Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O sobě

26. 08. 2019
1
10
650

ze sbírky Z lesů berounských.

Jsem osiřelá jako červený kombajn na jetelovém poli,

jsem osiřelá jako bílá meduňka na okraji polí.

Jsem osiřelá jako poslední krásný zvonek.

Jsem osiřelá-

jako parašutista chycený na drátech vysokého napětí.

 

Jsem tulákem svého života a u mnoha dveří prosím.

 

Jsem bodlákem - uzavřeností krásy v sobě za pichlavou povahu.

Jsem bílými sloupky kolem cest a silnic.

Když mě osvítíš -

ukážu Ti cestu.

 

Jsem to já, kdo tohle píše a vězte,

člověk vidí jen tak daleko, kam dozáří láskou svého srdce.

 


10 názorů

Jsem tulákem svého života a u mnoha dveří prosím... tolik osamělé sklíčenosti je v těchto slovech, Radmilo Maruško...


Umbratica
05. 09. 2019
Dát tip

Radmilo,

teď právě diskutuji pod svou básničkou Střih  III s Alešem Novákem o Petru Bezručovi. Tvoje verše z 2.9. mi ho připomínají. Možná v tobě dřímá talent pro pathos. Já jsem tady jako jedna z mála velmi patetická a tak se těším na tvoje nové, možná bezručovské, verše.


Děkuji Vám.

Na miskách vah vážila jsem rozum a cit, tu miska přehoupla se vlevo a vpravo hned zas spěchala.

Srdce mé vlastní jak zvonu bilo: v boj!

Ruce však klesly, na čele kapek znoj...

 


Umbratica
02. 09. 2019
Dát tip

V dobách nejtemnějších je člověk plný emocí a tak ho mnohdy napadne i to, na co by jindy vůbec nepřišel. Mně se vyplácí se ke svým emocionálně vypjatým básničkám vrátit po čase s chladnou hlavou a trochu je přepsat. Myslím,že spojení citu a rozumu může přinášet ty nejlepší plody.


Moc děkuji za laskavá slova, která hřejí a dodávají odvahu... Báseň vznikla v době nejtemnější, na zmiňovaném poli v lesích berounských...

Děkuji, děkuji oběma za podporu...


Umbratica
29. 08. 2019
Dát tip Radmila Marie

Radmilo,

v téhle básničce si mě překvapila stejnými metaforami jako zajíce. Ta metafora s parašutistou na drátech vysokého napětí je dokonce vynikající. Má i přesah.  Na tvém místě bych se vykašlala na vázané verše a další básničky bych se pokusila postavit na podobných metaforách jako jsou tyhle dvě.

Tip za tím dát nemůžu, protože básnička jako celek není zvládnutá. Ty dvě metafory jsou ale nadějné.


Děkuji Zajíci za příspěvek, závěr pro mne to není fráze, je to co žiji...


Jsou v tvé básni zajímavá místa (ten kombajn a parašutista chycený na drátech vysokého napětí), bohužel celkové vyznění je dost kýčovité ("láskou svého srdce" - to je spíš taková fráze).


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru