Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
Pouto smrti
datum / id19.09.2019 / 498905Vytisknout |
autorMuamarek
kategorieOstatní nezařaditelné
témaKrimi
zobrazeno87x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

 


 


http://bezvydavatele.cz/book.php?Id=1393

Pouto smrti

 

 

Tobiáš Grédl je už chvíli na svobodě. Odseděl si dvanáct a půl roku, že zastřelil legálně drženou zbraní chlapa, který mu chrápal se ženou.

 Grédl je bývalý boxer. Začínal se prosazovat, když pak vše šlo do háje. Kvůli ženský. Měl ji tehdy zabít taky. O moc déle by stejně neseděl.

 Na ženský měl vždycky smůlu. Lucie se mu líbila – drobná vyvinutá blondýnka, pěkné žhavá. Bohužel až moc.

 Tobiášovi je 43 let, žije v maringotce jako vyvrhel – a kromě nějakýho toho melouchu nemaká. Svou frustraci utápí v alkoholu.

 Svou ex kontaktoval naposledy včera. Domáhá se vidět Evku, dceru. Byly jí pouhé čtyři roky, když se jí to stalo.

 „Vypadni“, řvala na něho exmanželka Lucie. Nyní Lucie Nekvasová. „Vopovaž se k holce jen přiblížit, ty ožralý hovado“, křičela na něho.

 „Mám právo ji vidět. Já ji neuštknu.“

 „Ty už nemáš právo na nic, kreténe. A jestli nás budeš obtěžovat, obrátím se na policii.“

 Nejraději by jí zakroutil krkem. Možná tehdy zabil nepravého. Jenže, kdo by pak vychoval dceru?

 Vidí to opět celé před sebou. Jmenoval se Bedřich Hořínek. Bylo mu pětadvacet let. Dodělal ekonomku a šel dělat do banky úředníka. Tobiáš ani pořádně nevěděl, jak se dali s jeho ženou dohromady. Načapal je. Rozbil mu hubu – ale ono to neskončilo. Žena mu hrozila rozvodem.

 Šel tehdy za ním do bytu. Pohádali se. Chtěl mu jen domluvit, aby dal od jeho ženy ruce pryč. Vysmíval se mu. Že tohle si nevyboxuje.

 Ani u soudu nedokázal říct, proč měl u sebe nabitou zbraň. Prostě ji nosil. Zatmělo se mu před očima – a do toho parchanta to napral. Vystřelil pětkrát, tři zásahy byly smrtelné.

 A k čemu to všechno? Nyní je Lucie Nekvasová – a Štěpán Nekvasa úředníkem na ministerstvu financí.

 Měl zabít ji. Občas ho napadá, zda by se to ještě nedalo napravit. K čemu je mu tohle živoření? Nebylo by lepší vrátit se za mříže?

 Už v životě nebude boxovat. Rodina se k němu nehlásí. Ne, tu děvku měl oddělat, to byla tenkrát chyba. Jenže když on ji strašně chtěl.

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

20.09.2019 09:07:37dát kritice tipagáta5

tedy osobně mi vadí tyhle hrůzy, co jsou všude - televize je toho plná a teď dokonce písmák, jako by nebyl život takhle dost těžkej, mě přijde, že se v tom někteří vyžívají.. jinak by to přece nebylo na všech sloupech žejo? a navíc je to takový nijaký, co tím chtěl básník říct? to by mě vážně zajímalo

 

piš básně, básníku

19.09.2019 19:53:03dát kritice tipNorsko 1

Obyčejná černá kronika. A já se těšil na úpění tvých vázaných veršů

 

07.09.2019 19:56:40dát kritice tipŠtírka

Nemam rada bezvychodne situace... a ze jich je...

05.09.2019 15:32:17dát kritice tipDiana

Nějak mi to připadá povrchní, jako běžná detektivka...

04.09.2019 12:57:16dát kritice tipMuamarek

Díky za zastavení a krásné dny oběma :-))))

04.09.2019 12:02:53dát kritice tipfialka...

Těžký výběr... poutavé čtení :-)

04.09.2019 10:18:48dát kritice tipKočkodan
Dulezitá zivotní dilemata mi také nejsou neznámá. I kdyz v nich nehraje roli eventuální pobyt v nápravném zarízení.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.