Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Houpačka

28. 08. 2019
3
2
494
Autor
DN

Každý den začíná nová válka a po jeho konci stojím na hraně půlnoci, tváří v tvář měsíci, jež je mi na dosah… stejně jako den předtím a ten den předtím a ten den před ním. 

Schází dolů ze schodů ve své haute couture róbě. 
Nikoho netrápí, že nás nechala čekat 15 minut, právě naopak.
Doslova hltají její velkolepé entrée.
A ona? 
Ta se jen mihne kolem a jde obletovat ty svý dětičky. 
„Víš, kolik stála kabelka její dcery? “ 
„Kolik?!“

„Cože jsi?“ 
„TĚ-HO-TNÁ?! Ježišmarjá! V kolikátým seš? Stihnem ještě interrupci?“ 
„Ale já si ho chci nechat.“ 
„Myslíš, že je to dobrý nápad s alkoholikem? Má aspoň prachy?“ 
„No, nemá.“ 
„Tak pak není co řešit.“ 

Sedím na houpačce, šlapky bořím do navlhlé mulčovací kůry a přemýšlím nad tím, kdy nastal bod zlomu.
Nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla být v tak zoufalý situaci. 
Může za to snad série špatných rozhodnutí?
Takhle jsem si svůj život nepředstavovala.


2 názory

Benetka
28. 08. 2019
Dát tip

Píšeš hezky,nevšedně. A to co píšeš jsou takové zajímavé průhledy do všedních dnů každého z nás. Ale přiznám se,že tady to dílko se mi,žel,nedaří rozklíčovat... :( 

Ještě si to přečtu někdy později,třeba to pochopím až budu mít vyšší hladinku... :D


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru