Tělo tvé lhalo,
v Evině rouše,
s muži si hrálo,
v jazyce chtíče.

Toužilo.

Pro vyšší cíle,
obětuj to hříšné tělo,
pro šťastné chvíle,
nech,aby tě peklo políbilo.

Upsalas' duši.

A teď,
po vítězném reku,
zní ozvěnou tvůj brek,
vyslov svou poslední větu.

O milost pros.

A tak prosíš o odpuštění,
marně,
už blíží se poslové pekelní,
chvatně.

Toť duše tvé konec.