Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Chlad

Výběr: Zbora
20. 08. 2019
3
7
624
Autor
Kohelet

Je něco mezi mnou a chladem o čem se nikomu z vás ani nesní.

Když se na vás Bella usměje tak se jí dělají vrásky kolem očí a vy si možná všimnete, že mezi zuby má malou mezírku, ale mě se to líbí a jestli vám ne tak radši držte hubu, a sice mám brýle co jsou černý a křehký a želví krk a hubený ruce co mi můj táta pořád bere mezi ukazováček a palec, ale nedělá mi problém natáhnout vám do počítače složku s dětskou pornografií nebo se napojit na vaše vodovodní potrubí a napumpovat tam spousty odchlupovacího šamponu.

Možná, proto je vaše žena plešatá?

Když Bellu obejmete zezadu tak se zachvěje a dá vám pusu na tvář a já to sice ještě nikdy nezažil, ale viděl jsem to už fakt mockrát když to dělala s Paulem Wittmanem a Willem Heisenbergem, ale mám fakt dobrou představivost, a hlavně je teď zase singl, chci říct, že nikoho nemá a já si patlám ofinu, co je na můj věk až trochu moc řídká, tunou gelu, protože jdeme na rande, jako na opravdovou schůzku s večeří a debilním kecáním o víně, ale to předbíhám.

Když jsem za Bellou poprvé přišel tak si mě nejdřív nevšimla, ale nakonec se usmála, ty zuby, ty vrásky a těma božsky jemnýma prstama, kterýma určitě nemasturbuje, si odhrnula vlasy, co má blond a já blond rád, a možná jenom možná je to důvod proč mám play list na Pornhub plnej Švédek, ale to není ono.

Chci říct, že to je jinej příběh a nás zajímá, jak jsem se potil jako varlata v létě, jako velký asymetrický pravý varle s černými chlupy na bradě a beďary všude kolem a nejvíc mě štve ten co mám na nose, ten kterej září i pod vrstvou ségry drahýho makeupu, ale jí to fakt asi nevadilo, protože udělala ten pohyb a pak řekla:

„Jo“.

Chci říct, že jsem nejdřív něco blekotal a škrábal si ekzém na rukách, ten, co mi máma před spaním natírá česnekem a já se kvůli tomu musím ráno sprchovat aspoň půl hodiny a vstávám kvůli tomu dřív a kvůli tomu mám zase kruhy pod očima co vypadaj jako psí koule, a až po tom všem stepování a kroucení jsem ze sebe vymáčknul to přiznání. Tu propozici. Ten naučenej sled slov, tu náhodnou sérii zvuků, stahů bránice a hlasivek co lidi považujou za slova. Tu esej, co jsem si včera radši sepsal a sliboval si od toho lepší budoucnost.

Kdybyste jí slyšeli tak si možná řeknete, že to nebylo nic moc ale ona stejně řekla jo a mě to tak emočně sejmulo, že jsem tam ještě chvíli stál, i když už se začala bavit s někým jiným a asi to bylo trapný. Stál jsem tam a nasával tu vůni jahod a letního večera a voňavky Chanel č. 5 kterou vždycky tak voní a žasnul jsem nad tím, že osobně je ta vůně ještě lepší, chci říct, že jí pravidelně při těláku ze šatny kradu trika se kterýma pak spím, ale osobně má ta vůně naprosto jinej rozměr a beztak jsem to už dlouho neudělal protože posledně mě přitom nachytala Dorothy Petersonová, ta tlustá kráva, stála tam a já zrovna nasával vůni růžovýho trika Belly a ona mě viděla a já jí teď musím každý den kupovat ke svačině koláč aby držela hubu.

Ta její držka, co připomíná prase.

Kapesník? Mám. Navoněný? Jsem. Lahvička? Mám. Zapnutý poklopec? Teď už jo.

Nemám ty vlasy moc ulízlý?

Máma říká, že ne a já vycházím z baráku tak nějak sebejistej. Pak sednu na kolo a vyjedu ale šlapu ale kurva pomalu, protože jestli propotím i tenhle drahej deodorant tak jsem nahranej, nahranej jako všechny ty kazety plný sekvencí z porno kanálů mýho táty nadepsaný „Ryan, oslava narozenin, 10 let“.

„Výlet do Barcelony, 2001“

 Všechny ty pornoherečky, co vypadaj jako máma, ale vlastně jsou hezčí. Ty kazety jsou z černýho plastu a když si je někdy půjčuju tak jsou pořád od něčeho ulepený.

„Ryanovo první krůčky, 2005“

Natáhnu se a zazvoním a otevře její máma a je moc fajn a i její táta se usmívá a řekne takový milý ahoj a pak příde ona a mě vyschne v krku a jenom něco zachrčím , protože má ty jeeny co mám tak rád, chci říct ty speciální co vám zvedaj zadek a dokonce se i namalovala a její modrý oči vypadaj nad tou černou linkou ještě jasnější a já chci říct, že je to sakra bomba, že ona je bomba, ale radši se dál dusím a upravuju si moc těsnej motýlek na krku, kterej jsem s nechtěl vzít, ale moje máma na tom trvala a prostě jsem fakt kurva mimo, protože Bellla je namalovaná a namalovaná byla jenom tehdy když se na konci roku fotila s Jordanem Blackem a já se teď cítím tak nějak výjimečně.

