Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
KDYSI
datum / id15.08.2019 / 498300Vytisknout |
autorj.f.julián
kategorieSmíšené verše
zobrazeno56x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

...

KDYSI

 

 

~ KDYSI ~

 

 

Je to tak smutný pán,

tenhleten Julián…“

slýchávám denně ze všech stran…

 

 

Vždyť vy to víte, milostivá paní,

co nese se tím maličkatým světem,

 

že moje Láska odešla mi,

a já tou zradou ochromen,

jsem pro smích svojim dětem.

 

Že samý jsem tu zbyl!

 

O tom, že včera jsem byl opilý

a dnes jsem znovu pil,

můj mozek zdá se unylý,

a pohled - jak by snil…

 

…prý, že tu zůstal sám…

opilcem, je ve městě znám!

 

A já?

 

Po řece smutku bloudím jak utržený prám

a studí mě má krev!

 

Kdysi mě hřála, jak v duši zvoněl zpěv

a úsměv na mých tvářích plál,

všem lidem jsem jej rozséval,

na nohou pevně stál,

 

když láskou „její“ překvapen,

svůj život objímal.

 

~

 

Kdysi mé srdce ještě hořelo

a nechtělo se spát,

každý den bez ní torturou,

jen s ní chtíl usínat.

 

Kdysi mi ztrátou srdce bolelo,

teď mrtvo je, jak Romeo,

nemaje sil se prát.

 

~

 

Tož, odpusťte mi, paní;

proč mám se zpovídat?

Že musil jsem tak pít?

 

Kdo nenes tíhu, jako já,

nemůže pochopit!

 

To, protože jsem litoval,

sám v sobě vinu zpytoval,

na svět se přestal smát!

 

~

 

Kdesi „MÉ KDYSI“ - zemřelo!

Kdysi jsem žil a miloval,

ještě se míval rád…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

15.08.2019 17:40:18dát kritice tipHrušková

*



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.