Tam, kde se lámou křídla

A jako peříčka andělů

padají se vlasy strachem 

posledních let... 

já žiju. 

 

Ale všechna naděje... 

o které se mluví, mlčí, zaříká tisíci magickými slovy

slibovaná

proklínaná 

prý poslední, 

mění se v mých dlaních na drť. 

 

Tady jsem zapustila kořeny

Tady jsem vrostla do zdí

A už nejsem (anděl?)

A nemůžu odejít. 

 

A pak budím z nočních můr...

Do dní bez pohybu.