Nasedneme na kolo a já vtipkuju, že bych měl být vzadu spíš já, ale ona to nepochopí a divně se na mě podívá a já lituju, že jsem nedržel hubu a pak už jedeme a já šlapu pomalu abych se nezpotil, pomalu abych se nezpotil ještě víc, ale zároveň nabírám fakt ostrý otáčky, to jako abych nevypadal jako posera a ona mě těma andělsky bílejma rukama objímá kolem pasu a já se modlím, aby jí náhodou nesjely ruce o trochu níž, protože mám erekci tvrdou jako Stalinův režim ve 30. letech.

Tak jo tak jo tak jo. Jsme tu. Číšníkovi dám z nervozity kilo za to, že mi zaparkuje kolo a hned toho lituju, protože to znamená, že teď už si budu moct dát maximálně tak polívku.

Sedám si ke stolu a je to tu fakt hezký, jako stoly židle, čistej ubrus a sklenice s vodou zdarma co jsou tu už od rána hezký, a já jednu skoro převrhnu, ale fakt jenom skoro a bylo to omylem tak se sakra přestaňte hihňat a pochopte, že jsem nervózní a ona se usmívá a já zírám do země a na ní a do země a na ní a zároveň tekám i všude kolem, protože ještě nepřišel číšník a  to mi fakt ani trochu nepomáhá a nakonec bouchnu do stolu a zavolám na celou restauraci, že chceme obsloužit a všichni na mě čumí a i Bella se zatváří zase trochu divně, ale číšník příde a já doufám, že to přejdeme.

Bude to už patnáct minut co se schováváme za papírem jídelního lístku a ještě jsme si neřekli ani slovo a já nevím jestli je to dobře nebo ne a zároveň mám už fakt hlad a když mám hlad tak prdím a smrdí mi z pusy což znamená, že musím ale kurva rychle něco zdlábnout, ale ty pidi porce polívek mi moc nepomůžou a tak si nakonec objednám pětkrát tu rozpékanou bagetu a číšník se na chvíli zarazí a Bella s očima v sloup vytáhne mobil, ale já to zakecám vegetariánstvím a přejdeme to, chci říct, že jdeme dál, a ona si objedná to ragú a ten zatraceně drahej milkshake, ale já ani neceknu, protože jí miluju a ty prachy co jsem vydělal sběrem víček od petek beztak patří jenom jí. Jí a jejímu zkurveně nenažranýmu žaludku ale bříško má tak božsky plochý a pupík malinkej a mě se to líbí.

Jo jo jo.

Bod dvě, konverzace.

Chci říct, že jsem nikdy neměl kamarády a ten jedinej kluk co se semnou baví je sociální idiot jako já, ale to neznamená, že nám to nepálí a že jsem neviděl všechny romantický a erotický filmy co existujou a tak jsem klidný, protože od teď jedeme podle scénáře a já se nejdřív ujistím, že to lesklý hovno na mý hlavě, ta kopa gelu a mámina laku na vlasy drží tvar, pokusím se o úsměv a řeknu:

„Jsem Bond. James Bond“.

Řeknu to a zahraju to jako i stim cool odmlčením, a i hlas udělam jakoby hlubší ale ona se netváří ani trochu jako Ursula Andres v Dr. No a jenom dál čumí do mobilu ale já se nevzdávám a pokračuju a chci abyste věděli, že znám každý slovo co kdy na plátně řek Ryan Gosling a Daniel Craig a Antonio Banderas a všichni ti cool týpci, ale s Bellou nic z toho ani nehne a nakonec se zvedne a říká, že tohle asi byla chyba a jde a pryč a já bych jí zadržel ale číšník zrovna přines jídlo a v cestě mi stojí ty zatracený bagety, proboha podívejte se na tu boží kůrčičku, a než mu vysvětlím, že odcházíme a nevysypu na stůl celou peněženku tak už je Bella na rohu a já nemůžu utíkat, takže jen tak poskakuju jako když si poserete kalhoty, ale nakonec se rozeběhnu, což znamená, že se zpotím, ale nevnímám to, protože mi v hlavě šrotuje, že vzhledem k situaci budeme muset přeskočit pár kroků.

Všechno sem to měl pečlivě naplánovaný, ale teď skáčeme rovnou na konec a já nevím, jestli plakat nebo se smát ale spíš se snažím popadnout dech a křičím Bello počkej, notak Bello měl jsem pro tebe překvapení.

Říkám Bello dej mi ještě šanci a ona váhá a taxikář křičí tak co teda a já křičím ať sklapne a on najednou dupne na plyn a Bella přede mnou si odrhne vlasy a říká tak jo.

