Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nadstandardní sny

31. 08. 2019
8
18
748
Autor
Oldjerry

Možná, že... ale - těžko. Posuďte sami:

Nadstandardní sny

 

Aby bylo jasno: je mi jasné, že toto téma ve světě povídky, ba dokonce české povídky, není nic nového. Dokonce mám na mysli velice konkrétní povídky a to knížku Ivana Vyskočila jménem "Vždyť přece létat je snadné". Hnedynko v první, stejnojmenné povídce autor popisuje a rozebírá na úrovni inteligentní srandy svého, jak říká, "létacího sna". Nedělám si nárok být větší srandista, než jmenovaný autor a také proto se budu zabývat létacími sny trochu v jiné, řekl bych mírně udivené poloze.

Ale k věci: aniž bych věděl něco o létacích snech jiných lidí, již v pěti letech jsem ve snu skočil přes zábradlí schodů v rodném domě a jako pírko jsem se snášel o patro níže. Velice se mi to líbilo!  a zase naopak: Líbilo se mi to velice. Potom jsem v několika případech unikal tímto způsobem nebezpečí, ať ho představoval rozezlený sousedův o tři roky starší kluk, nebo neméně rozezlený pes, či naoko rozezlený hlídač z třešňové aleje, který nebezpečí opravdu představoval jen ve snu a jenž mne jindy - mimo sen - samozřejmě při útěku suverénně poznal, ale nevadilo mu to, aby se se mnou za pět minut normálně nebavil, uculuje se při tom pod fousy (měl je - a jaký!). Prostě jsem ve snu věděl, že umím létat; no - létat: spíše bezúrazově padat, snášet se.

Létat ve snu jsem se naučil až mnohem později, kdy z rozháraného nitra mladého muže jsem toužil dívkám předvést něco, co ostatní rozháraní mladí mužové neuměli. Na požádání mi mozkové podkoří poskytovalo schopnost něčeho mezi letem (mával jsem pažemi - křídly) a levitací (let měl jen dva směry - nahoru a dolů). Ovšem v oblasti létacích snů to už byl pokrok. Pak přišla doba řekněme čtyřiceti let života, kdy sice bylo veselo, někdy až příliš, ale kategorie těch životních srand nebyla charakteru řešitelného únikem pomocí létacího, nebo snášecího sna. Nadstandardní sny byly tou dobou v spektru mých snů zastoupeny dívkami a ženami v nejrůznějším (a většinou pokročilém) stupni obnaženosti, byl jsem hostem Karla Gotta, zpíval jsem s Matuškou, hrál jsem na koncertní kytaru i na trubku, maloval jsem (to jediné trochu umím) a sochal, řídil jsem autobus ještě než jsem měl "papíry" na cokoliv motorového. Minus variantou nestandardních snů byly nahé procházky na rušné ulici, útěky bez létání, maléry a sny katastrofické, výbuchy, požáry...            

Až docela nedávno: fungl nový létací sen, ovšem vy-so-ce nadstandardní: po nesmělém začátku, jakési vzpomínce na levitačního sna, jsem nejprve zamával pažemi a vznesl se snad půlmetru na místě a zase po pár vteřinách přistál. Povzbuzen jsem zamával trochu více a déle a proletěl se po zahrádce a to stále s výrazem: "já vím, že čumíte, ale já to dělám běžně". Ani nevím komu jsem se předváděl, ale pak jsem zapomněl na to, že se předvádím a vznesl jsem se do výše už jen pro pouhou radost z letu. Na ten pocit si zřetelně pamatuji, připomněl mi totiž intenzivně tak zvaně vrcholový pocit člověka, který dosáhl nejvyššího bodu terénu v blízkém okolí. Letěl (plachtil) jsem nad neznámou krajinou ve výši, z níž jsem se díval svrchu i do továrního komína cihelny (věděl jsem, že JE to cihelna), rozeznával pod sebou lidi, auta, vlak, domy, vnímal jsem vítr, stíny vržené předměty ozářenými sluncem, jednoduše  naprosto věrný obraz, jak ho vidí letící pták, nebo rogalista... Uletěl jsem několik kilometrů rychlostí lehkého letadla. To jsem nevnímal v době "letu", ale dospěl jsem k tomu rozborem snu až ve bdělém stavu. Vtip je v tom, že já tento obraz nikdy neviděl, tento pohled jsem si nemohl nikde uložit do paměti. Nelétal jsem nikdy, pokud neuvažuji cestování velkým dopravním letadlem, z něhož je ovšem pohled poněkud jiný. Na rozdíl od dřívějších létacích snů jsem si nedokázal tento krásný sen navodit, indukovat, uměle vyvolat, což se mi u oněch předešlých snů z mládí povedlo skoro pokaždé.

Vrtěl jsem hlavou po ránu, které následovalo, vrtím hlavou dodnes a přemýšlím, jestli se to nepromítal do mého mozku intenzivní zážitek někoho velmi vzdáleného, vznášejícího se nad krajinou zalitou světlem, snad rogalisty, pilota bezmotorového letadla, nebo snad dokonce dravce letícího nad krajinou a slídícího po kořisti...Touto možností jsem se zabýval jen lehce, řekl bych, že jsem tu možnost v úvaze jen tečoval, ale stále se mi myšlenka na ni dotěrně vrací. Sen sám - no prosím: to je děj vytvořený - prý -  v podkorové sféře mozku z (i mimoděk) uložených informací, někdy syntetizovaný za katalytického působení zkušenosti a potlačených představ, přání... Dobře, asi to tak nějak bylo, ale ty udivující, přesné a ostře konturované detaily....

Pak člověk nemá mít sklon k mysticizmu!

No řekněte... 

 

 Nadstandardní akrobacie

Zatímco létacího sna popsaného výše jsem absolvoval s roztaženými pažemi, druhého už v takovém obyčejném, malém sportovním letadle - snad Cesně… fór je v tom, že jsem nikdy vnitřek žádné Cesny neviděl...

Zatím co jsem se kochal,  z ničehož nic se objevily dva letouny, které prováděly akrobatické prvky a obraty ve dvojici. Co na tom bylo nadstandardního? Ale jo:  Jeden  z těch letounů byl starší větroň typu Luňák, druhý pak byl proudový, tryskáč, dost podobný MIGu 17. Výkruty, překruty, loopingy, vývrtky, let »křídlo na křídlo«, přelétávání, střemhlavé lety i prudká, krátká stoupání – vše v naprosto dokonalém provedení.

Sledoval jsem je celou dobu ze vzdálenosti desítek, maximálně několika stovek metrů a tak jsem viděl i dost zřetelně některé detaily. Dobře – detaily, ale do hlavy mi nešlo, jak spolu mohou létat tytéž figury, když větroň i ve strmém letu málokdy překročí rychlost dvěstěpadesát kilometrů za hodinu a naopak MIG při léto rychlosti má dost velké starosti udržet se ve vodorovném letu…

Omílám si to v tom snu pořád dokola a pořád se stejným (to znamená žádným) výsledkem. Navíc mne chytla křeč do lýtka tak silná a tak bolestivá, že jsem nechal sledování letounů a začal přemýšlet, proč mne chytla ta křeč…

Přišel jsem na to současně s tím, jak je to s těmi rychlostmi obou letadel: asi jak jsem vykopl směrovku  abych cvičící dvojici obletěl, vystrčil jsem nohu zpod přikrývky a ta mi prostydla….

Žaluziemi probleskávalo první,  ještě nesmělé světlo….

 

 


18 názorů

Lakrov
16. 10. 2019
Dát tip
Dobře se to čte, celkem se bavím a nakonec shledávám, že je to i trochu poučné -- přinejmenším tím, že se dozvídám, že nejen mně se zdají prdlé sny :-) Nadpis dělící ten text na dvě kapitoly považuji za nadbytečný, neboť si myslím, že by těm dvěma krátkým textům slušelo spíš něčím je spojit, než je oddělovat. Tip.

Oldjerry
03. 09. 2019
Dát tip

Děkuji vám všem ...  všechno je vysvětleno zatahuji roletu (:-D


Johanakrupa
03. 09. 2019
Dát tip

Ale já vůbec ani nenaznačovala, že by sis to vymyslel nebo že bych ti nevěřila- právě naopak. Píši, že mám podobné sny..


Oldjerry
03. 09. 2019
Dát tip

Johanakrupa - děkan za komentář, al nebudu ho rozebírat... co je chyba a co úmysl, případně do jaké míry mi věříš - to nechám na tobě. Tak, jak jsi to napsala, to vypadá, že sice akceptuješ slova, ale nevěříš mi, že se mi to zdálo.  I když je naprosto fuk, jestli to byly sny skutečné, nebo jen vymyšlené, mohu ti prozradit, že se mi to skutečně zdálo - a dalo by se to z textu vydedukovat...


zvedavec
02. 09. 2019
Dát tip

;)   Počúvaj, autor! Podľa Tvojich reakcií (ale ani diel - možno až na niektoré témy) by som Ti zďaleka 82  nehádala.


Johanakrupa
02. 09. 2019
Dát tip

Napsal jsi to pěkně- z duše. Jistě, nějaké ty slohové chybky by se tam najít daly, ale já nejsem redaktor, takže mě osobně je to jedno. Když mě text chytne a osloví, tak to nevnímám.

Dle Sigmunda Freuda mají prý létací sny co dělat se sexualitou. Ovšem mé létací sny jsou velmi podobné těm tvým a nikdy jsem v nich nic sexuálního necítila- ani náznakem. Většinou se jednalo o jakýsi únik před různými nebezpečími či nepříjemnostmi. Také mi plachtění ve snu pár metrů nad krajinou přišlo spíš jako krásný duchovní zážitek..


tomu sa hovorí priama reč ... vzduch sa vyčistil, želám všetkým pekné sny

Oldjerry
01. 09. 2019
Dát tip

Spalničko - když se stydíš za svůj názor a používáš - celkem podle - nějaký fungl nový alternick, asi mne chceš dopálit. Víš - já už jsem tu za těch 14 let zažil tolik blbců, že jsem imunní. Pokud ale to myslíš vážně a jen jsi chtěl obejít blok, tak asi nevíš, že jsem všechny bloky zrušil. Další možnost ale je, že jsi opravdu jenom přizdisráč.  V tom případě ti přeji pevné zdraví,  asi to potřebuješ, když tě vábí onanovat před 82 letým chlapem. 


zvedavec
01. 09. 2019
Dát tip

upresnenie - text pôsobí na Spalničku "vyčpěle"


Oldjerry
01. 09. 2019
Dát tip

Díky, pane nadlesní,  (:-D  moc jste mne těmi třemi slovy udělal radost...


revírník
01. 09. 2019
Dát tip

Napsals to hezky.


Oldjerry
01. 09. 2019
Dát tip

Potěšili jste mne...  díky!


dievča z lesa
31. 08. 2019
Dát tip Oldjerry
u mňa je to tak, že kráčam a keď chcem stúpať, musím rezkejšie vykročiť ... moje nadnášanie súvisí s rýchlosťou a silou prerážania vzduchu nohami ... často sa pohybujem iba meter nad zemou, vnímam to ako blahodárny pocit ... ak sa vyskytne v diaľke vysoká prekážka, veža, kopec, vykročím najkratšou cestou ... vznášam sa až do zobudenia

zvedavec
31. 08. 2019
Dát tip

Lietacie sny sú super!

:) ja mám (vo sne) inú techniku lietania - lietam, kam chcem - hybnou silou je čisto chcenie (žiadne mávanie rukami!)


Kočkodan
31. 08. 2019
Dát tip
To já umím jen tu a tam (spíš zřídka) letět na záchod... ;-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru