Před branou soucitu

"Vyjeví v rauši sebelítosti své niterné city" * 

Právě v takovém stavu, který popisuješ, se někdy odhalí to podstatné v člověku. Tip.

Pochválím tvou potřevu vyjevit toto téma a svůj postoj. Myslím si, že v našem světe neoblomných pravd je vždy potěšující souznění.  Po formální stránce mi přijde, že je to spíše výčet atributů bezdomovectví, že to vyznívá spíše jako čistá kritika, protest než  jako báseň. Dalo by se ubrat, např. vyschlá řeka i park je jen prázdný doplněk, podobně i poslední verš ...Může cokoliv... je jen navíc.  Zlatá mládež je naprosto výmluvná. Jde o to, že když máš co říct a v daném textu nejde o málo, pak jakýkoliv balast, zbytečná slovíčka rozmělňují emotivní odraz v čtenáři.

Vyjeví své niterné city

Obrazu v paměti

Než ustele si na lavičce

A laciné víno dovolí

Zapomenout

Žena a děti, kdež..

Minulost nevratná

K ránu ho pomočí

Zlatá mládež