„Překvap mě Ryane“

Říká notak ukaž se, a já jenom nepřítomně kývám a mlčím. Mlčím, protože hlášky mi došly a bez hraní na někoho jinýho nejsem nikdo. Chci říct, co hůř.

Jsem sám sebou.

Jsme v lese a je tma a mě větvičky šlehaj do tváří a nohy mám celý od bláta a Bella zamnou nadává, že se jí zlomil podpatek, ale šlape dál, protože jí pořád ujišťuju, jak skvělý to bude a ona šlape a nadává a šlape a nadává, dokud tam nedojdeme.

Na tu mýtinu. K tomu domu. K tý barabizně, co město za měsíc zbourá, a tak už to tu ani nikdo nehlídá.

Víte já chci abyste věděli, že jsem se snažil. Jakoby moc moc. Chci říct, že mám sice běďary a tváře zjizvený od neštovic, ale sehanl jsem fakt kvalitní mastičku, co prej pomáhá. Všechny ty vymyšlený osobnosti a masky kterejma oblepuju tu svojí. To malý vystrašený hovno hluboko hluboko ve vašem mozku, to, kterým každý z nás doopravdy jsme.

Možná jsem ten typ kluka, co přemýšlel, že by přece mohl zvládnout holku podmínit jako Pavlov psa, aby ho měla ráda, ale jinak sbírám kaktusy a doma pravidelně bez reptání luxuju.

Tolik promrhanýho času.

Možná, že když nejde láska k vám, musíte jít vy za láskou.

Bella se na mě dívá a měsíc září a ona začne couvat a možná jenom možná je to tím kamenem co mám v ruce a tím, že na ní poulím oči, ale takhle to dopadnout nemělo, protože v kapse má lahvičku s uspávadlem a ta zatracená nána místo toho začne utíkat a já se napřáhnu a jestli něco umím tak je to vybíjet lidi při vybice a tak se tím kusem kamene co je vlastně cihla trefím přímo do její hlavy a ona padá a celej svět kolem mě najednou ztichne.

Čím rychleji v autě jedete tím víc se vám zužuje periferní vidění. Úhel pohledu.

Jdu k ní a dosahuju rychlosti světla, a tak vidím jenom malou titěrnou tečku, tu prasklinku v její lebce, ze který příští krev a vsákává se do těch božsky blond vlasů.

Jdu k ní a říkám si, že by možná byla hezká i jako zrzka.

Ty jeeny… má na sobě ty jeeny co mám tak rád, ale já je teď trhám a mažu od bláta, když jí táhnu nahoru. Chci říct, že je dost těžká a ona vždycky byla trochu vyšší než já. Vytáhnu jí až na horu a už na podruhý se mi jí podaří naložit do vany.

Teď už zbývá jenom přinést ty pytle. Ty pytle plný ledu, kterým jí celou obsypu. Taky bych jí mohl chvíli nechat ve studený vodě, ale přípojka už je odpojená. Mohl bych jí napumpovat tekutým dusíkem nebo prostě jenom počkat, než vychladne sama od sebe.

Je něco mezi mnou a chladem o čem se nikomu z vás ani nesní.

Chci říct, jaký porno máte rádi? Český rychlý prachy? Bukkake? Černošky?

Víte jde o to, že já mám rád, když jste studení, zmrzlí a dočista bez pohybu. Cítím se pak tak nějak mocný. Sebejistý. Chápete? Ta moc ta moc.

Ta promodralá kůže, ta zimou napnutá pokožka…

Tak to byl poslední pytel. Teď už zbývá vyprázdnit jenom ten můj co? Ahaha. No jo. Vím, že nejsem vtipnej, ale jsem s tím tak nějak smířenej. No jo. No jo.

Držím ji za ruku a cítím to teplo, ten pohyb molekul, co se z ní pomalu vytrácí, a protože mám ještě čas tak zašátrám v kapse a vyndám složený papír s příklady, úkol na zítřejší hodinu matematiky, všechny integrály a matice, ale já čísla rád a potřebuju něčím zabít čas.

Počkám než vychladneš a pak si vlezu za tebou Bello. Snad se tam k tobě vejdu. Co myslíš?

Obejmu tě a budeme tu spolu celou noc.

Už se nemůžu dočkat.

 

 

 

 


7 názorů

Lakrov
14. 10. 2019
Dát tip
Od prvních slov je mi zřejmé, že čtu další text o téhož autora, jako před chvílí. To, že mě ten text (soudě z jeho obsahu) možná neosloví je jedna věc, autora by mohlo spíš zajímat, že styj, jímž píše, je rozpoznatelný. Dočteno trochu zrychleně (snad tím autora neurazím) a nemohu sice říci, že se těším na další, ale přečtu si ji.

Zbora
21. 08. 2019
Dát tip

Slušně napsané.


Kohelet
21. 08. 2019
Dát tip

Jakmile si přečteš Palahniuka tak není cesty zpět, Amen


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru